reklama

Druhý život pro mrtvé zóny. Plzeňská neziskovka prosazuje nápady na oživování městských prostor

ego!
  • Vyjednat povolení, aby mohlo stát v nehostinném koutě města pár laviček, dá plzeňské neziskovce Pěstuj prostor někdy pěkně zabrat.
  • V čem se pohled aktivistů a úřadů liší?
jarvis_59ccd317498e27ac6c7e02c0.jpeg Pódium s posezením na plácku u Kollárovy ulice navrhli a vyrobili architekti ze společnosti Placemakers.cz. Jeden z nich, Martin Špičák, při práci. Foto: Milan Bureš

Je jedenáct dopoledne a na rohu Kollárovy a Kovářské ulice v Plzni je slyšet zvuk pily. Na zemi leží pospojované žluté trámky a ve vzduchu je cítit vůně dřeva. Drobný mladík zrovna půlí krátkou laťku. Na stromě visí plánek toho, jak bude celá konstrukce nakonec vypadat. "Je to vlastně malá scéna, pódium se sedačkami. Konstrukce není rovnostranná, ale reaguje na prostor," vysvětluje Martin Špičák ze společnosti Placemakers.cz, které se podobnými realizacemi zabývá.

S nápadem umístit na prostranství, kde se setkávají dvě ulice, nějaký mobiliář, přišli obyvatelé okolních domů. Podali podnět do otevřené výzvy, kterou už několik let vyhlašuje plzeňský spolek Pěstuj prostor. Ten z došlých podnětů vytipoval s pomocí odborné poroty šest lokalit, které by stálo za to zvelebit. Následně oslovil mladé architekty nebo i studenty architektury. Nabídl jim, aby se pokusili na konkrétní místo navrhnout a posléze i vyrobit drobné instalace, které by ho oživily. To vše pod dohledem odborných garantů.

"Letos jsme se rozhodli realizovat vybrané projekty během několikadenního festivalu. Vznikají tedy všechny najednou," vypráví Silvie Hašlová, jedna ze čtyř členů spolku Pěstuj prostor. Skoro celý den má na uchu sluchátko telefonu, organizace podobné akce je zjevně náročná.

Architektům by měli se stavbou jejich návrhů pomáhat domluvení dobrovolníci. Na roh Kollárovy ulice zrovna jedna taková zájemkyně přijíždí, celé ráno tu byl ale Martin Špičák sám. "Třeba včera odpoledne, když přišli lidi z práce, to bylo lepší, přibylo pět pomocníků," říká mladík.

To na dalším stanovišti, v podchodu na Školním náměstí v části Skvrňany, problémy s nedostatkem pracovníků nemají. Je naproti základní škole. Jedna z tamních učitelek zaslala podnět na úpravu špinavého, zapáchajícího a temného podchodu, kterému se vyhýbali nejen dospělí, ale především děti. Ty pak přebíhaly přilehlou, poměrně frekventovanou silnici. Navrhnout, jak ho vylepšit, dostala za úkol spolu se dvěma kolegyněmi absolventka ČVUT.

"Vzhledem k tomu, že tady děti často čekají na rodiče, napadlo nás pojmout podchod hravou formou," vypráví Markéta Škopková, zatímco osmáci zrovna malují chodník před vstupem do podchodu ostře růžovou barvou. Symbolizuje "příšeru", která vylézá z "díry" a měla by vtahovat děti dovnitř. Jiná třída na školním dvorku vyrábí krabicovité stupínky. Později přijdou na schody i dolů do podchodu a také se natřou. Betonové boule, které by měly ozvláštnit chodník před schody do podchodu, se teprve vyrábějí.

"Původně se uvažovalo o tom, že by tady byly skluzavky a houpačky, že by se děti sklouzly do podchodu, ale na takové prvky jsou potřeba certifikáty, musí to mít řád provozovatele, musí se to v nějakých intervalech kontrolovat, což by, pokud by si nad tím nepřevzalo odpovědnost město, nebylo v silách našeho spolku," dodává ještě pro úplnost Silvie Hašlová.

Zamotané klubko

Oproti původním plánům se po jednání s úřady musel upravit i projekt na Chodském náměstí. Zahrnuje plácek mezi pedagogickou fakultou a tržištěm, na kterém v průběhu let vzniklo parkoviště. Se skutečností, že je prostor zabarikádovaný z jedné strany auty, se místní studenti nechtěli smířit, raději by zde viděli pobytový plácek. Poslali proto podnět na úpravu místa.

Scéna pro malá vystoupení, která lze sledovat i v sedě, oživuje roh Kollárovy a Kovářské ulice v Plzni. S nápadem přišli obyvatelé okolních domů.

"Počáteční návrh počítal s odstraněním bariér celého prostoru − na parkovišti zrušením několika parkovacích míst, čímž by vzniklo místo pro pobytovou zónu. Usnadnit pohyb po náměstí mělo i přerušení pásu pultíků tržnice, kudy by bylo možné projít do zeleně za stánky," vysvětluje původní koncept Marek Sivák, zakladatel spolku Pěstuj prostor. Návrh v této podobě nakonec neprošel, během jednání s úřady a dalšími dotčenými včetně pronajímatelky tržnice se nicméně podařilo vyjednat plácek pro lavičky pospojované živou výmalbou, což vyžadovalo i tak ústupky na všech stranách.

Jednání probíhala od jara. Přesto v případě plácku před fakultou a také podchodu na Školním náměstí dostala organizace Pěstuj prostor povolení od městského obvodu až úplně na poslední chvíli. Hledat důvody, proč se tak stalo, je jako rozplétat zauzlované klubko, v němž má každý svůj pohled na věc. Vedení úřadu dotčeného městského obvodu má pocit, že k celé věci přistupuje vstřícně a je ochotné k diskusi. To organizace Pěstuj prostor nezpochybňuje. Během schvalovacího maratonu ovšem nabyla dojmu, že nejsou jasně stanovena pravidla, jak takovou debatu vést. Zda pouze prostřednictvím úředníků během vyjednávání o žádosti, nebo jestli je potřeba ještě souběžně mluvit s vedením obvodu. Pro větší názornost nezbude než se na proces schvalování laviček před fakultou a úprav v podchodu podívat zblízka.

Happy end na druhý pokus

První jednání nad konkrétními projekty proběhlo se zástupci úřadu v půlce dubna. "Tehdy jsme měli schůzku s panem místostarostou Škardou a tajemníkem úřadu Balounem, kde jsme jim představili všechny projekty. Ze strany obvodu nebyly na tomto jednání vzneseny žádné vážnější připomínky," říká Marek Sivák. Svolání schůzky odůvodňuje tím, že chtěl od obvodu vědět, jestli nebudou zásadně proti, a jestli tedy má vůbec cenu začít shánět další povolení, zejména od Správy veřejného statku města Plzně, jejíž souhlas je stejně jako ten od městského obvodu klíčový.

Místostarosta Radoslav Škarda vzpomíná na schůzku podobně. "Probírali jsme to stylem: tohle není špatné, ale musíte se například domluvit se stánkaři ohledně parkovacích míst," říká místostarosta. Sám proti podobným iniciativám prý není a líbí se mu. Mnohokrát ale zdůrazní, že byť se jedná o zajímavé instalace, spadají do sorty žádostí o zábor veřejného prostranství, stejně jako když si chce někdo umístit do ulice reklamní poutač. "Podobných žádostí dostáváme k projednání každý měsíc řádově desítky," dodává místostarosta.Pódium s posezením na plácku u Kollárovy ulice navrhli a vyrobili architekti ze společnosti Placemakers.cz.

Poté vysvětluje, jaký proces prodělá požadavek na úřadě. "Schvaluje se na pracovní poradě, která je každou středu. Úředníci na ní předkládají aktuální problémy, které je potřeba řešit, a chtějí, abychom se k nim jako vedení města vyjádřili. Tyto schůzky probíhají už proto, aby tekly informace. Veřejné zábory spadají do této porady."

Konkrétní vyjednávání se žadatelem provádějí úředníci. "Děje se to tak deset let. Úředník žádost zpracuje, domluví se s žadatelem na podmínkách, co je možné a co ne, například u venkovní reklamy, jak má být vysoká, žadatel případně svou žádost upraví. Jakmile se to dořeší, neprodleně se to podává na poradu," líčí místostarosta s tím, že vyjádření k celé věci dává také zmiňovaná Správa veřejného statku města Plzně. "My na základě těchto stanovisek v podstatě rozhodujeme," tvrdí Radoslav Škarda.

Jenže v případě dvou žádostí − na úpravu místa před fakultou a podchodu − celý proces výše popsaným způsobem tak úplně neproběhl. Spolek Pěstuj prostor ani přes několikaměsíční vyjednávání s úředníky včetně těch z městského obvodu a splnění podmínek, které jí byly ze strany úředníků kladeny, na své dvě žádosti kladné stanovisko nedostal. Na pravidelné týdenní poradě starosty a místostarostů s úředníky nebyly žádosti schváleny.

Namalovaná růžová "příšera" na chodníku vylézá z "díry" a vtahuje děti dovnitř, do podchodu.

Naneštěstí pro Pěstuj prostor už to bylo necelý týden před začátkem festivalu, během něhož měly být instalace zhotoveny a umístěny. Marek Sivák proto vzhledem k hořícímu termínu vyhledal starostu a druhého místostarostu Davida Procházku následující den na schůzi zastupitelstva. Ve značně nepříhodné situaci pro všechny zúčastněné, na chodbě, se jim snažil oba projekty objasnit a přesvědčit je, aby je povolili. To se nakonec podařilo za předpokladu, že před fakultou ubudou pouze dvě parkovací místa a v upraveném podchodu se spolek bude starat o úklid. Žádost pak byla vyřízena bleskově, do dvou dní, což lidé z Pěstuj prostor oceňují a kvitují také, že oficiální papír pak úředníci vystavili hned druhý den.

Před hotovou věcí

Právě skutečnost, že schválení ve finále proběhlo během dvou dní, chce zdůraznit starosta obvodu Radislav Neubauer. Sedíme v jeho kanceláři. Nejdřív odpovídá na otázky týkající se záboru ve veřejném prostoru klidně, pak je na něm znát rozčílení a obava o objektivní podání celé věci. Zejména okolností, které vedly k počátečnímu zamítnutí žádosti a posléze k jejímu povolení s podmínkami. "Kdyby z Pěstuj prostor přišli před půlrokem, když jsme to začali řešit, mohli jsme se domluvit. Oni si to udělali podle svého a postavili nás před hotovou věc," míní starosta.

Na otázku, zda je možné, že vzhledem k téměř půlročnímu vyjednávání organizace s úředníky informace na úřad proudily, ale k vedení se nedonesly, odpovídá. "Ano, samozřejmě že je to možné. Nicméně si myslím, že když chtějí takové věci vyřešit, měli by přijít, a ne si sem podat žádost a tím to hasne. Kdyby přišel Marek Sivák za námi, za vedením, a řekl, že má takový záměr, mohli jsme se o tom bavit," dodává Neubauer.

Další starostovy námitky se týkají věcné stránky projektů. Sám by například na Chodském náměstí prosazoval variantu, že by lavičky byly v zeleni za stánky, nikoliv před fakultou, a nemusela by se tudíž ubírat parkovací místa, s nimiž má městský obvod dlouhodobě velký problém. Na trojce jich podle starosty chybí 900.Vybavení podchodu novými prvky má přimět děti z blízké základní školy, aby ho začaly používat a nepřebíhaly rušnou silnici.

Velké pochybnosti má také o úpravě podchodu. "Řeknu na rovinu, že jsem se k němu negativně vyjadřoval, protože tam byly problémy s feťáky, válely se tam stříkačky. Když se v podchodu udělají sedačky, tyto potíže se umocní. Proti tomuhle projektu jsem brojil," říká Neubauer. Je přesvědčen, že lidi podchod normálně používají, jeho vylepšení podle něj ale těžko přiměje děti, aby ho používaly namísto přebíhání silnice. "Vy si myslíte, že jelikož je ten podchod tmavý, tak tam nikdo nechodí? Děti si to přes silnici zkracují, tak to je. Jděte se tam podívat," nesouhlasí starosta s benefitem, který by měl projekt přinést.

Lépe si naopak dokáže představit problémy, jako je větší znečištění a výskyt odpadků, které městskou část stojí náklady navíc. "Na údržbu veřejných prostor máme rozpočty. Udržujeme je tak, jak máme − jak bylo vysoutěžené s firmou. Dokonce když se objeví někde odpadky navíc, používáme veřejnou službu, která to uklidí. Nevidím ale jediný důvod, aby nás to stálo o deset milionů víc, když tady bude takových organizací 30, které si přijdou se svými projekty," namítá Neubauer a dodá, že uklízení podchodů stojí už teď obvod milion ročně. Podmínka, aby podchod uklízel spolek, mu přijde správná. "Jděte a zkontrolujte minulé projekty pana Siváka, v jakém stavu jsou. Tam jsme jim žádné podmínky nedali," dodá ještě starosta, ale když se zeptám na konkrétní místa, odmítne je uvést.

Každý den s koštětem

Když se později odpoledne procházíme s Markem Sivákem podél řeky Radbuzy směrem k plovárně, jednomu z nejviditelnějších projektů organizace Pěstuj prostor, míjíme řadu laviček a posezení, které rovněž vznikly z její iniciativy. Nelze si nevšimnout, že v  okolí sedaček je skutečně velký nepořádek. Ostatně platí to i o lavičkách městského obvodu. "Úklid patří k hlavním funkcím města," je přesvědčen Marek Sivák. Nepřijde mu fér, aby břímě každodenního úklidu připadlo spolku Pěstuj prostor, tak jak se stalo v případě podchodu, který obvod sám každý den neuklízel.

"Jsme připraveni se na údržbě místa podílet, ale tuto podmínku považuji opravdu za neadekvátní," říká aktivista. Je to zjevně jeden z bodů, na kterém se například se starostou Neubauerem neshodnou, a bylo by potřeba o něm debatovat. Jenže kdy a za jakých okolností? "Kdybych věděl, že mám jít kvůli lavičkám před fakultou a v podchodu za panem starostou a místostarostou, určitě bych to udělal. Teď to možná vypadá jasně, ale na začátku to tak nebylo, nikdo nám to neřekl," vysvětluje Sivák. Zároveň připomíná problém s časem. "Myslím, že kdybychom měli na jednání s úřady celý rok, což nám neumožňuje grant, jednání se na rok natáhne. Ne kvůli nějakým schválnostem, ale kvůli složitosti celé struktury a kvůli odlišným pohledům jednotlivých členů vedení a úředníků," říká člen organizace, jejíž žádosti jsou přece jenom ve srovnání například s umístěním reklamních poutačů do veřejného prostoru atypické a je možné, že se špatně "vměstnávají" do běžného úředního řízení.

"Myslím si, že ideálně by nás, jako vnějšího žadatele, nemělo zajímat, komu projekt představíme, kdo se zúčastní jednání například na správě majetku a kdo o něm nakonec rozhoduje. Z vnějšího pohledu je to tentýž úřad, byť v kombinaci úřední a politické moci, a je na něm, aby měl vnitřní komunikaci sladěnou a navenek přehledně prezentoval požadavky a postupy pro žadatele s projekty, jaké děláme my," domnívá se aktivista po sedmileté praxi. Z tohoto důvodu přichází s iniciativou Procesy proměny, o níž začíná jednat s dalšími organizacemi zabývajícími se veřejným prostorem napříč republikou. Události, k nimž došlo během schvalování žádosti na třetím plzeňském obvodu, se pravděpodobně odehrávají i na mnoha jiných úřadech po celém Česku. Vyčerpává to nejen aktivisty, ale bezpochyby i úředníky a politiky.

Tereza Hromádková
Přeposlat
Diskuse
reklama

Spojuje průzkumy a sázkařské kurzy. ČSSD slábne, stoupá SPD a piráti. Babiš asi nesestaví vládu sám, říká

Banky ve třetím čtvrtletí zpřísnily podmínky úvěrů na bydlení, i tak ve zbytku roku čekají zvýšení poptávky

Nastala nová éra astronomie. Vědci poprvé pozorovali zdroj gravitačních vln v místě, kde splynuly neutronové hvězdy

Česká měna je už téměř na úrovni jako před intervencemi. Na konci příštího roku může euro stát 25 korun, odhadují analytici

Narcos a další seriály Netflixu přilákaly za čtvrt roku 5 milionů uživatelů. Tržby vzrostly meziročně o třetinu

reklama