reklama

Párek s rudým kečupem

Čtěte více: jídlo | KSČM
  • Příběh o redaktorovi Haló novin, který si došel do restaurace Kantýna, a zaplatil 320 korun za oběd.

Slyšte smutný příběh redaktora komunistických Haló novin. Nebohý muž si zašel na oběd do nově otevřené restaurace sítě Ambiente nazvané Kantýna. A za hovězí s mrkví a limonádu tam zaplatil přes 320 korun. Takže o tom na web svých novin napsal sloupek. "Jen ty dvě malé mrkvičky z toho dělaly 48 korun," zní jeho tklivá modlitba.

V přízemí sídla KSČM, kde je i redakce zmíněného stranického deníku, funguje skutečná kantýna. Prostě taková, "jaké pamatujeme z dob minulého režimu", vysvětluje autor. Ale navzdory tomu − anebo právě proto? − se podniku nedaří a střídají se tam majitelé.

jarvis_58f73296498ebdf0c6db9f43.jpeg

Čímž se dostáváme k pointě sloupku. V blízkém okolí se ještě ke všemu vynořila nekalá konkurence. Ano, je to ona restaurace patřící do hájemství úspěšného podnikatele v gastro­nomii Tomáše Karpíška. Nový podnik, kombinující restauraci s řeznictvím, se jmenuje Kantýna.

Zní to nově a provokativně, skoro jako ještě nedávno slova "bistro", "bufet" či "automat", která se nám pamětníkům zažila a vryla do hlavy za minulého režimu jako označení pro neútulné socialistické "fastfoody". Nevíte? Představte si restauraci McDonald's bez franšízy a hračky v krabičce, zato s uklízečkou s mokrým hadrem, kterým vám při jídle bude šůrovat pod nohama.

Moment, ale byli jste někdy nedávno například na pražské Letné nebo v Karlíně? Pak jste zjistili, že bistra jsou a) sexy, b) buřta s hořčicí tam nekoupíte a c) ať si dáte cokoli, třeba jen chleba s máslem, tak budete potřebovat hodně peněz. Protože chleba i máslo dostanete naservírované i s příběhy jejich výrobců. Budou smutné, veselé, inspirující i zneklidňující, ale rozhodně ne levné. A už ani nemluvě o tom, pokud si objednáte kefír z mléka od šťastných krav nebo polévku z rozverného chřestu. Pak abyste si skoro vzali spotřebitelskou půjčku.

To ovšem redaktor Haló novin nechce. A cítí se pobouřen, ze svého pohledu právem, a za více než třemi stovkami, které zaplatil za svůj nuzný oběd, vidí lichvu. Píše: "Kdyby ten ústav majitelé falešně nenazvali kantýnou, tak bych možná ani o lichvě nepsal. Jenže kdyby ho nazvali restaurací, tak bych do něj asi ani nevstoupil. Takže podvod. Neměl by být stíhatelný? V normálním režimu ano."

Prý chybí zákon o lichvě. Nechme stranou, že ten v občanském zákoníku samozřejmě najdeme. A že po novelizaci definuje lichvu i tak, že jde o akt zneužívající "nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení či lehkomyslnosti" oběti. Možná by něco z toho na redaktora na výletě za obědem šlo napasovat.

Ale berme to jako nádhernou ironii historie. Jako by nestačilo, že komunisté mají své sídlo v ulici Politických vězňů, v honosném domě v centru Prahy. Svým voličům už přes čtvrt století servírují horáčkovské "buřty, pivo a nenávist", přeneseně, ale i doslova. To v kantýně dole v přízemí. Ale hanba, hamižný podnikatel si otevřel Kantýnu s velkým K, ve stejné ulici o kus dál, s buřty za majlant.

Kdybych v roce 1990 dostal šanci nahlédnout do budoucnosti a kdyby jediné, čeho by se mi dostalo, byl tenhle sloupek z komunistického deníku z roku 2017, myslím, že bych si ulehčeně vydechl. Navzdory všemu, co nás tíží, zneklidňuje a rozčiluje, je tohle dobrá zpráva. Svět jde plus minus dobrým směrem.

Miloš Čermák
Přeposlat
Diskuse
reklama

Češi nebyli vždy chudáky Evropy. Podívejte se do dob, kdy se ekonomicky vyrovnali Norům, Rakušanům a válcovali Finy

Daňoví úředníci neustáli tlak politiků, když začali plošně prověřovat korunové dluhopisy, říká bývalá Babišova náměstkyně Hornochová

Byla to blamáž, Liglass nikdy nepostavil ani vodní mlýn, natož elektrárnu, rozčilují se kyrgyzští poslanci a žádají, aby padaly hlavy

Su Ťij přijede do Prahy. V době, kdy ji svět kritizuje za masakry a vyhánění barmských Rohingů, ji pozval Sobotka

Svět napjatě očekává Trumpův projev v OSN, chvíli po něm vystoupí i Zeman. Nebudu zdvořilý, vzkázal

reklama