Určitě jste zaregistrovali zprávu o kanci ohrožujícím Temelín. Takové zprávy se objevují docela pravidelně. Tedy mi dovolte, na konci letošní mizerné houbařské sezóny, k tématu něco málo dodat. Protože to s houbami souvisí.  

To, co naměřili na elektrárně, byla aktivita osoby/materíálu na vstupu. Takových historek je spousta: od roztržitého profesora s uranem v tašce; přes liazku na vjezdu vyrobenou ze šrotu obsahující kobalt; či úplně první detekce černobylského výbuchu, tehdy režimem utajovaném, na bráně do Dukovansé elektrárny.  A práve s tímto výbuchem souvisejí i oni kanci, například na Šumavě, v Česku, ale i v německých lesích. Protože právě v kancích bylo zářící césium z Černobylu. 

Malá odbočka kurzívou, kterou může čtenář dychtící po rozuzlení, přeskočit:

Radioaktivní Césium 137 (Cs137) je umělý isotop, který vzniká při štěpení v jaderném reaktoru. V přírodě ho tedy samo od sebe nenajdeme. Evropě Cs137 `nadělily` hlavně srážky z mraků přivanulých od černobylského reaktoru po výbuchu v roce 1986. Cs137 se rozpadá s poločasem rozpadu 30 let - tedy dnes, téměř 30 let po černobylské katastrofě, ho bude nerozpadlého stále polovina. Za 60 let čtvrtina, za 90 let osmina, za 300 let ho už prakticky nenajdeme. 

Jak se ale Cs137 z Černobylu dostane až ke vstupním detektorům na české jaderné elekrárně?

Inu, docela složitě, přes 5 kroků: 

1- Radioaktivní césium někde u nás sprchlo z radioaktivního mraku na jaře 1986. 

2- Césium, ve svých sloučeninách zůstává v zemi, a může se soustředit v některých houbách. Ty jak rostou, soustřeďují Cs137 do sebe. Houba, které to jde mimořádně výtečně, se jmenuje JELENKA OBECNÁ, viz přiložené video. 

 

3- Jelenka velice chutná mlsným divočákům, a tedy Cs137 přejde do masa divokých prasat. 

4- Divoká prasata chutnají myslivcům. Cs137 se tak dostane do žravého myslivce. 

5- Myslivec jde do elektrárny = spustí na vrátnici poplach. 

Vyčkejte s panikou. Není na místě. Detektory na elektrárně jsou mimořádně citlivé a masožravému myslivci nic moc nehrozí. Limit na aktivitu masa z divočáků je u nás (a i v Německu) 600Bq/kg a veterináři ho měří. Masa divočáka by musel spořádat desitky kilogramů, aby bylo jeho zdraví ovlivněno. A jelenka je hnusná nejedlá houba, chutná naštěstí jen prasatům.

A tak tyto příběhy budeme číst jěště mnoho let, dokud se Cs137 nerozpadne.

PS: Jen tak mimochodem - vše, co jíme, je radioaktivní. Nejvíce radioaktivní potravina, kterou u nás můžete koupit, jsou paraořechy. Ňam. Pro nadšence přikládám reprezentativní seznam dalších běžných radioaktivních pochutin.