Hluboce lidský čin Nicholase Wintona se dnes po právu dočkal nejvyššího českého vyznamenání. Nenajde se snad nikdo, kdo by ocenění zpochybňoval. Jen málo z nás si ale dokáže uvědomit, že podobné skutky nejsou jen součástí daleké minulosti druhé světové války. I dnes zuří na světě války, před kterými jsou lidé nuceni utíkat. Nicholas Winton pomohl stovkám dětí přes nečinnost tehdejších státních orgánů Československa. Bohužel náš stát je vůči zlu netečný i dnes. Najde se pro syrské děti nový Nicholas Winton, nebo nás jeho hrdinský čin zahanbí i po 75 letech?

Válka v Sýrii vyhnala ze země miliony uprchlíků. Postarat se o ně musí okolní státy. Turecko hostí půldruhého milionu Syřanů, 600 000 tisíc jich je v Jordánsku. V Libanonu, který je rozlohou menší než Středočeský kraj, našlo dočasný domov přes milion uprchlíků, kteří už tvoří čtvrtinu místní populace.

Nikdo se těchto zemí neptá, zda syrským uprchlíkům chtějí pomoci. Prostě musí.

Česká republika zatím pomohla pouze několika desítkám syrských uprchlíků. Výrazně tak zaostává za dalšími evropskými zeměmi a nechává zodpovědnost za osudy těchto lidí na jiných. Už v březnu vyzvala Amnesty International českou vládu, aby vzhledem k rozměrům krize, jejímiž oběťmi jsou hlavně děti, udělala Česká republika solidární gesto a přijala tisícovku utečenců. To je množství, které bez problémů zvládneme a na které máme kapacity.

Nestalo se tak.

K výzvě, která se snaží doposud vlažné evropské země (mezi které bohužel patří i Česká republika) přimět k výraznější akci, se přidali i dva lidé, kteří za svůj život vděčí právě transportu podobnému tomu Wintonovu. Inge Lammel a Kurt Gutmann přežili díky tomu, že je vlak odvezl ze spárů nacistického zla do náruče Velké Británie.

Syrské děti jsou dnes stejnými uprchlíky jako Wintonovy děti. V jejich vlastní zemi jim hrozí smrt, v okolních zemích pak živoření v nelidských podmínkách uprchlických táborů.

Dnes Česká republika oceňuje svým nejvyšším vyznamenáním člověka, který pomohl stovkám uprchlíků. Pokud hned zítra nezačne náš stát sám pomáhat dnešním uprchlíkům, je celé ocenění jen jedno velké pokrytectví.