Italská firma Enel nejspíš brzo prodá svůj šestašedesátiprocentní podíl ve Slovenských elektrárnách. Slovenské elektrárny dostaly obří úvěr ve výši 870 milionů eur od ruské státní Sberbank. Tyto dvě zprávy v sobě v kontextu ukrajinské krize obsahují dost závažné sdělení: bez ohledu na to, co bychom mohli označit za klasickou mocenskou politiku pomocí obsazování armád, Moskva pokračuje ve své dlouhodobé strategii ovlivňovat střední Evropu a Evropskou unii ekonomicky.

Je totiž jen otázkou času a šikovných právníků, kdy se půjčka promění ve vlastnický podíl ruského státu v klíčovém odvětví slovenské ekonomiky. Může se tak stát třeba pod značkou podniku Rosatom, který dodává rozestavěným novým blokům slovenské jaderné elektrárny Mochovce technologii.

Italové už několikrát dali najevo, že by rádi slovenský podnik, kde zhruba třetinu drží stát, prodali. Dostavba dvou nových bloků v Mochovcích má zpoždění a prodražuje se, v tuto chvíli je účet 3,8 miliardy eur. A vůbec není jisté, zda se kvůli nízké ceně elektřiny nové bloky někdy vyplatí.

Rosatom odmítá komentovat zájem o koupi většinového podílu. Zájem by podle slovenských HN mohl mít i český ČEZ, který se o privatizaci firmy zajímal už v roce 2006.

Půjčka Sberbank v této souvislosti trochu připomíná desetinásobně vyšší půjčku ruského státu Maďarsku na dostavbu nových dvou bloků elektrárny Pakš. Rusové se díky podmínkám půjčky dostanou k veškeré dokumentaci i podnikatelskému modelu a plánům Slovenských elektráren a jakýkoli jiný zájemce o koupi podílu, který má nyní Enel, bude v nevýhodě.

Navíc, jak upozorňuje list Sme, půjčka 870 milionů eur je nápadně obří a nezvyklá. Když si na konci roku půjčoval jiný slovenský gigant Slovnaft 200 milionů eur, podílelo se na tomto úvěru osm bank.

Jádro je podobně jako další energetická odvětví závislé na rozhodování politiků, které letos na jaře zrušilo tendr na dostavbu dvou bloků elektrárny Temelín. Není to jen byznys, jak si naposledy ozkoušely západní i východní firmy v Česku. Moskva jako by tohle chápala o něco lépe. Ve stínu ukrajinské krize, která navíc přitáhla pozornost k jinému energetickému odvětví, plynu, pokračuje ve strategii zahájené už před lety. Ta k rozšíření vlivu putinovského režimu nutně nepotřebuje obsazovat území, jak o tom hovoří například estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.

Stačí jen šikovné půjčky a ohební politici jako Robert Fico a Viktor Orbán, pro něž je vlastní moc jedinou hodnotou, kterou dokážou bránit a obhajovat.