Slovenským prezidentem se stane buď dosavadní premiér Robert Fico, nebo podnikatel a filantrop Andrej Kiska. Po náročné volební noci se to zdá jako jednoduchá věta, ale za výsledky prvního kola slovenských prezidentských voleb se dá o Slovensku odhalit pár nových věcí.

Za prvé, nadvláda Roberta Fica a jeho Smeru – sociální demokracie není tak silná, jak by se dalo předpokládat. Fico získal při účasti 43,4 procenta voličů jen 28,0 procenta hlasů, přičemž průzkumy mu předpovídaly výhru se zhruba pětatřiceti procenty. Buď se všechny sociologické průzkumy na Slovensku strašně pletou, nebo voličům vláda jedné strany začíná překážet. Nebo bylo špatné počasí. Viditelně nespokojený Fico si stěžoval na nízkou účast.

Za druhé, nestranický a ještě před rokem neznámý Andrej Kiska dokázal přitáhnout hlasy nespokojených voličů i přes to, že byl v debatách nevýrazný a vlastně stále opakoval stejná témata o svém úspěchu v byznysu a v charitě. To už předvedl třeba v rozhovoru pro HN před měsícem a půl.

Jeho čtyřiadvacet procent z prvního kola lze přetavit v porážku Fica za dva týdny, pokud Kisku výrazně podpoří třetí v pořadí – a to je pro Čechy možná největší překvapení – mladý právník Radoslav Procházka. Jeho 21 procent je nejdůležitější zprávou o naději pro budoucnost Slovenska, která vzešla z těchto voleb. Tohoto v některých otázkách radikálního právníka, který je ovšem politickým solitérem, volili zejména mladší Slováci. Je konzervativní, v kampani zdůrazňoval tradiční rodinné hodnoty, ale zdá se, že nikoli natolik, aby to vadilo městskému liberálnímu voliči.

Kiska a Procházka jsou ztělesněním slovenské touhy po změně zkorumpovaného stranického systému a prohnilé justice: Kiska jako muž zvenčí, který si celou kampaň platil ze svého, a Procházka jako právník se skvělou reputací. Možná, kdyby mělo Slovensko úřad viceprezidenta a prezident měl více pravomocí, než má, tihle by se skvěle doplňovali. I proto, že Procházka řečnicky neobratného Kisku několikrát doslova zachránil při dvou předvolebních televizních debatách.

Milan Kňažko, který získal 12,9 procenta, doplatil na to, že do kampaně vstoupil pozdě a že vlastně svým způsobem také patří k dinosaurům slovenské politické scény.

Za pozornost jistě stojí páté místo Gyuly Bárdose s pěti procenty, kandidáta reprezentujícího maďarskou menšinu. Přičemž na rozdíl od voleb 2009 v těchto volbách doposud otázka postavení slovenských Maďarů nehrála v kampani a vzájemném pošpiňování kandidátů vůbec žádnou roli.

Andrej Kiska se tak před druhým kolem musí připravit na brutální a špinavou antikampaň. Začal se bránit už tím, že kvůli nedoloženému obvinění z lichvy v přímém přenosu poslední předvolební debaty připravuje trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. To ale stačit nebude, i když by se v očích mnoha voličů mohl stát obětí ficovsko-smerácké mašinerie, a už jen proto ho půjdou volit.

Kiska bude potřebovat – podobně jako v debatách od Radoslava Procházky – silnou podporu ostatních neficovských kandidátů. I když čtveřice neficovských kandidátů si neformálně před prvním kolem slíbila vzájemnou podporu, během volební noci ji nikdo přímo nevyjádřil. Teprve teď se ukáže, jestli Andrej Kiska dokáže voliče přesvědčit nejen svým příběhem podnikatele a zakladatele charity, ale zda má i dostatečné rétorické a taktické schopnosti politika. Pokud by vyhrál, tak jako prezident je v každodenním potýkání s vládou premiéra Roberta Fica bude nutně potřebovat – jakkoli se doposud za politika nepovažoval.