Nenápadné prohlášení mluvčího Ministerstva zahraničí ČLR, které v sobotu přinesla agentura Nová Čína, naznačuje, že čínské vztahy s KLDR opravdu vstoupily do nové fáze. Z jeho slov vyplývá, že i čínská vláda bude své občany v KLDR chránit. Navíc KLDR nyní rozhodla, že společnou korejskou průmyslovou zónu v Kesongu uzavře.

Čínské prohlášení je reakcí na vyhlášení, že po 10. dubnu nebude KLDR schopna zajistit bezpečnost velvyslanectví a zastoupení dalších mezinárodních organizací v KLDR. ČLR přitom nijak nespecifikuje, jakými prostředky hodlá své zájmy chránit, nicméně věta „Čína zajistí legitimní zájmy a bezpečnost svých občanů a firem v KLDR“ jde dále, než podobné vyhlášení Korejské republiky z minulého týdne. (To sice přímo zmiňuje použití armády, nicméně výhradně na záchranu korejských občanů, kteří by mohli být drženi v KLDR jako rukojmí – o zájmech více než 120 korejských firem nepadlo ani slovo.)

Mluvčí čínského Ministerstva zahraničí také požádal KLDR o to, aby v souladu s mezinárodním právem a Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích chránila bezpečnost diplomatů a dalších pracovníků Velvyslanectví ČLR. Zpráva uvádí, že velvyslanectví ČLR v Pchjongjangu pracuje normálně.

Podle odhadů dnes v KLDR působí na 200 firem, které se věnují převážně těžbě nerostných surovin. Existuje také několik společných průmyslových zón (např. Rason na východním pobřeží KLDR nebo Hwanggumphyong u hranic s Čínou), čínské firmy mají také zastoupení přímo v Pchjongjangu. Pokud by tedy ČLR musela své občany z KLDR evakuovat, jednalo by se o nepoměrně složitější operaci, než v případě Kesongu.

Kesong však bude nyní zavřen, alespoň podle dnešních zpráv vydaných KCNA (Ústřední korejská tisková agentura, KLDR). Ve své zprávě KCNA uvádí, že KLDR dočasně stáhne všechny severokorejské pracovníky s tím, že případné znovuotevření zóny závisí výhradně na postojích jihokorejských představitelů. Krok KLDR přitom s nejvyšší pravděpodobností ovlivní i ostatní zahraniční investice – nejen ty čínské, ale třeba také egyptské skupiny Orascom, která provozuje mobilního operátora Koryolink a dostavuje hotel Rjugdžong (Ryugyong). Některé zprávy uváděly, že by měl patřit do sítě hotelů Kempinski. Zástupci firmy to však minulý měsíc vyloučili.

Doplněno 8.4.2013, 14:00: Jihokorejský ministr pro sjednocení Rjo Kil-dže (Ryoo Kihl-jae) v reakci na uzavření zóny uvedl, že "návrat stavu (ohledně Kesongu, tedy opětovné povolení vstupu jihokorejských pracovníků do zóny, obnovení zásobování a návrat severokorejských dělníků do práce) nevyžaduje nějaká jednání". Je tedy zřejmé, že vláda v Soulu i nadále striktně odděluje dění kolem průmyslové zóny od všech ostatních záležitostí, které komplikují život na Korejském poloostrově.