Bylo to dnes ráno jako cesta v čase. Zahajovací projev Václava Havla na každoroční(a z jistého pohledu pořád stejné) konferenci Forum 2000 jako by dal zapomenout na poslední dny strávené ve stínu "falešného a prázdného" gesta úřadujícího českého prezidenta Václava Klause.

Místo tajnosnubných gest se Václav Havel, už několikrát nominovaný na Nobelovu cenu míru, soustředil na pár "drobností": důležitost lidských práv v době, kdy o všem rozhodují čísla zisku a ztrát (nic nového), na vztah střední Evropy k Rusku a postavení Ruska jako takové (taky nic nového) a na československou zkušenost s malými ústupky - narážka na Baracka Obamu a jeho odvolání setkání s dalajlámou - která pak vede k velkým kompromisům (tedy vlastně taky nic nového). 

Výběr z myšlenek, které ráno zazněly:

"Jako by se v transatlantickém prostoru zapomnělo na lidská práva a všechno byla jen ekonomika."

"Rusko nás straší a zkouší, zda se ho bojíme."

"Rusko zkouší sofistikované metody obnovení sféru vlivu."

"S Ruskem se musí jednat jako rovný s rovným."

"Máme neblahé zkušenosti s politikou ustupování."

"Čerstvý držitel Nobelovy ceny míru kvůli ohledu na kontinentální Čínu zrušil setkání s dalajlámou."

"Malý kompromis je pramínkem, ze kterých se skládají velké kompromisy."

Toliko výběr z citátů PREZIDENTA. Nebylo to originální, ale tak nějak se v zajetí Lisabonu, českých tahanic a postradarové opice na některé věci zapomnělo. Poměrně osvěžující po lisabonském pofňukávání z Hradu.