V posledních měsících se i v médiích „středního proudu“ objevují informace, že v neobydlených oblastech USA vyrostly v průběhu posledních deseti let rozsáhlá internační zařízení. Některé zdroje hovoří až o stovkách táborů, schopných pojmout velký počet vězňů. Technické vybavení táborů je funkční, díky civilnímu i bezpečnostnímu personálu, který prozatím prázdné tábory spravuje, je možné je kdykoli zprovoznit k účelu, pro který byly vybudovány.

Jejich zřizovatelem je Ministerstvo vnitra (Department of Homeland Security) nebo FEMA (Federální úřad pro krizové události). Některé z nich vznikly úpravou původních vojenských zařízení, jiné byly vybudovány nově na dosud nevyužitém území.  Oba úřady mohou v případě nutnosti vyhlásit výjimečný stav, pozastavit platnost americké ústavy a jiných právních norem.

Několik republikánských politiků (mj. Ron Paul, Paul Broun) budování těchto blíže nespecifikovaných objektů kritizují, ale federální vláda a příslušná silová ministerstva na jejich podněty nereagují. Když poslanec Broun prohlásil, že by extremisté v Obamově socialistické administrativě mohly využít případnou pandemii či přírodní katastrofu k vyhlášení stanného práva a následnému uvěznění občanů, kteří se stannému právu nepodřídí, dostalo se mu odpovědi, že podléhá teoriím spiknutí.

Na nebezpečí plynoucí z existence těchto táborů upozorňuje i kandidát na úřad amerického prezidenta Chuck Baldwin. Ptá se, proč v amerických ozbrojených silách probíhá nábor osob, připravených na dlouhodobý pobyt v detenčních a internačních zařízeních. Klade si otázku, proč je tak naléhavé projednávat návrh zákona HR 645, na jehož základě má být vybudováno dalších minimálně šest rozsáhlých objektů (National Emergency Centers), schopných „ubytovat“ na delší dobu velké množství lidí.

Proč letos v květnu hovořil Barack Obama o potřebě nového právního institutu tzv. časově neomezeného zadržení, umožňující internaci osob bez udání bližších důvodů?

Někteří novináři se domnívají, že tyto tábory vznikají pro případ velké migrační vlny z Mexika. Toto zdůvodnění však nezní příliš přesvědčivě, neboť USA tyto hranice již dlouhou dobu nestráží a proti nelegální migraci účinně nezasahují. Ptejme se tedy dál. Mohla by jejich existence mít nějakou souvislost s nedávnou zprávou Ministerstva vnitra, rozeslanou všem policejním centrálám a šerifům v USA, upozorňující na nárůst popularity odpůrců imigrační politiky či potratů v americké veřejnosti? Mohou se tato zařízení stát vynuceným místem pobytu pro osoby, jež se odmítnou očkovat proti prasečí chřipce? Pro disidenty „nového světového řádu“? Pro případ, že hospodářská krize přeroste do sociálních nepokojů? Jako alternativa stanových městeček, které v důsledku rostoucí nezaměstnanosti a neschopnosti splácet dluhy vyrůstají v USA jako houby po dešti?

Znalci amerických dějin vědí, že internace "nepřátelských osob" na území USA není něčím neznámým. V roce 1838 autorizoval hromadnou internaci příslušníků kmene Cherokee prezident Martin van Buren. Známé jsou též koncentrační tábory Abrahama Lincolna z doby občanské války . Prezident Woodrow Wilson, ikona liberálního humanismu, nechal po vstupu USA do bojů první světové války uvěznit přes sto tisíc pacificky smýšlejících či jeho válečnou politiku kritizujících Američanů. Za druhé světové války nebyli v koncentračních táborech internováni jen Židé či příslušníci slovanských národů, ale z rozhodnutí prezidenta Roosevelta také přes sto tisíc v USA žijících Japonců a několik tisíc Němců.

Někteří američtí politici si nejspíš myslí, že by byla škoda na tuto tradici tvořivě nenavázat.