Toman v Bruselu odmítl dotační stropy pro zemědělce. Nemůžeme jim brát peníze, když po nich chceme ekologický přístup, řekl

Pokud se zemědělcům v Evropské unii ukládají nové povinnosti týkající se například ekologie a lepšího přístupu ke krajině, není jim zároveň možné snižovat peníze z unijního rozpočtu, míní český ministr zemědělství Miroslav Toman k otázce povinných stropů na platby.

Po včerejším jednání s evropským komisařem pro zemědělství Philem Hoganem v Bruselu Toman řekl, že komisař sám má zájem udržet rozpočet společné unijní zemědělské politiky také po roce 2020 nejméně ve stejné výši, v jaké je nyní.

"Samozřejmě bude čekat a potřebuje podporu jednotlivých členských států. Uvidíme, jak to dopadne. Jednat se bude dál a ztraceno to ještě není," řekl Toman. Už před setkáním s irským komisařem odpovědným za zemědělskou problematiku dával najevo přesvědčení, že pokud EU po zemědělcích žádá dodatečné povinnosti, není možné jim zároveň snižovat finanční příspěvky.

Evropská komise pro příští dlouhodobý rozpočet unie navrhla na společnou zemědělskou politiku celkem 365 miliard eur (asi 9,4 bilionu Kč). Proti stávající výši zemědělského rozpočtu je to asi o pět procent méně.

Škrty a také existenci určitého systému stropů na platby komise zdůvodňuje nejen odchodem Velké Británie, tedy čistého plátce do rozpočtu, ale i potřebou mít peníze na další priority, například na řešení migrační problematiky.

Podle Agrární komory by zemědělci v Česku přišli po roce 2020 asi o 4,1 procenta stávajících plateb. Proti navržené podobě rozpočtu se už ozvaly i další země, hlasitá je třeba Francie. Česká republika podle Tomana její postoj podporuje.

Česko se také, spolu s dalšími státy Visegrádské skupiny − Slovenskem, Polskem a Maďarskem − staví proti povinným stropům na platby pro zemědělce a prosazuje zastropování jen dobrovolné. "Postihlo by to naprostou většinu českých firem. Historicky máme danou nějakou strukturu," připomněl Toman. Stejně jako v EU existují státy, jejichž zemědělství stojí na malém a středním podnikání, dominují podle něj zemědělství v České republice velké podniky, které by povinná horní hranice plateb postihla.

Už před časem jednoznačně zastropování přímých plateb zemědělcům odmítl český premiér Andrej Babiš. Mezi největší příjemce evropských peněz pro zemědělce patří společnosti holdingu Agrofert, který loni Babiš jako politik podle zákonných nařízení převedl do svěřenských fondů.

Vyjednávání o nové podobě unijní zemědělské politiky pro roky 2021 až 2027 jsou součástí diskusí o celém příštím víceletém rozpočtu EU. Tuto debatu by chtěla mít Evropská komise ukončenou ještě za stávajícího složení europarlamentu, tedy do jara roku 2019. Diplomaté to ale vzhledem k rozsahu a komplikovanosti problematiky pokládají za nepravděpodobné.

Ministr Toman poznamenal, že pro něj je termín, kdy budou jednání ukončena, méně důležitý než to, aby se Česku podařilo v zemědělské politice své priority prosadit.