Kdyby americký senátor John McCain zemřel třeba před pěti lety, jistě by se mu dostalo zasloužených poct a chvály. Nestalo se. Teď je situace o dost smutnější. Důvodem je samozřejmě to, že v Bílém domě sedí jako prezident Donald Trump, muž, který McCainovi v tom podstatném, co by měla veřejně činná osoba mít, nesahá ani po kotníky.
Trump dal svou nechuť k McCainovi najevo i po jeho smrti. Vlajky před Bílým domem nakrátko zavlály na půl žerdi, ale prezident je dal velmi rychle zase vytáhnout nahoru. Teprve dva dny po McCainově smrti a poté, co to vyvolalo bouři odporu válečných veteránů, byly vlajky opět staženy dolů.
S McCainem odešel někdo, kdo byl schopen uznat, že pravdu může mít i politický protivník. Tato schopnost dohodnout se i s odpůrci v zájmu společného dobra dnešní Americe zoufale chybí. A nejen jí.
"Dělal jsem chyby, ale doufám, že je moje láska k Americe vyváží," napsal McCain v posledním poselství, zveřejněném začátkem týdne. Spojené státy, ale i Česko, by potřebovaly víc politiků, kteří nežijí v iluzi, že jsou neomylní.
