reklama

Libor Bittner postavil firmu na vakcínách proti vzteklině lišek. Teď plánuje vyrábět léky pro lidi

Ekonom
  • Libor Bittner spoluvlastní a řídí firmu Bioveta, která vyrábí veterinární léčiva.
  • Firmě v počátcích pomohl byznys s vakcínami proti vzteklině lišek, které dodává různým východoevropským zemím.
  • Tržby Biovety překonaly 1,5 miliardy a firma se chystá pustit i do výroby léků pro lidi.
Libor Bittner- Libor Bittner- Foto: Josef Kubíček

Čtvrtinovým podílníkem a ředitelem společnosti Bioveta z Ivanovic na Hané se Libor Bittner stal před 23 lety. Privatizaci této tradiční firmy, která letos slaví 100 let od založení, kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Pod Bittnerovým ve­dením se ale z Biovety stal jeden z největších evropských výrobců veterinárních léčiv, jehož tržby předloni pře­sáhly 1,5 miliardy korun. V počátcích vyšla Biovetě sázka na vakcínu proti vzteklině lišek, kterou z Hané do­dávají do řady evropských zemí. Nyní se Libor Bittner začíná pouštět do boje s největšími světovými konkurenty a sní o tom, že jednou bude jeho firma vyrábět i léčiva pro lidi.

Když jsme domlouvali rozhovor, říkal jste, že ráno jdete na trénink. Trénujete parkúr?

Ano. Skokový trénink máme jednou týdně a kromě toho dva až tři "proježďovací" tréninky. Většinou trénujeme po práci, ale v tomto extrémním počasí začínáme o půl osmé ráno, abychom do deváté až půl desáté měli oba koně odskákané a nebylo to v tom největším vedru. Když trénujete ve třiceti stupních, tak koni po tréninku musíte dávat mokrý ručník na krk, aby se zchladil. Tohle počasí nesvědčí fotbalistům ani koním.

Máte stáj přímo tady v Ivanovicích?

Ano, máme stáj Bioveta, která reprezentuje naši značku, viděl jste tady ty dečky. Už dlouho sponzorujeme Český skokový pohár, podporujeme závody psích spřežení. Pohybujeme se v oboru, pro který vyrábíme produkty, vakcíny pro koně, pasty na jejich odčervení, kloubní preparáty, hormonální přípravky pro koně, psy, kočky.

Jak jste se ke koním dostal? Byla to marketingová volba?

Ta marketingová úvaha hezky zapadla do toho, co děláme. Já jsem ale u koní začínal jako kluk, v šesti letech na ponících. Pocházím z Opavy a tam mělo JZD Otice jezdecký klub a mě to bavilo. Tak jsem se k tomu dostal.

Parkúr jezdí také vaše dcera, která závodila i s Annou Kellnerovou…

Dcera se tomu věnuje od dvanácti let, v patnácti začala závodit a dotáhla to daleko, patřila mezi špičku skokového poháru, závodila i v zahraničí. Vystudovala brněnskou veterinu, vdala se a má dítě, jsem tři měsíce dědečkem. S Aničkou se známe. Než se začala věnovat pouze závodům v zahraničí, skákala i v Česku.

Sehnat hotového bakterio­loga nebo virologa je velmi drahé a obtížné, proto se zaměřujeme na studenty a absolventy.

Je parkúr dobré prostředí pro byznys? Dostanete se tak třeba do kontaktu s Petrem Kellnerem?

Pana Kellnera jsme viděli na závodech jednou, když přijel na otočku na mistrovství republiky.

Aničku hodně podporovala a doprovázela maminka.

Takže parkúr není jako golf, kde se potkávají obchodní partneři?

Na všech velkých závodech mají stánky výrobci různých produktů, od steliv a krmiv po veterinární přípravky a výbavy pro koně. Potkávají se tam s veterinárními lékaři, chovateli a dalšími lidmi. Je to dobré prostředí, aby člověk věděl, co se v branži děje, seznámil se s některými lidmi. Ale hlavně díky tomu víme, po čem je poptávka, kde je díra na trhu, jak nastavit cenovou politiku.

jarvis_5b7c15d4498ea2ce2a5467a3.jpeg
„Ve firmě skladujeme nebezpečné viry. Podléhá to přísné regulaci, kontroluje nás Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Přesné uložení virů je tajné. I do některých laboratoří se musí nosit ochranné oděvy a před vstupem se musíte dekontaminovat,“ popisuje Libor Bittner.
Foto: Josef Kubíček

Řídíte se podle konkurence?

Dozvíte se, jaké odčervovací pasty a za kolik lidé nakupují. Dozvídám se hodně informací o trhu. Pasta stojí kolem 250 až 350 korun a každý kůň by se měl čtyřikrát do roka odčervit. Počet koní roste, po roce 1989 tady byly tři tisíce koní, dnes jsme na 80 tisících. Jen na českém trhu jde o desítky milionů, a kdybychom z nich měli 20 procent, jsou to slušné tržby. Potvrdilo se, že mé rozhodnutí jít do plného trhu odčervovacích past a udělat kompletní skladbu různých účinných látek bylo správné.

Poslední zveřejněné tržby Biovety za rok 2016 překročily 1,5 miliardy, jak to vypadá letos?

Celkem dobře. Zhruba 85 až 90 procent našich tržeb je z exportu. Nežijeme ale ve vzduchoprázdnu, v loňském roce na nás měly vliv stejné věci jako na ostatní. Bylo to hlavně uvolnění kurzu koruny, tam jsme měli ztráty, i když jsme byli zajištěni. Museli jsme se vyrovnat i s razantním zvyšováním mezd. Loni jsme průměrnou mzdu zvýšili o více než 10 procent a letos situace není o moc lepší.

Co s tím děláte?

Teď jsme třeba vydali inzerát, kde říkáme lidem, aby skončili se stávajícím zaměstnáním a přišli pracovat k nám. Když nám ukážou svůj dosavadní plat, tak jim dáme automaticky o tři tisíce korun víc. Už to začíná být dost velký boj.

Tento způsob náboru je asi dost drahý.

Kde to jde, musíme hledat řešení, jak lidi nahradit stroji. Ročně investujeme 250 milionů do nových budov a zařízení. Typickým příkladem je náš bioreaktor, v němž vyrábíme vakcíny. To je takový kotel, do kterého se přivádí kyslík, CO? a další látky. Natáhnou se do něj séra, potom buňky a nakonec virus, který ty buňky požere. Ten pak izolujeme a vyrobíme z něj vakcínu. Celé to trvá asi 14 dní. Když se to dělalo ručně, 30 lidí vyrobilo za 14 dní stejné množství, co dnes dokáže bioreaktor s obsluhou jednoho až dvou lidí. Je to drahé, ale mělo by to vydržet a uspoří to lidskou práci. Máme i automaty na etikety a podobně. To je ve výrobě léčiv trend, ostatně jako všude ve výrobě.

Za letošek jsme vydělali už 250 milionů hrubého a v posledních letech jsme nádherně rostli. Když jsem do Biovety přišel, tržby byly 74 milionů a o zisku se nedalo hovořit.

Svaz průmyslu chce zdvojnásobit program na dovoz zaměstnanců z Ukrajiny…

I my máme pracovníky ze zahraničí, hlavně z Rumunska, přes pracovní agentury. Chtěli jsme je dovézt sami, ale bylo to moc složité. V dělnických profesích si jimi do­plňujeme stav, zatím ne v laboratořích. Takoví zaměstnanci jsou ale dražší než místní lidé.

Jak je to s odbornými profesemi?

Tady máme výhodu, protože se nacházíme na půl cesty mezi velkými univerzitami v Brně a Olomouci, takže zdroje máme. Někdy ale musíme brát víc lidí, než potřebujeme, abychom to selektovali. Sehnat dnes hotového bakteriologa nebo virologa je velmi drahé a obtížné, proto se zaměřujeme na studenty a absolventy. Když jeden ze tří zůstane, tak je to úspěch.

Tržby vám tedy v loňském roce neklesly?

Problém byl v tom, že loni začaly šetřit vlády některých zemí, kterým prodáváme náš top produkt, vakcínu proti vzteklině lišek. Vzteklina v Evropě mizí, u nás se proti ní už dlouho neočkuje. I přesto máme pronajatých asi 400 letadel Cessna, ze kterých se vakcíny shazují. Děláme to na Slovensku, v Polsku, Litvě a Lotyšsku, v bývalé Jugoslávii. Tam všude poklesl odběr, což jsme se snažili nahradit jinými přípravky s dražším složením. To se také projevilo na zisku. Na druhé straně investujeme do vlastního výzkumu a vývoje a ročně pouštíme na trh čtyři až pět nových preparátů, což částečně kompenzuje zmíněné propady.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 99 Kč na měsíc.

Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin • Přihlášení až na 5 zařízeních

Předplatit

Jan Richter
Přeposlat
Diskuse

Neinvestovat do Amazonu a Googlu byla chyba, řekl miliardář Buffett. Ke kryptoměnám je ale stále kritický

Rozpočet státu skončil loni s druhým nejlepším výsledkem za 20 let. Pomáhá ekonomický růst a vyšší výběr daní

Ochráníme demokracii před falešnými zprávami, prohlásil Macron. Připraví zákon, který umožní soudům trestat šíření lží

Do desetitisíců schránek nechodí předplacené noviny, roznášková firma nemá dostatek lidí

Volkswagen v lednu prodal rekordní množství aut, jejich počet přesáhl půl milionu. Silně rostl v Číně a Německu

reklama