Převezou zhruba o polovinu nákladu víc a přitom ušetří čtvrtinu až šestinu paliva i část řidičů a vypustí méně škodlivých emisí než běžné kamiony. Řeč je o dlouhých silničních nákladních soupravách, kterým se říká také gigaliner nebo road train. Jejich výhody však tlumí několik bodů, které se týkají především bezpečnosti provozu (blíže viz článek) a které stále vyvolávají diskuse v řadě států Evropské unie i v Bruselu samotném.

Provoz gigalinerů v Česku upravuje vyhláška ministerstva dopravy, která jejich využívání omezuje prakticky jen na pravidelné přepravy lehčího nákladu po dálnicích. Tento rejstřík by mohl značně rozšířit přeshraniční transport, tomu ale v Evropě brání nejednotná pravidla a odlišný přístup jednotlivých zemí.

Gigalinery jsou běžné například ve Skandinávii nebo v Nizozemsku a prosazují se také v Německu. Tam loni skončilo testování a provoz dlouhých souprav byl povolen na takzvané pozitivní síti, která má délku necelých 10 tisíc kilometrů. Ekologické organizace sice vystoupily proti nařízení s argumentem, že gigalinery nejsou bezpečné a podporují přesun nákladu ze železnice na silnice, soud ale letos v dubnu rozhodl, že jejich provoz není proti pravidlům EU. Teoreticky by tak nic nebránilo, aby gigalinery pendlovaly například mezi Českem, Německem a Nizozemskem. Chybí ale vůle států se dohodnout na obecných pravidlech. Například české ministerstvo uvedlo, že by přeshraniční provoz povolilo, pokud by žádající společnost předložila potvrzení o povolení ze sousedního státu.

Zájem o to mají například firmy z automobilového průmyslu jako Magna Exteriors nebo Faurecia. Ta na povolení přeshraničního provozu spolupracuje se svým zákazníkem BMW, který oslovil německou vládu. Bohužel se jednání zatím ocitla na mrtvém bodě.

Situaci by mohl vyřešit Brusel tím, že by dohodl se státy pravidla umožňující bezpečný provoz gigalinerů po celé Evropské unii. Je velice pravděpodobné, že by musela být velice přísná, aby vyhovovala všem státům. I tak by ale taková dohoda zjevně stála za to. Už jen kvůli tomu, že je to efektivnější a ekologičtější způsob přepravy než ten standardní, navíc alespoň částečně řeší současné problémy na trhu práce. A neobstojí ani argument, že gigalinery ohrožují plánovaný přesun nákladu na železnici. Zaprvé proto, že do takové míry by se vzhledem k přísným provozním pravidlům a složitému vytěžování na zpáteční cestě nerozrostly. V neposlední řadě pak vlaky nikdy nebudou tak flexibilní, aby mohly vozit náklad, který je pro gigalinery typický.

(Článek vyšel v Logistice č. 7-8 / 2018.)

Související