Advokát Miroslav Dubovský vede českou pobočku mezinárodní kanceláře DLA Piper, která patří do desítky nejvýznamnějších světových právnických kanceláří. Její právníci během své praxe hojně využívají nové technologie, třeba projekt Kira, který pomáhá vyhledávat a procházet dokumenty a chytře je analyzovat. "Během těchto procesů se program neustále sám učí a zlepšuje," říká Dubovský.

HN: Jak podle vás vypadá inovativní právník?

Jako normální právník, který při své profesi používá více technologií než ostatní v oboru a přemýšlí, jak pro klienty inovovat své služby.

HN: Rozhodujícím faktorem jsou tedy technologie?

Technologie advokacii do velké míry mění. Profese advokátů se zatím ale nemění tak radikálně, protože klienti chtějí mluvit a rádi mluví s člověkem napřímo.

Miroslav Dubovský

Advokát Miroslav Dubovský studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Během více než 25 let praxe v advokacii byl například partnerem v Linklaters, Hogan Lovells a od roku 2016 je country managing partnerem v DLA Piper. Řadu let působí rovněž jako arbitr v českých i mezinárodních rozhodčích řízeních.

HN: Je to lidský kontakt, jenž advokacii v inovacích brzdí?

Nemyslím si, že ji brzdí. Osobní kontakt odlišuje advokacii od jiných oborů. Když půjdete k doktorovi, také nechcete mluvit s robotem. Přejete si mluvit s někým, kdo vyslechne vaše potíže, ví, jak je vyřešit, poradí a případně předepíše lék, který zabere.

HN: A není advokacie přece jen oborem, který je proti inovacím trochu odolnější než ostatní obory?

Náplní práce advokáta jsou právní předpisy, jejich výklad a přenesení do praxe, takže i z toho důvodu je advokacie do jisté míry konzervativnější obor. Možná proto změny neprobíhají tak rychle jako v jiných oborech. Ale probíhají.

HN: Jak mohou technologie zlepšit práci advokáta?

Z mého pohledu inovace probíhají ve třech oblastech, z nichž ne všechny klient pocítí. První je, že advokáti principiálně pracují s obrovským množstvím informací a dokumentů. Inovace v této oblasti představují technologie, které nám pomohou efektivně zrychlit vyhledávání v textu. Druhá kategorie se týká řešení pro klienty, kdy technologie pomáhá v automatickém vytváření dokumentů či podkladů. Třetí kategorií je způsob, jakým vykonáváte práci a jak komunikujete s klienty. Dnes je velice běžné komunikovat s klientem virtuálně, sdílet a přetvářet dokumenty v reálném čase.

HN: Takže změny přispějí hlavně k větší flexibilitě práce advokátů?

Ano i ne. Život advokáta se řídí poptávkou klienta. Když za vámi přijde klient a chce uskutečnit určitou transakci, neočekává, že právník pracuje od osmi do tří a pak má volný čas. Očekává, že právník je mu k dispozici pořád.

HN: Nezmění se postupem času i tento trend?

Prostor pro změnu by byl možný, pokud by sami klienti změnili své nároky, což se ale nezdá pravděpodobné.

Proti tomu stojí demografický trend, kdy mladá generace má trochu jinou představu o tom, jak by se měla práce realizovat a jaký by měl být jejich work-life balance, tedy slaďování pracovního a osobního života. A v důsledku toho musíte vytvářet prostor pro flexibilní práci. Advokáti mohou díky technologiím pracovat z domova. Je ale nutné si uvědomit, že advokáti ve větších kancelářích potřebují pracovat v kolektivu, často mají svůj tým. Je důležité zvládnout zadávat práci, kontrolovat ji a korigovat. Když dva lidé pracují z kanceláře a dva z domova, je efektivní komunikace složitější. Technologie ji ale zlepšují a v budoucnosti to bude ještě lepší.

HN: Dá se o českém trhu právních služeb říct, že prochází přerodem?

Trh poskytovatelů právních služeb se mění nejen tady, ale i globálně. Vyskytují se zde noví hráči, velké účetní firmy si zakládají právní oddělení a objevují se i alternativní poskytovatelé právních služeb. Tomu se advokátní kanceláře musí přizpůsobit, chtějí-li na trhu uspět.

HN: Patří k inovacím v advokacii i marketing?

Samozřejmě. Řídíme se stavovskými předpisy, které nám říkají, jakým způsobem můžeme oslovovat naše klienty. Někteří právníci považují tato pravidla za zastaralá, v některých zemích je režim volnější než v jiných. Bezpochyby ale marketing s advokacií souvisí.

HN: Bude tedy logickým krokem poměry uvolňovat?

Myslím, že ano.

HN: Nepovedou inovace k tomu, že bude zapotřebí méně právníků?

Je to samozřejmě možné. V současné době ale můžete automatizovat pouze úkony, které jsou jednoduché anebo repetitivní. Právník má potom kreativní roli, především pak přidanou hodnotu v tom, že řeší komplexnější problémy.

HN: Kde je dobré s automatizací začít?

Začíná se od toho, co nejvíc potřebujete a využíváte, a postupujete od nejjednoduššího k nejsložitějšímu. Hlavní je ale rozhodnutí, že chci něco změnit. Vzít si to za své. Bez takového rozhodnutí je zbytečné cokoliv dělat. Můžete mít na svém počítači nainstalovaný ten nejlepší software a bude to k ničemu, pokud nezměníte svůj přístup a nezačnete uvažovat, jak inovovat své služby a přinést další hodnotu klientům.

HN: Takže vyloženě konzervativní advokátní kanceláře díky tomu mohou v budoucnu tratit?

Možná že to bude i jejich způsob, jak se na trhu odlišit. Ale určitě to nebude platit pro všechny, protože tlak na inovace přichází od klientů a ti jsou zvyklí obdržet právní služby jiným způsobem než dříve.

HN: A jsou na změny v oboru připraveni studenti práv?

Nejsou. Studenti často nemají žádné praktické znalosti. Bylo by třeba změnit vzdělávání. To se netýká jen advokátů, ale obecně všech oborů, kde lidé musí být schopni aplikovat znalosti v praxi. Teoretické znalosti si vyhledáte, ale musíte být schopen je analyzovat a aplikovat. Nejsem si jistý, zda školy absolventy tímto způsobem připravují. Pokud by se nic nezměnilo v systému vzdělávání, studenti stejně budou potřebovat advokáty, aby jim dali šanci vyrůst a doplnili jim vzdělání, které nikde jinde získat nelze. Potřebují to nezbytně k tomu, aby se stali skutečnými lídry ve vybraném oboru práva.

Související