reklama

Za nedostatkovými kovy na dno oceánů

Čtěte více: těžební průmysl | Čína | robot | moře
  • Usazeniny na mořském dně jsou na kovy bohatší než souš.
  • Problém ovšem je, že o oceánském dně toho víme mnohem méně než o povrchu Měsíce.
jarvis_5b335b0d498e8cf84a25c488.jpeg Společnost Nautilus Minerals vyvinula pásový bagr, který bude schopný dobývat kovy z usazenin v hloubkách až 1600 metrů. Foto: Nautilus Minerals

Většina technologií, na nichž stojí fungování současné společnosti, je závislá na kovech, kterých začíná být nedostatek. Jejich velké zásoby se přitom nacházejí v oceánech. Jen se tam dostat.

"Usazeniny na mořském dně jsou na kovy bohatší než souš," říká Mike Johnston, generální ředitel torontské těžební společnosti Nautilus Minerals.

"Těžba sice vyžaduje činnost v drtivém tlaku, naprosté tmě, chladu a často ve vulkanických oblastech, ale riziko za to stojí," dodává.

Těžba podmořských ložisek kovů nevyžaduje hloubení šachet či odstřely jako v povrchových dolech, protože ruda leží přímo na povrchu. Na dně oceánů se dají najít tři základní typy ekonomicky zajímavých zdrojů kovů: konkrece, krusty a sirnaté usazeniny.

Poklady nejsou ve vracích, ale v bahně

Polymetalické konkrece jsou hrudky o průměru od jednoho do dvanácti centimetrů, které po miliony let vznikaly v hloubkách 3500 až 6500 metrů. Zajímavé jsou pro vysoký obsah manganu (okolo 30 procent), niklu, mědi (řádově v procentech) a dalších kovů. Jen v okolí Nové Guiney v oblasti velké jako Spojené státy leží na dně měď, která by pokryla potřeby lidstva na příštích 30 let.

Naproti tomu železomanganové krusty se srážely z mořské vody na skalnatých podkladech desítky milio­nů let v hloubkách 800 až 4000 metrů, kde tvoří vrstvy často i čtvrt metru silné. Obsahují přibližně 30 procent železa, stejné množství manganu a v menší míře řadu dalších zajímavých kovů jako třeba kobalt či nikl.

Zvláštním případem jsou sirnaté usazeniny. Tvoří se v místech tektonických zlomů a podmořských vulkánů v podobě takzvaných černých kuřáků. Jde o vývěry hydrotermálních systémů, kdy mořská voda proniká trhlinami do velkých hloubek zemské kůry a tam se ohřívá na teplotu stovek stupňů, protože pod obrovským tlakem v hloubce se nemůže měnit v páru. Přitom se v ní rozpouští řada prvků obsažených v hlubokých vrstvách zemské kůry. Takto obohacená voda proudí na povrch a látky v ní obsažené se sráží v okolí vývěrů, černých kuřáků.

Ty se vyskytují v hloubkách mezi 1000 a 5000 metrů a jejich nabídka kovů je opravdu bohatá: měď, zinek, olovo, zlato, stříbro a řada dalších.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 99 Kč na měsíc.

Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin • Přihlášení až na 5 zařízeních

Předplatit

Jan A. Novák
Přeposlat
Diskuse

Neinvestovat do Amazonu a Googlu byla chyba, řekl miliardář Buffett. Ke kryptoměnám je ale stále kritický

Rozpočet státu skončil loni s druhým nejlepším výsledkem za 20 let. Pomáhá ekonomický růst a vyšší výběr daní

Ochráníme demokracii před falešnými zprávami, prohlásil Macron. Připraví zákon, který umožní soudům trestat šíření lží

Do desetitisíců schránek nechodí předplacené noviny, roznášková firma nemá dostatek lidí

Volkswagen v lednu prodal rekordní množství aut, jejich počet přesáhl půl milionu. Silně rostl v Číně a Německu

reklama