reklama

Sedmero mýtů o potravinách: Je zelenina zdravá a české jídlo lepší než polské?

Ekonom
  • Mýty a fakta o jídle servíruje kdekdo, Ekonom se na některá tvrzení podíval z jiné stránky a s pomocí čísel.
  • Vždy je dobré vědět, kdo za šířením té či oné pravdy nebo mýtu stojí. Třeba když výrobce margarínů hájí palmový olej, bez něhož se neobejde.
  • České potraviny vychvaluje potravinářská lobby a propagují je ministři zemědělství, fakta ale jejich ódy nepotvrzují.
Z potravin nejvíce zlevnila zelenina a brambory – (ilustrační foto). Z potravin nejvíce zlevnila zelenina a brambory – (ilustrační foto). Foto: Shutterstock

Cukr je zabiják, mléko zahleňuje, všechna éčka jsou škodlivá − pro někoho mýtus, pro jiného svatá pravda. Různá tvrzení o jídle se objevují neustále, Ekonom se ale na některá podíval z jiné stránky a s pomocí čísel.

Ta kupříkladu dokládají, že podvodů a šizení se dopouštějí zdejší i zahraniční potravináři. Kontroly státní inspekce nepotvrzují úspěšně šířený mýtus, že polské jídlo je šunt. Podle jejich výsledků jsou na tom české potraviny hůř. Není sice známo, s jakou intenzitou se kontroluje domácí zboží v porovnání se zbožím z dovozu, pokud se ale najde závada u výrobku z Polska, pěkně se rozmázne. I to je součást kampaně, kterou rozpoutaly Agrární a Potravinářská komora za pomoci resortního ministerstva. Za vším stojí konkurenční boj. Kvůli němu získaly polské potraviny v Česku hanlivou nálepku. Západoevropané jich přitom jedí stále víc a bez předsudků.

Vždy je dobré vědět, kdo za šířením té či oné pravdy nebo mýtu stojí. Třeba když iniciativa Vím, co jím a piju hledá kladné stránky palmového oleje a přesvědčuje, že určitě není nutné bojkotovat veškeré potraviny, které ho obsahují. Jako jsou margaríny, ve kterých palmový olej plní funkci tuhé složky. Partnerem programu Vím, co jím a piju je nadnárodní gigant Unilever, mimo jiné velký výrobce margarínů.

Oblíbeným terčem "zaručených pravd" jsou biopotraviny. Jedna vědecká studie vyvrací druhou, přitom postačí selský rozum. Proč chtít biomrkev z Izraele, když ji sklízí zelinář v sousedním okrese. Kráva na zelené louce se má lépe než vysokoprodukční dojnice zavřená celý život v továrně na mléko, kde do žlabu dostává po celý rok siláž. I o tom je "bio".

1. České potraviny jsou lepší než ty z dovozu

České potraviny vychvaluje zdejší potravinářská lobby, propagují je ministři zemědělství, fakta ale jejich ódy nepotvrzují. Čeští výrobci jsou stejně jako němečtí, polští či rakouští schopni udělat kvalitní výrobky, ale stejně tak umí šidit.

V dušené šunce od opavského Bivoje bylo méně masa, než řeznická firma deklarovala na obalu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce to zjistila při kontrole v jaroměřickém Kauflandu. Stejného klamání spotřebitele se u maďarské klobásy dopustil Krahulík − masozávod Krahulčí ze skupiny Agrofert. V aktuálních záznamech falšovaných masných výrobků bylo na webu Potraviny na pranýři ke konci května sedm položek, všechny salámy, klobásy a další produkty pocházely z Česka.

Z falšovaných potravin, které inspektoři odhalili za šest let existence webu Potraviny na pranýři, bylo 41 procent z Česka.

Na falšovaných potravinách, které inspektoři odhalili za šest let existence webu, se tuzemští výrobci podíleli z 41 procent. Zamlčeli či zkreslili důležité informace o složení produktu nebo jeho původu.

Původem z České republiky byla koncem května také přesně polovina nebezpeč­ných potravin, o jejichž nálezech informuje na zmíněném webu potravinářská inspekce v aktuálních záznamech. Za nebezpečné se považují potravinářské výrobky, u kterých se zjistilo například překročení hygienického limitu pro cizorodé látky, přítomnost nedovolených "éček" či nedodržení mikrobiologických požadavků.

Díky kampani tuzemských potravinářů, přiživované státem, Češi příliš nevěří polským potravinám. Kontroly inspekce ale nenasvědčují tomu, že by se jich domácí spotřebitelé měli obávat. Největšími konzumenty polských potravin v Evropě jsou Němci. Nebrání se jim ani Britové, Francouzi či Italové.

Pověst o české kvalitě zpochybnil nedávno také časopis dTest, který přinesl srovnání levných potravin z Německa, Rakouska, Slovenska, Polska a Česka. Češi jsou proslulí nákupy podle ceny, té ale zpravidla odpovídá i horší kvalita. Na rozdíl od Německa, kde si lidé mohou koupit i za málo peněz slušné jídlo. Časopis ve všech zemích nakoupil uzeniny, lahůdky, jogurt, toustový chléb, rybí konzervy, dětskou výživu a papírové kapesníky. Výrobky hodnotil z hlediska obsahu či kvality nejdůležitějších složek, výživových hodnot a přítomnosti přídatných látek. Potraviny nakoupené v Česku, převážně z tuzemské výroby, v 18 srovnáních šestkrát pohořely, když skončily na poslední příčce. Jediné vítězství si připsaly za citronovou limonádu.

Co zjistily kontroly

"Ukázalo se, že přísné právní předpisy pro kvalitu potravin v Německu a Rakousku nastavují kvalitativní laťku výš. V porovnání s těmi českými definují Němci a Rakušané legislativně širší okruh výrobků, například různé typy lahůdkových salátů. Nebo určují, kolik ovoce musí obsahovat ovocný jogurt," vysvětlila šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.

Německé a rakouské zboží obsadilo 12 prvních míst z 18 položek. V tuzemsku zatracované polské potraviny zvítězily třikrát.

Špatně dopadl kupříkladu český pařížský salát a slovenský pochoutkový. Kamenem úrazu byla podle časopisu kvalita použitého salámu. Zatímco pečená německá sekaná, rakouský extrawurst i polská slanina byly vyrobeny z masa, českou a slovenskou uzeninu tvořil laciný separát. Nejlevnější toustové chleby z Německa a Slovenska byly máslové, ostatní byly bez másla. Český obsahoval přídavek konzervantu a skončil jako předposlední.

2. Zelenina je zdravá

To je fakt, jen člověk musí zavřít oči nad přísunem škodlivých látek, které spolu s nutričně hodnotnou zeleninou do těla dostane. Prostě to je podle odborníků třeba brát tak, že pozitivní přínos pro zdraví převažuje nad negativy. Každý Čech včetně kojenců sní v průměru za rok 87,3 kilogramu zeleniny (poslední dostupný údaj je za rok 2016). Kdyby se řídil radami výživářů, spořádal by při doporučené denní dávce 400 gramů skoro 150 kilogramů za rok.

Když loni potravinářská inspekce kontrolovala 62 vzorků zeleniny na obsah dusičnanů, kromě jednoho vzorku špenátu je našla všude.

Řada lidí se zeleninou láduje v zimě v létě a denní dávku splní. Přitom nemá potuchy, kolik dusičnanů z hnojiv současně požila. U rajčat, nejvíce konzumovaného druhu, ale ani u paprik či zelí se obsah dusičnanů nekontroluje. Limity jsou stanovené pouze pro listovou zeleninu, u které byly dlouhodobě nejvyšší nálezy. Jenže hlávkového salátu sní každý Čech včetně kojenců v průměru za rok pouhé dva kilogramy, kontrolovaného špenátu jen 1,2 kilogramu. Kolik jíme rukoly, statistika nesleduje. Rukola je bohatá na živiny, ale i na dusičnany, které ve větším množství škodí lidskému zdraví.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 99 Kč na měsíc.

Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin • Přihlášení až na 5 zařízeních

Předplatit

Táňa Králová
Přeposlat
Diskuse

Neinvestovat do Amazonu a Googlu byla chyba, řekl miliardář Buffett. Ke kryptoměnám je ale stále kritický

Rozpočet státu skončil loni s druhým nejlepším výsledkem za 20 let. Pomáhá ekonomický růst a vyšší výběr daní

Ochráníme demokracii před falešnými zprávami, prohlásil Macron. Připraví zákon, který umožní soudům trestat šíření lží

Do desetitisíců schránek nechodí předplacené noviny, roznášková firma nemá dostatek lidí

Volkswagen v lednu prodal rekordní množství aut, jejich počet přesáhl půl milionu. Silně rostl v Číně a Německu

reklama