reklama

Zajišťovací příkaz zlikviduje firmu za den. Na obranu tak zbývá jen pár hodin

Ekonom
Čtěte více: zákon | dluh | zajišťovací příkaz
  • Zajišťovací příkaz dokáže firmu s miliardovým obratem zlikvidovat během několika hodin. Naopak soudní obrana se táhne roky.
  • Justice se nicméně snaží daňové úředníky krotit. Vede je k tomu, aby místo zajišťovacích příkazů sahali raději po alternativních opatřeních.
  • A ministerstvo financí kvůli špatným zkušenostem s příkazy plánuje i změnu zákona.
Zajišťovací příkaz může firmu paralyzovat dřív, než zjistí, kolik státu vlastně dluží. Zajišťovací příkaz může firmu paralyzovat dřív, než zjistí, kolik státu vlastně dluží. Foto: Shutterstock

Finanční správa vydala za posledních pět let více než šest tisíc zajišťovacích příkazů. V předchozím srovnatelném období to byla sotva desetina. Loni připadal jeden zajišťovací příkaz na každých deset provedených daňových kontrol. Nástroj, který dokáže i fungující firmu s miliardovým obratem položit během několika hodin, se v mnohém podobá vazbě u podezřelých z trestných činů. Rozdíl je ale v tom, že o jeho vydání nerozhoduje soud, ale úředníci z finanční správy.

Zajišťovací příkaz má zabránit tomu, aby majetek z firem zapojených do daňových podvodů zmizel z dosahu českých soudů a úřadů. Využívá se hlavně při podezření na podvody s DPH, které jsou typické rychlým přesouváním peněz mezi zapojenými firmami. Jenže jak ukazují některé případy z poslední doby, i úředníci mohou střelit vedle. FAU nebo Autotrans Petrol už mají v rukou rozsudky Nejvyššího správního soudu, podle nichž úředníci při uvalování příkazů jednali nezákonně.

Když přijde do podniku zajišťovací příkaz, znamená to v lepším případě zablokování firemních účtů, v horším finanční správa odveze i majetek a obratem ho prodá v dražbě. Podnik s nálepkou "nespolehlivého plátce daně", který navíc nemá peníze na mzdy ani na placení faktur, přichází o obchodní partnery. A často končí v konkurzu.

Bez prostředků se přitom firma může ocitnout ještě dřív, než jí vůbec finanční úřad doměřil nějakou daň. "Může to být klidně na začátku daňové kontroly, kdy správce daně očekává daňový doměrek a je tam obava, že ho firma nezaplatí nebo bude obtížné zaplacení vymáhat," popisuje obvyklou praxi expertka Deloittu na daňové spory Jiřina Procházková.

Justice může přezkoumat oprávněnost zajišťovacího příkazu až zpětně. A kvůli přetíženosti soudů a složitosti daňových sporů bývá obvyklé, že konečného rozsudku se podniky dočkají až po letech.

V posledních třech letech přibývá rozsudků, v nichž soudy postup finanční správy korigují. A vedou ji k tomu, aby zajišťovací příkazy vydávala jen tam, kde k tomu má pádný důvod. Nejvyšší správní soud už tak například v minulosti rozhodl, že k vydání zajišťovacího příkazu nestačí jen to, že společnost obchoduje s rizikovou komoditou. "To bývají pohonné hmoty nebo obchodníci s cennými kovy," uvádí příklad řídící partner poradenské společnosti Grinex Richard Jahoda. Přidat se musí další důvody, například to, že podnik nemá nijak velký majetek, zato na jeho účty periodicky přichází velké sumy peněz a poté zase mizí.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 99 Kč na měsíc.

Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin • Přihlášení až na 5 zařízeních

Předplatit

Alžběta Vejvodová
Přeposlat
Diskuse

Neinvestovat do Amazonu a Googlu byla chyba, řekl miliardář Buffett. Ke kryptoměnám je ale stále kritický

Rozpočet státu skončil loni s druhým nejlepším výsledkem za 20 let. Pomáhá ekonomický růst a vyšší výběr daní

Ochráníme demokracii před falešnými zprávami, prohlásil Macron. Připraví zákon, který umožní soudům trestat šíření lží

Do desetitisíců schránek nechodí předplacené noviny, roznášková firma nemá dostatek lidí

Volkswagen v lednu prodal rekordní množství aut, jejich počet přesáhl půl milionu. Silně rostl v Číně a Německu

reklama