Nervově paralytická látka novičok, která v Anglii otrávila bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji, se v Česku nevyráběla ani neskladovala, ujišťuje Bezpečnostní informační služba i Vojenské zpravodajství. Když ale po incidentu v britském Salisbury ruská diplomacie ukázala na Česko jako na jednu z možných zemí původu jedovaté látky, upozornila tím na nesporný fakt: čeští chemici jsou ve světě pojem.

Vypovídá o tom nejen skutečnost, že země před více než dvaceti lety spoluzakládala Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ve výkonné radě světové organizace navíc pětkrát zasedala a teď jí podruhé předsedá. "Je všeobecně známo, nejen v rámci OPCW, ale například i v NATO, že čeští chemici mají skutečně špičkovou úroveň," potvrzuje Jana Reinišová, česká velvyslankyně v Nizozemsku, která se nově ujala role předsedkyně.

Pod dohledem mezinárodní organizace už bylo zlikvidováno více než 96 procent známých zásob chemických zbraní ze studené války a během následujících let to prý budou všechny. "Na druhou stranu jsme však v posledních letech bohužel svědky opětovného používání chemických zbraní, zejména v Sýrii, ale také například na letišti v Kuala Lumpuru nebo naposledy v britském Salisbury. Členské státy OPCW se nyní rozhodně musí zaměřit na to, aby se tyto útoky již nikdy neopakovaly. Zároveň je třeba zajistit, aby se chemické zbraně nedostaly do rukou teroristů nebo jiných nebezpečných aktérů," naznačuje Jana Reinišová hlavní úkoly pro další roky.

Jak dodává, dobré jméno dělá Česku Státní úřad pro jadernou bezpečnost, s nímž je organizace ve spojení. Úřad, který dlouhodobě vede Dana Drábová, se v OPCW zapsal hlavně tím, že každoročně společně s hasiči a dalšími experty školí odborníky z rozvojových zemí, aby ve svých státech dělali osvětu v boji proti šíření chemických zbraní. Prakticky si třeba vyzkouší, jak látky rozpoznat nebo zneškodnit. "Právě minulý týden jsme účastníkům letošního výcvikového kurzu předali diplomy," říká Michael Merxbauer, ředitel odboru pro nešíření zbraní hromadného ničení ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Češi však s OPCW spolupracují i jinak. Když se například objeví podezření z použití chemických zbraní, jsou často mezi odborníky vyrážejícími na místo činu. "V takových případech vyšle OPCW na místo tým expertů kvůli odběru vzorků, rozhovorům se svědky a dalšímu sběru informací. "Identita těchto inspektorů není z bezpečnostních důvodů veřejnou informací, mohu ale obecně potvrdit, že Češi se na těchto činnostech podílejí," říká Reinišová. Vzorky se pak posílají k analýze do vybraných více než dvaceti laboratoří. Ani jedna z nich ovšem není v tuzemsku a nevypadá to, že by se situace měla změnit. Získání certifikátu trvá dlouho a organizace se nyní snaží dostat laboratoře tam, kde zatím úplně chybí − do Latinské Ameriky a Afriky.

Tuzemští experti se ale dlouhodobě činí v doplňování databází chemických látek. Organizace je registruje, aby je odborníci dokázali rozpoznat, když na ně narazí. "V Česku se třeba některé látky v malém množství vyrobily, nechali jsme je zapsat do databáze, aby se vědělo, jak fungují, a tyto informace jsme poskytli OPCW. Podotýkám ale, že mezi látkami nebyl novičok," upozorňuje Merxbauer.

Podobné látky syntetizuje například brněnský Výzkumný vojenský ústav, který se nedávno dostal do centra pozornosti, když ho prezident Miloš Zeman označil za výrobce tohoto jedu v Česku. Ministryně obrany Karla Šlechtová později odvolala ředitele ústavu Bohuslava Šafáře, do nějž se kvůli nešťastným výrokům opřel i premiér v demisi Andrej Babiš. "Nebezpečné látky se připravují v souladu s licencemi Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a používají se výjimečně ve schválených a dozorovaných laboratořích a jiných experimentálních zařízeních s vysokým stupněm ochrany tak, aby nemohlo dojít ani k nežádoucí intoxikaci personálu, ani k úniku látek do životního prostředí," vysvětluje pověřený ředitel ústavu Josef Hrnčiřík. Dodává, že díky tomu, že látky vyrábějí, mohou naučit přístroje, jak je rozeznávat. Využívají je také třeba při testování ochranných masek nebo oděvů.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se mimo jiné dočtete, jak vláda v 50. letech nechtěně položila základ velkým chemickým školám, která vědecká pracoviště jsou v současnosti nejperspektivnější nebo kdo se stará o výchovu nové generace chemiků.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se