reklama

Konec křemíkového věku se jmenuje spintronika

Ekonom
Čtěte více: technologie | umělá inteligence
  • Přibližně za dva roky by se měl vyčerpat potenciál křemíkových tranzistorů, díky kterému bylo možné každých 18 měsíců zdvojnásobovat kapacitu čipů.
  • Zastaví se digitální revoluce?
  • Naději na její pokračování dává spintronika, která se zabývá magnetickými vlastnostmi elektronů.
Prvním praktickým uplatněním spintroniky se staly hlavy harddisků s vysokou hustotou zápisu. Prvním praktickým uplatněním spintroniky se staly hlavy harddisků s vysokou hustotou zápisu. Foto: Shutterstock

Zpráva o tom, že vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd experimentálně vyrobili nový typ super­rychlé paměti, nedávno prošla většinou seriózních médií − a právem. Ještě důležitější ale je, že jde o významný přínos do oboru spintroniky, který je na nejlepší cestě rozpoutat revoluci v mikroelektronice. A možná nejen v ní.

"Křemíkové čipy během několika minulých desetiletí předvedly úžasné věci, dokonce se po nich jmenuje slavné Silicon Valley, ale teď došly na konec své cesty," říká fyzik Barry Zink z University of Denver. "Vylepšovat je jde čím dál hůř, potenciál křemíku je zřejmě vyčerpaný. A tak se nejspíš místa zrodu příštích úžasných technologií už nebudou jmenovat Silikonové údolí, ale třeba Yttriovo-železné nebo Granátové údolí."

Barry Zink při tom naráží na materiály, které by mohly nahradit křemík, a prolomit tak bariéry bránící plnění slavného Moorova zákona zdvojnásobovat kapacitu mikročipů každých 18 měsíců. Umožnit to má obor, kterému se říká spintronika. "Její obratový potenciál se pohybuje ve stovkách miliard dolarů ročně," tvrdí specializovaný server Nanotechnology Now. A server ScienceDaily.

Nechybí ani tvrzení, že spintronická zařízení budou nejen výkonná, ale i tak levná, že jednou nahradí dnešní elektroniku.

Za hranice Moorova pravidla

Už více než půlstoletí uplynulo od chvíle, kdy Gordon Moore v časopise Electronics zveřejnil tvrzení, že počet tranzistorů na mikročipu i jejich výkon se budou zdvojnásobovat v pravidelných intervalech. Tehdy to ještě nebylo nic neuvěřitelného, protože v 60. letech integrované obvody obsahovaly jen pár desítek tranzistorů. Když se ale po letech ukázalo, že Moo­rovo pravidlo platí i u čipů s vysokou hustotou prvků a s megahertzovými taktovacími frekvencemi, dostalo se mu přízviska "zákon". Debaty o tom, jak dlouho ještě může platit, od té doby v počítačové branži patří k rituálům připomínajícím disputace proroků Apokalypsy o blížícím se konci věků.

Z fyzikálního hlediska se soudný den Moorova zákona zdál být neodvratný: až se tranzistory zmenší přibližně na 16 nanometrů, začnou se chovat podle pravidel kvantové mechaniky, což znamená, že přestanou fungovat. Z toho se dá předpovědět konec vlády Moorova pravidla, a tedy  i konec digitální revoluce někdy okolo roku 2020 nebo nepříliš dlouho po něm.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 99 Kč na měsíc.

Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin • Přihlášení až na 5 zařízeních

Předplatit

Jan A. Novák
Přeposlat
Diskuse

Neinvestovat do Amazonu a Googlu byla chyba, řekl miliardář Buffett. Ke kryptoměnám je ale stále kritický

Rozpočet státu skončil loni s druhým nejlepším výsledkem za 20 let. Pomáhá ekonomický růst a vyšší výběr daní

Ochráníme demokracii před falešnými zprávami, prohlásil Macron. Připraví zákon, který umožní soudům trestat šíření lží

Do desetitisíců schránek nechodí předplacené noviny, roznášková firma nemá dostatek lidí

Volkswagen v lednu prodal rekordní množství aut, jejich počet přesáhl půl milionu. Silně rostl v Číně a Německu

reklama