reklama

Poslanci chtějí jádro. Kdo ho má zaplatit, ale nevědí. Většině však nevadí, že by nové reaktory stavěli třeba i Rusové

Ekonom
Čtěte více: politika | ČEZ | energetika
  • Další rozvoj jaderné energetiky si přeje drtivá většina poslanců. Z těch, kdo odpověděli na anketu Ekonomu, je pro ni 166, tři proti a jeden neví.
  • Někdejší ředitel Temelína František Hezoučký navrhuje českou cestu: koupit plány na "jaderný ostrov" v Rusku a většinu si jako v minulosti postavit sami.
  • Pokud se včas nespustí nové jaderné zdroje, bude podle ministerstva průmyslu nebytné budovat plynové elektrárny.
jarvis_5ae091c8498ee0c7b50479e0.jpeg Co když nakonec žádné rozhodnutí o dostavbě Dukovan (na snímku) či Temelína nepadne? Foto: Shutterstock

Elektrická energie se za pár let v Česku stane nedostatkovým zbožím. Podle energetické společnosti EGÚ Brno nejpozději kolem roku 2031 nedokáže domácí výroba bez nových kapacit uspokojit poptávku. Spotřeba elektřiny totiž poroste, a naopak zdrojů bude ubývat. O vyšší spotřebě proudu mluví i odhady správce sítí ČEPS: brutto spotřeba elektřiny má z loňských 70,6 terawatthodiny vzrůst do roku 2024 na 76 TWh. A to za situace, kdy se postupně začnou odstavovat hnědouhelné elektrárny, první už před rokem 2025. Úspory ani obnovitelné zdroje stačit nebudou. Jedinou záchranou zůstává atom a volá po něm i domácí byznys. "Česká republika potřebuje robustní, stabilní zdroj elektřiny, kterým může být pouze jaderná energetika," míní prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Bez atomu to nepůjde

Nové reaktory si podle ankety týdeníku Ekonom přeje naprostá většina poslanců. Z těch, kteří na otázky odpověděli, jsou proti jen tři. "Pokud je cílem členských států Evropské unie dekarbonizace energetiky, jsou nové jaderné zdroje nutné," řekl za nejpočetnější poslanecký klub ve sněmovně Pavel Pustějovský z hnutí ANO 2011. A připomněl, že souhlas s jádrem je v souladu s přijatou energetickou koncepcí státu.

Stavitelé atomu

Rosatom (Rusko)

Státní koncern Rosatom má na starosti celou jadernou energetiku od těžby uranu přes stavbu jaderných elektráren až po nakládání s vyhořelým palivem. Stará se i o flotilu atomových ledoborců. Jeho konstrukční kanceláře nabízejí dva typy nových reaktorů. Typ VVER AES 2006 již funguje v elektrárně poblíž Petrohradu, nyní se staví v Rusku a Bělorusku (kde ovšem předloni při montáži spadla tlaková nádoba reaktoru z výšky čtyř metrů) a začne se budovat ve Finsku a v Egyptě. Podobný reaktor VVER/1200/V392M pracuje v Novovoroněži, kde se staví i druhý. Další bude stát v Indii. Rosatom má budovat jaderné elektrárny také v Maďarsku či Turecku.

CNG (Čína)

Čínská společnost CNG vytvořila s další čínskou firmou CNNC společný podnik, který jako společný projekt nabízí standardizovaný reaktor HPR 1000. Jde vlastně o exportní verzi reaktoru Hualong-1, o niž je zájem například v Argentině a Pákistánu a která by se mohla objevit rovněž v jaderné elektrárně Bradwell ve Velké Británii. Obě firmy mají samostatné dodavatelské řetězce a jimi nabízené reaktory se v detailech nepatrně liší. Kritici ovšem upozorňují, že čínské společnosti nemají zkušenosti se stavbami jaderných elektráren v zahraničí. Na rozdíl od konkurence – ještě s výjimkou Rosatomu – se však nepotýkají s finančními těžkostmi.

Framatome-Mitsubishi (Francie/Japonsko)

Jadernou divizi krachující Arevy počátkem roku odkoupila francouzská státní elektrárenská společnost EDF. Vzniklý podnik s tradičním názvem Framatome převzal i spolupráci s japonskou firmou Mitsubishi a nabízí projekt reaktoru Atmea 1, který však zatím nikde nestojí. Staronová společnost musí dokončit a zprovoznit rozestavěné obří reaktory EPR 1600 ve Francii, Finsku (kde původně dohodnutá cena už překročila trojnásobek a stavba je zpožděna o devět let) a v Číně. Zmenšená Areva se bude zabývat těžbou uranu a výrobou jaderného paliva.

Westinghouse (USA)

Westinghouse, americkou jadernou divizi společnosti Toshiba, právě přebírá investiční společnost Brookfield Business Partners. Westinghouse zkrachoval po nedávné ztrátě zájmu o atomovou energetiku ve vyspělých zemích a kvůli překročení rozpočtových nákladů u dvou nově budovaných amerických jaderných zdrojů. Loni se spekulovalo, že zcela ustoupí od budování nových reaktorů a zaměří se na údržbu již existujících zařízení. Společnost ale má rozestavěno několik moderních reaktorů AP 1000 v USA a také v Číně.

Kepco (Jižní Korea)

Státní korejská společnost Korea Electric Power Corporation buduje čtyři reaktory v jaderné elektrárně Barakah v Abú Dhabí v Perském zálivu. Nabízený lehkovodní reaktor APR 1400 sice spadá do generace III+ a má životnost 60 let, nicméně mu schází dvojitá ochranná obálka reaktoru (ochrana před pádem letadla) nebo jímka pro záchyt taveniny. Proto podle zelených nevyhovuje bezpečnostním standardům Evropské unie. Kepco se potýká s problémy a korejský prezident si pohrává s myšlenkou utlumit domácí jadernou energetiku.

Rozvoj atomové energetiky podporují i sociální demokraté, podle kterých je nezbytné stavět jak v Temelíně, tak v Dukovanech. Podle SPD je nutné konečně podniknout reálné kroky k výstavbě jaderných bloků, pokud mají stát do doby odstavování Dukovan. Pro další rozvoj jaderné energetiky jsou i ostatní zákonodárci − podle piráta Petra Třešňáka se jádro po roce 2045 určitě stane spolu s obnovitelnými zdroji základem energetického mixu.

Jenomže o zásadní věci, způsobu financování, poslanci jasno nemají a často se skrývají za připravovaná doporučení expertů. Zásadní rozdíly pak panují v pohledu na to, zda v Česku, s ohledem na jeho příslušnost k Západu, může reaktory stavět ruský dodavatel. Klasická pravice, TOP 09, starostové a většina ODS to odmítá, lidovci váhají. Podle ostatních k vylučování ruských firem neexistuje důvod. Už proto, že i stávající jaderné elektrárny využívají jejich technologii.

K budování dalších jaderných zdrojů je však nezbytné rozhodnutí na vládní úrovni a s ním politické špičky už deset let váhají, respektive názory na jádro a jeho výhodnost mění. Větší tlak než dřív ale nyní může přinést situace na trhu. Ačkoliv Babišův kabinet mluví o sociálně přijatelné ceně elektrické energie, začíná se projevovat opačný trend. Jen letos podle odhadu Energetického regulačního úřadu stoupne konečná platba za elektřinu u běžné domácnosti o 400 korun. A ceny může tlačit vzhůru i pokračující útlum jádra v sousedním Německu či limity těžby uhlí v Polsku.

Obává se rovněž byznys, jehož další vzestup je závislý na levné elektřině. Na vytvoření jednotky HDP se v Česku stále spotřebuje dvojnásobek energie, než je průměr v Evrop­ské unii. "Přes všechna úsporná opatření pozorujeme v posledních šesti letech setrvalý, byť mírný nárůst spotřeby elektřiny v ČR," podotýká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

V centru pozornosti je tak polostátní společnost ČEZ, která domácí jaderné elektrárny vlastní. Ta ujišťuje, že se řídí schválenými vládními dokumenty. "V souladu s nimi podnikáme veškeré přípravné kroky, které umožní případnou výstavbu nového zdroje. Z časového hlediska dostávají nyní logicky přednost Dukovany," tvrdí člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderné energetiky Bohdan Zronek.

Co ale vlastně říká národní akční plán z roku 2015? Z jádra by se měla kolem poloviny století vyrábět nikoliv třetina, ale polovina elektřiny. Což není možné bez dostavby existujících jaderných elektráren, které mají zesílit až o 2500 megawattů. V dokumentu se proto počítá s výstavbou jednoho bloku jak v Temelíně, tak v Dukovanech s tím, že by se na každém místě teoreticky mohly stavět i dva. A alespoň jeden reaktor by měl fungovat krátce po roce 2035, kdy zřejmě bude nutné začít odstavovat ty dnešní v Dukovanech.

Za Sobotkova kabinetu schválené termíny pro budování nových zdrojů nicméně nabraly zpoždění. Chybějící rozhodnutí o způsobu financování mělo být na světě už před dvěma lety a v souvislosti s tímto skluzem nedošlo k vypsání nového tendru, s nímž se počítalo ještě před loňskými volbami. Nyní se čeká na květnové jednání Stálého výboru pro jadernou energetiku.

Kdo to zaplatí?

Klíčovou roli bude hrát premiér Andrej Babiš. Ten se opakovaně za jadernou energetiku přimlouvá a dřívější kabinety kritizuje, že nedokázaly rozhodnutí o nových reak­torech prosadit. Jenomže před čtyřmi lety, ihned po nástupu do vlády, jako ministr financí rezolutně odmítl státní garanci ceny elektřiny vyráběné v nových reaktorech. Což vedlo k tomu, že společnost ČEZ v roce 2014 zrušila vypsaný tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, do něhož se přihlásily japonsko-americký Westinghouse, francouzská Areva (později vyloučená) a česko-ruské konsorcium v čele se Škodou JS.

V politických kruzích, které budou muset rozhodnout, protože zřejmě půjde o veřejné peníze, není o způsobu financování moc jasno ani nyní. Třeba poslanci hnutí ANO 2011 uvádějí, že se vše bude odvíjet od modelu výstavby a že se přitom musí zvážit i zájem minoritních akcionářů ČEZ. A přenechávají rozhodnutí na ministerstvu průmyslu, které ostatně mají v rukách.

"V současné době jsou rozpracovány tři základní varianty. Buď by šlo o kompletní financování skupinou ČEZ, nebo společností stoprocentně vlastněnou skupinou ČEZ, případně společností, kterou by zcela vlastnil stát," zrekapituloval situaci pro Ekonom ministr průmyslu Tomáš Hüner.

Také ČEZ navrhuje několik modelů, avšak preferuje svoje rozdělení a převod atomové divize a tepelných elektráren na stát. Důvodem pro takový krok je nesouhlas menšinových akcionářů s dostavbou jaderných zdrojů. Pokud by totiž minimálně stamiliardovou investici zajišťovala elektrárenská společnost sama, navíc bez státních garancí, klesly by jejím podílníkům v následujících letech výrazně dividendy.

Proti rozdělení ČEZ protestuje někdejší ředitel JE Temelín a bývalý první místopředseda společnosti František Hezoučký. "Je to obstojně vymyšlený trik, skrytý způsob, jak ovládnout výdělečné části firmy privátními osobami a státu ponechat povinnosti," míní Hezoučký.

"Nejde o to, kdo má většinu. Musíme dodržovat zákony a navazující legislativu. Počkejme na výsledky téměř dvouleté práce Stálého výboru pro jadernou energetiku. Je tu několik variant, hledáme tu nejefektivnější," reagoval na tyto výtky ředitel divize jaderné energetiky ČEZ Bohdan Zronek. Naráží tím na právní analýzu, podle níž stát ani jako většinový vlastník nemůže elektrárenské společnosti nařídit, aby nový jaderný zdroj postavila jen ve vlastní režii.

Pokud poslanci oslovení Ekonomem neponechávají rozhodnutí o financování na expertech, dávají přednost tomu, aby se o peníze nějak postaral stát. Podle poslance TOP 09 Miroslava Kalouska jde o strategické rozhodnutí, které nemůže zůstat jen v rukách polostátního subjektu. "Za současné situace se velmi těžko odhadují budoucí ceny elektřiny a návratnost celé investice. Řešením může být legislativní úprava, která bude výkupní ceny garantovat," míní.

Poslanci sociální demokracie ve společném stanovisku pro Ekonom uvádějí, že právě zapojením státu a díky jeho možnosti zajistit levnější zdroje financování se může celý projekt zlevnit, mohou se zlepšit jeho ekonomické parametry a tím i návratnost.

Piráti si podle jejich jaderného experta Petra Třešňáka ještě chtějí nechat na toto téma zpracovat nezávislou analýzu, a to ve chvíli, kdy bude známa konkrétní podoba scénářů a bude jasno o dělení společnosti ČEZ.

Jedna analýza už existuje, i když ji sepsali na ministerstvu financí. Jeho analytici dávají přednost tomu, aby investorem byl stát. Jedním z podpůrných argumentů je předpoklad, že se tím otevře prostor k tomu, aby větší podíl subdodávek na základě výjimek ze zákona o veřejných zakázkách dostal domácí průmysl.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 99 Kč na měsíc.

Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin • Přihlášení až na 5 zařízeních

Předplatit

Josef Pravec
Přeposlat
Diskuse

Neinvestovat do Amazonu a Googlu byla chyba, řekl miliardář Buffett. Ke kryptoměnám je ale stále kritický

Rozpočet státu skončil loni s druhým nejlepším výsledkem za 20 let. Pomáhá ekonomický růst a vyšší výběr daní

Ochráníme demokracii před falešnými zprávami, prohlásil Macron. Připraví zákon, který umožní soudům trestat šíření lží

Do desetitisíců schránek nechodí předplacené noviny, roznášková firma nemá dostatek lidí

Volkswagen v lednu prodal rekordní množství aut, jejich počet přesáhl půl milionu. Silně rostl v Číně a Německu

reklama