Pokud má Evropan právní problém, nejraději ho řeší osobně nebo po telefonu. On-line komunikaci s právníkem by přesto dalo napříč kontinentem přednost více než 40 procent lidí. Vyplývá to z nedávného průzkumu pojišťovny právní ochrany D.A.S. v sedmi evropských zemích. I když jsou spotřebitelé v přístupu k právníkům stále spíše konzervativnější, požadavky na jejich rychlost, reakci či kvalitu služeb se stále zvyšují. Zároveň tlačí na cenu. "Například náklady sporu jsou hlavním zdrojem obav ve všech evropských zemích. Zejména v České republice a Irsku pak vzbuzují pochybnosti vynaložený čas a energie na právní zastoupení," říká šéfka české D.A.S. Jitka Chizzola.

Inovace kvůli ceně

Právě kvůli stále se zvyšujícím požadavkům klientů prochází samotná oblast právních služeb klíčovými inovacemi. Cena je pak jedním z hlavních faktorů, proč se zejména mezinárodní právnické firmy snaží najít co nejefektivnější systém právního poradenství. "Inovace postupně určí nová pravidla hry. Za některé služby perspektivně klienti advokátům přestanou úplně platit. Anebo budou ochotni platit mizivé částky," říká advokát a partner Deloitte Legal Martin Bohuslav. Příkladem je podle něj třeba příprava standardní smlouvy na převod bytu.

"Za některé služby naopak budou klienti ochotni zaplatit více, ale zároveň budou více i očekávat. Například klientovi už nebude stačit pouze to, že mu advokát napíše text smlouvy na vývoj a implementaci softwaru. Bude požadovat, aby například v rámci přípravy smlouvy bylo správně zhodnoceno, že milníky plnění jsou technicky realistické," dodává Bohuslav.

S tím souhlasí i ředitel pražské KPMG Legal Martin Hrdlík. "Úspěšný advokát musí být schopen nabídnout vhled do podnikání klienta a posoudit danou věc z mnoha − nejenom právních − úrovní s pomocí multidisciplinárního týmu," říká.

České úspěchy

Kromě ceny je pro klienty rozhodující i kompetentnost právníka. Ta je dokonce u českých respondentů v průzkumu pojišťovny D.A.S. na prvním místě z hlediska preferencí. Hned na druhém místě je pak kvalita poskytované služby, následuje její srozumitelnost. Víc než 60 procent Čechů pak chce hlavně rychlou reakci. "V takových podmínkách vyhrává ten, kdo je schopný poskytnout co nejkvalitnější službu v co nejkratším čase. Jinými slovy ten, kdo je nejefektivnější," říká Ondřej Materna, který před čtyřmi lety založil platformu pro automatizaci a správu dokumentů Legito. Z malého brněnského start-upu je dnes úspěšná firma s celosvětovou působností, která nedávno otevřela svou kancelář v New Yorku.

Příběh českého Legita a dalších technologických start-upů v právní oblasti ukazuje, že se největší světoví hráči nebojí investovat miliony dolarů do inovací. Třeba globální právní firma Dentons vytvořila akcelerátor nových byznysových příležitostí Nextlaw Labs, který se zaměřuje na investování a rozvoj technologií inovujících poskytování právních služeb. Sídlí příznačně v americkém Palo Altu, kde mají své centrály třeba společnosti Tesla, HP nebo Skype.

Řada právnických firem také v posledních letech mění zajeté modely fungování a hledá cesty, jak čelit "nové konkurenci" v podobě malých specializovaných firem, on-line právníků či sdílených kanceláří. Debatu o změnách v oboru podporuje i sama Česká advokátní komora, která sdružuje téměř 12 tisíc právníků.

"Využití technologických inovací umožňuje udržet krok s ostatními oblastmi ekonomiky, a symbolicky tak hovořit stejným jazykem," říká Martin Maisner z představenstva komory s tím, že oblast aplikace práva je svou povahou stále velmi konzervativní a nemůže se vydat mimo stanovená pravidla. "Musíme se proto snažit nové fenomény znormovat a regulovat," dodává.

Klíčem je automatizace

Podle Martina Maisnera jsou z hlediska inovací v právu klíčové zejména počítačové programy, které dokážou vyhodnocovat právní texty včetně smluv podle stanovených parametrů. "Paradoxní je, že byly vyvinuty proto, aby nahradily velké týmy právníků, kteří rozsáhlé množství podobných smluv vyhodnocovali manuálně, a umožnily tak tuto agendu vyřizovat i méně personálně vybaveným firmám. Ale pokud vím, využívají je právě spíše velké firmy," dodává Maisner.

Nahrazení mechanické, opakující se lidské práce počítačovými programy je klíčové i podle Ondřeje Materny. "Taková práce má nižší přidanou hodnotu pro klienta než práce kreativní, s právníkem − člověk je nenahraditelný a ještě dlouho nenahraditelný bude. Tedy eliminací takové práce získá klient lepší poměr ceny a výkonu," říká s tím, že zároveň člověk nikdy nebude tak přesný jako stroj, pokud jde o plnění opakujících se úkolů podle předem daného klíče.

"Odbourání opakujících se úkolů navíc uvolní právníkům kapacitu pro to, aby se věnovali činnosti, kde jsou nenahraditelní. Benefitem pro klienta je potom kvalitnější právní služba," dodává Materna.

Zlatý důl v regionu

"Střední Evropa a konkrétně Česká republika mají velký potenciál být významným hráčem na poli inovací v právním odvětví," myslí si Martin Bohuslav a odkazuje na počet a zaměření start-upů, které v regionu úspěšně vznikají. I podle řady právních inovátorů jsou zdejší podmínky pro rozvoj novinek ideální. "Středoevropské státy mají na výborné technologické úrovni v porovnání se zbytkem světa veřejné rejstříky, například obchodní rejstřík, katastr nemovitostí nebo databáze soudních rozhodnutí, které jsou navíc bezplatně dostupné, což například usnadňuje automatizaci," říká Ondřej Materna.

Podle Martina Hrdlíka zase vítězí ve střední Evropě nad proaktivitou a zkušenostmi z ostatních zemí snaha držet krok a zájem o inovace. "To samozřejmě souvisí s omezenou možností investovat do technologií například kvůli finanční a jazykové bariéře. Je tady ale zřejmě největší nevyužitý lidský potenciál," dodává.

Vedoucí partner pražské kanceláře TaylorWessing Erwin Hanslik zároveň varuje, aby právníci nezapomněli na osobní přístup a osobní kontakt. "Inovace se často chápe jako nejmodernější technický systém, který dnes používají advokátní kanceláře. Vzhledem k tomu, že tato technologie je základem komunikace s našimi klienty, nepovažoval bych to za inovace, nýbrž za nezbytný standard," uzavírá.

Oprava: v původní verzi bylo špatně uvedeno jméno ředitele pražské KPMG Legal Martina Hrdlíka. Za nepřesnost se omlouváme.

Související