reklama

Kytary, mandolíny, trsátka i zesilovače: na nástroje z Česka se hraje po celém světě

Ekonom
  • V Česku funguje řada výrobců hudebních nástrojů, kteří prorazili v globální konkurenci.
  • Jejich nástroje a další vybavení používají nejen amatérští hráči, ale i špičkoví světoví hudebníci.
  • České firmy často dodávají své produkty cizím značkám, nyní se ale snaží prorazit i pod vlastním jménem.
jarvis_5ab24c2f498ec514bdd3a31a.jpeg Kytary Furch spojují technologické inovace s ruční prací Foto: Barbora Balgová

Mezi hvězdy světové populární hudby zatím Češi neprorazili. Řada špičkových hudebníků i tisíce amatérských hráčů po celém světě ale používají hudební nástroje a další příslušenství z České republiky. Americká písničkářka Suzanne Vega hraje na kytaru z jihomoravských Velkých Němčic, Kirk Hammett z legendární Metalliky používá zvukové efekty vyvinuté nedaleko Českých Budějovic. Hvězdy amerického bluegrassu hrají na mandolíny a bendža z Brd, metalové skupiny z celé Evropy tvrdí muziku bubenickými paličkami od Benešova, nástroje německých a rakouských harmonikářů zní hlasy z Loun a tisíce kytaristů všech žánrů hrají s trsátky z České Třebové. Ekonom vybral několik českých firem, jejichž výrobky dosáhly světového úspěchu.

Hudební hvězdu zatím Česko světu nedalo. České hudební nástroje a vybavení ale používá řada špičkových hudebníků.

Kytary Furch spojují technologické inovace s ruční prací

Na dvoře bývalého mlýna ve Velkých Němčicích jižně od Brna je pod střechou uskladněno dřevo. V přízemí budovy se z něj frézují kytarové krky, tvarují těla nástrojů a osazují hmatníky. Probíhá zde také klíčová operace celého výrobního procesu − ladění ozvučných desek. Akustické kytary se pak lakují a leští a v prvním patře kompletují, osazují strunami a elektronickými snímači. Poté se zabalí a výtahem se vracejí do přízemí, kde v expedičním skladu čekají na odvoz. Ročně se v této vinařské obci vyrobí kolem osmi tisíc kytar, na které hrají umělci zvučných jmen české i světové pop-music − vedle Suzanne Vegy například Per Gessle ze skupiny Roxette nebo český hudebník David Koller.,

Firmu se 70 zaměstnanci a devadesátimilionovým obratem už šest let řídí třiatřicetiletý Petr Furch, syn zakladatele Františka Furcha. Ten začal kytary vyrábět pro své kamarády a známé už v 80. letech minulého století. "Vůbec mě nenapadlo, že bych si tady vybudoval kariéru," vypráví ve své kanceláři mladý muž s vizáží rockového hudebníka. "Na otcovo přání jsem se vyučil uměleckým truhlářem, ale chtěl jsem být muzikant," říká. Po škole Petr Furch nastoupil do otcovy firmy na brigádu a už v ní zůstal. Začal v oddělení finálního ladění, během několika let však vystřídal všechny části výrobního procesu. "Nejvíc jsem si oblíbil lakovnu. Tam na rozdíl od ostatních pracovišť vidíte až druhý den, co se povedlo a co ne," říká Furch.

Jeho firma už před lety vsadila na moderní výrobní technologie. Před 15 lety si pořídila první CNC stroj. Ozdoby včetně loga výrobce vyřezávají lasery a technologie se používají i při ladění ozvučných desek. O tom Petr Furch kvůli výrobnímu tajemství příliš mluvit nechce, rád si ale promluví o nejnovějším přírůstku − robotovi na leštění kytar.

"Před dvěma lety jsem namíchal nový, tvrdý polymerický lak. Díky tomu můžeme nanášet tenčí vrstvy, ale vyleštění nástroje trvá dvakrát déle, až dvě hodiny. Po tuto dobu už by bylo těžké udržet pozornost, a tím pádem i kvalitu," vysvětluje Furch. V jednom zákoutí továrny tak v oplocené ohrádce stojí robot, jehož rameno je ukončeno čtyřmi přísavkami. Těmi stroj uchopí kytaru a 40 minut ji natáčí na dva lešticí kotouče. Sám si přitom upravuje sílu tlaku. "Pohyby má robot přednastavené, ale zásadní je, že má senzor a sám se koriguje. Ručně se pak kytary jen krátce dolešťují," popisuje Furch. V dubnu se navíc chystá zautomatizovat i samotné lakování.

Pomocí technologií u Furchů zjednodušili a zpřesnili také usazování krků k tělům kytar. Dříve se tato operace prováděla ručně, ale sesazení obou částí bylo pracné a časově náročné. Od loňského roku obě části frézují synchronně na automatizovaných strojích a ty pak do sebe přesně zapadnou. "Pořád ale existuje hodně věcí, které nemá smysl automatizovat, třeba osazování lemů na okraje kytar. Výrobu by to zrychlilo, ale kytara už by nebyla tak kvalitní," říká Furch.

V Česku se prodá jen asi osm procent celkové produkce. Největší zákazníky mají Furch Guitars v Německu, ve Skandinávii a v dalších evropských zemích. Velký potenciál vidí Petr Furch v Číně a chystá se dobýt také americký trh, kde se jeho kytary prodávaly pod značkou Stonebridge. "Náš distributor měl obavy, že by se jméno Furch špatně vyslovovalo," vysvětluje.

Produkci firmy by chtěl majitel a šéf zvednout ze současných osmi až na 20 tisíc kytar ročně. Základním předpokladem je udržení kvality, k čemuž má pomoci automatizace. "Kytara musí člověka inspirovat. Jde o to, aby měla jiskru, aby vás to chytlo a nutilo hrát dál. To zní velmi abstraktně, ale je možné toho dosáhnout prací se zvukem, a nám se to daří," říká Furch.

Harmoniky znějí díky hlasům z Loun

Zatímco u kytary má největší vliv na zvuk ozvučná deska, u harmonik, akordeonů, heligonek a dalších podobných nástrojů je to takzvaný hlas − hliníková destička s jazýčky, přes kterou proudí vzduch a jazýčky rozkmitává. Jeden z největších světových výrobců těchto hlasů sídlí v severočeských Lounech. "Ročně jich prodáme 10 až 12 tisíc. Naprostou většinu produkce vyvážíme, hlavně do Rakouska, Německa, Itálie a Slovinska. Zákazníky máme i v Číně, Rusku a Jižní Americe," říká majitel firmy Ladislav Titlbach, který do továrny nastoupil v roce 1963 po střední škole a nikdy nepracoval jinde. Firma s 80 zaměstnanci dosahuje zhruba padesátimilionového ročního obratu.

jarvis_5ab24c2f498ec514bdd3a31e.jpeg
 
Ilustrace: Barbora Balgová

Továrnu, která vznikla sloučením několika drobných výrobců po 2. světové válce a za socialismu patřila pod hořovickou Delicii, koupil Titlbach v roce 1999 od privatizátorů. "Vzal jsem si úvěr, který jsme spláceli až do roku 2007. Nebylo to úplně jednoduché, protože vedle splátek jsme museli investovat do nových technologií," vzpomíná třiasedmdesátiletý drobný muž.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 99 Kč na měsíc.

Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin • Přihlášení až na 5 zařízeních

Předplatit

Jan Richter, Václav Junek
Přeposlat
Diskuse

Neinvestovat do Amazonu a Googlu byla chyba, řekl miliardář Buffett. Ke kryptoměnám je ale stále kritický

Rozpočet státu skončil loni s druhým nejlepším výsledkem za 20 let. Pomáhá ekonomický růst a vyšší výběr daní

Ochráníme demokracii před falešnými zprávami, prohlásil Macron. Připraví zákon, který umožní soudům trestat šíření lží

Do desetitisíců schránek nechodí předplacené noviny, roznášková firma nemá dostatek lidí

Volkswagen v lednu prodal rekordní množství aut, jejich počet přesáhl půl milionu. Silně rostl v Číně a Německu

reklama