reklama

Republika se nedělí jen na Prahu a venkov. Je pestrobarevná a její územní struktura je naštěstí plynulá a přirozená

Ekonom
Čtěte více: Praha | osobnosti | venkov | věda
  • Praha je v Česku méně dominantní než Vídeň v Rakousku či Budapešť v Maďarsku.
  • Nejobtížnější je život v pohraničí. Jde hlavně o důsledky socialistické industrializace, protože vybudované podniky po roce 1989 často neobstály.
  • Česku hrozí, že se nenapojí na nové dopravní trasy. Pokud tomu tak bude, zchudneme všichni.
jarvis_5a96af63498e8133224415e1.jpeg Sociální geograf Radim Perlín Foto: Tomáš Nosil

Po prezidentských volbách rozšířené tvrzení, že se republika rozštěpila na Prahu a venkov, považuje sociální geograf Radim Perlín z Univerzity Karlovy za nesmysl. Česko je podle něj daleko pestřejší a mezi hlavním městem a venkovem stojí mnoho mezistupňů. Například v podobě krajských a vůbec větších měst a jejich zázemí. I Praha je méně dominantní než například Vídeň či Budapešť. Největším problémem podle něj zůstávají bývalé Sudety, nikoliv kvůli odsunu, ale následkům socialistické industrializace. A jako geograf varuje před možností, že Česká republika nakonec zůstane mimo hlavní komunikační linie spojující Evropu.

Politologové tvrdí, že republika je rozdělena. Na ty, kteří těží z globalizace, a ty, kdo na ni doplatili, podobně jako v USA lidé žijící v takzvaném rezavém pásu.

S tím velmi nesouhlasím. Nelze se na to dívat jen tak, že jedni profitují a druzí ne. Není to černobílé, ale hodně barevné a složitější. Nelze společnost rozdělit jen na skupinu A a na skupinu B. A ještě jenom podle voleb.

Kolik těch barev tedy vidíte?

Přinejmenším pět. Na prvním místě jsou ti, kteří profitují hodně. Těch je pět, osm, možná deset procent, podle toho, jak jejich skupinu vymezíme. Pak ti, kteří profitují, a další, kteří v některých aspektech profitují, ale v jiných už ne. Nakonec ti, kdo neprofitují, a ještě za nimi lidé, kteří ztrácí skutečně výrazně.

Nejlépe jsou na tom lidé, kteří žijí v metropolích i v zázemí velkých center. Pět až deset procent populace se má velice dobře.

Pokud byste to celé měl vymezit geograficky, jak by taková mapa vypadala?

Důležité jsou dva faktory. Geografická poloha a velikost obce, ale také věk. Nejlépe jsou na tom lidé, kteří žijí v metropolitních oblastech, nejen v metropolích, ale i v zázemí velkých měst. Prahy, Brna, Ostravy, Olomouce i Plzně. Na nižší úrovni jsou česká stotisícová města. To dohromady jsou ty první dvě skupiny − ti, kteří profitují hodně, a ti, kteří profitují. O tom, kdo do které z nich skutečně patří, už rozhodují některé další výhody spojené hlavně s věkem. Nejlépe na tom jsou ti do 40 let, starší už mívají problémy vzhledem ke svému vzdělání a jazykové vybavenosti. Nebo individuální akceschopnosti, ne každý ve věku 55 let dokáže měnit své životní návyky.

A ti, kdo neprofitují?

Většinou žijí v malých venkovských obcích, méně ve městech, a jsou starší. S tím souvisí jejich nižší vzdělání. I když samotné vzdělání bych nepřeceňoval.

Když se to zjednoduší, není to přece jen trochu černobílé?

Já si myslím, že je to složitější a že vše se prolíná. Vždy trošku jinak se chová i historické území Čech a jinak Morava. A otázkou je, kam zařadit Vysočinu. Historická zemská hranice ji dělí, ale podle řady ukazatelů patří spíše k Čechám. Ty jsou charakterizovány dominancí Prahy. Ale ve zhruba stokilometrové vzdálenosti od ní leží významná krajská města, Hradec Králové, Pardubice, Ústí nad Labem, Plzeň a Liberec, o něco slabší a vzdálenější jsou Karlovy Vary. České Budějovice jsou také ve větší vzdálenosti. I tato města mají svá přirozená zázemí. Pak tu máme přibližně dvacetitisícová nebo třicetitisícová okresní města. Mají potřebné služby a také se do nich dojíždí za zaměstnáním a vůbec se tam nežije špatně. Celá tato územní struktura je z historických důvodů plynulá a přirozená.

jarvis_5a96af63498e8133224415e8.jpeg
Lidé v části pohraničí propadli z dřívějšího nadstandardu docela nízko a dávají to za vinu nové společnosti, říká sociální geograf Radim Perlín.
Foto: Tomáš Nosil

A Morava?

Je jiná, její podoba je dána dávnou soutěží dvou velkých měst, Brna a Olomouce, k nimž se v moderní době přidala Ostrava. Nikdy tam nedominovalo jedno centrum a ani nevznikl onen věnec dalších krajských měst jako v Čechách. I některá okresní města jsou na Moravě menší nebo jako v okolí Brna existuje větší počet malých měst. Významná role českých okresních měst jako Pelhřimova, Rakovníka či Tachova pro svoje zázemí není na Moravě zdaleka tak typická. Tam například Bučovice nebo Boskovice, Adamov, Kuřim a další pěti- až desetitisícová městečka jsou obklopená velkými vesnicemi, které také plní celou řadu funkcí v sídelním systému. Odlišná struktura osídlení je patrná především na jižní a jihovýchodní Moravě, ve Zlínském kraji a na Hané.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 99 Kč na měsíc.

Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin • Přihlášení až na 5 zařízeních

Předplatit

Josef Pravec
Přeposlat
Diskuse

Neinvestovat do Amazonu a Googlu byla chyba, řekl miliardář Buffett. Ke kryptoměnám je ale stále kritický

Rozpočet státu skončil loni s druhým nejlepším výsledkem za 20 let. Pomáhá ekonomický růst a vyšší výběr daní

Ochráníme demokracii před falešnými zprávami, prohlásil Macron. Připraví zákon, který umožní soudům trestat šíření lží

Do desetitisíců schránek nechodí předplacené noviny, roznášková firma nemá dostatek lidí

Volkswagen v lednu prodal rekordní množství aut, jejich počet přesáhl půl milionu. Silně rostl v Číně a Německu

reklama