Její výraz snoubí přísnost s rošťáckou vyzývavostí. "No tak pojď, divochu, ukaž, co umíš! A ať ti to netrvá moc dlouho!" Nikoli, tahle slova mé ženy nejsou určena mně. Byť je pronáší ráno, když se probudí a já se probouzím vedle ní v naší posteli.

Někdy spokojeně zamrká "No vidíš, že ti to jde!" a jindy naštvaně plácne rukou do peřiny "Grrr, to mi snad děláš schválně!". Pokud stále netušíte, vězte, že se snaží odemknout nový iPhone s pomocí funkce rozeznání obličeje neboli Face ID. Ani po měsíci ji to neomrzelo.

A telefon je čím dál úspěšnější. Buď se její obličej už dobře naučil, anebo se software s nějakou novou aktualizací zrychlil. Stížností "Musím být dneska strašně ošklivá a unavená, když mě ani vlastní telefon nepoznal!" v každém případě výrazně ubylo.

Obecně technologie rozpoznávání obrazu udělala v posledních letech díky umělé inteligenci ohromné pokroky. Viděl jsem videa, kde softwaru stačí několikavteřinový záběr davu tvořeného stovkami lidí a úspěšnost jejich identifikace bere dech. Doslova. V podstatě platí, že pokud je něčí "naskenovaná" tvář v databázi, tak ji software pozná.

Je to úžasné i děsivé. Je už skoro klišé opakovat, jak snadno to může být zneužito institucemi, ať už vládními nebo soukromými. A jak běžné úkony, které dnes a denně podstupujeme, mohou dláždit cestu k policejnímu státu. Jak se tu zavírají dveře anonymitě a soukromí. Naše ochrana před jejich narušením bude už jen formální. Nebo legislativní. Což není uklidňující. Asi jako kdybyste záclony a závěsy v ložnici nahradili nápisem nad oknem: "Zákon zakazuje dívat se dovnitř." Je dobré vědět, že zákon je na vaší straně, ale asi by vám to na pocitu soukromí nepřidalo.

Apple podle nepotvrzených zpráv uvažuje, že by v příštím roce nasadil Face ID do všech modelů, nejen do iPhonu X. Důvodem je prý vyšší bezpečnost.

Pravděpodobnost, že telefon "odemkne" jiný obličej, je mnohem nižší než u čtečky otisků prstů. Apple neodradily ani zprávy o tom, že se hackerům Face ID podařilo prolomit. Údajně jde o izolované případy a software se i díky nim nadále zdokonaluje.

Fanoušci jiných značek nejspíš ukřivděně mručí, že jejich telefony používají rozpoznávání obličeje roky, a mají pravdu (Samsung s ním experimentuje už od roku 2001), ale je to opět až Apple, který novou technologii činí zajímavou a atraktivní pro mnoho dalších.

A tak třeba australská vláda oznámila, že uvažuje o tom, že rozpoznání obličeje nahradí pasové kontroly, a to u lidí, které bude mít v databázi a kteří mají na vstup do země nárok. Na letišti nebudou muset ani vytáhnout pas z kapsy.

Směr je jasný. Je jen otázkou, jak, kdo a za jakých podmínek bude s našimi "obličeji" nakládat. Minulý týden způsobilo poprask, že Apple sdílí některá tato data s vývojáři aplikací. Odměnou pro uživatele pak mohou být fascinující animace jejich vlastní tváře. Rizika? Stále ta samá.

Balancujeme zkrátka mezi bezpečností a soukromím, dvěma základními, a přitom tak protikladnými hodnotami moderní civilizace. Apple, Facebook a další si nárokují vědět toho o nás čím dál víc. Co děláme, ale i co si myslíme a co cítíme. Výraz tváře může pomoct.

Facebook nedávno překvapil některé uživatele tím, že je v rámci ověření jejich identity požádal, aby se vyfotografovali. Ještě větší rozruch způsobil v Austrálii, kde v rámci pilotního projektu uživatelům nabídl, aby na servery Facebooku nahráli své nahé fotografie. Proč byste něco takového dělali? Algoritmy si vaše nahé tělo "zapamatují" a dokážou zjistit, zda někdo − například bývalý přítel nebo přítelkyně − nepublikuje podobné fotky bez vašeho souhlasu.

Facebook slíbil, že fotografie se promění na řetězce čísel či znaků a poté budou smazány. Nahotu tak prý "uvidí" jen algoritmy a nanejvýš několik "speciálně proškolených" zaměstnanců. Jak školení probíhalo, už bohužel neupřesnil.

Ale ono je to jedno, dřív nebo později budeme na nějakých serverech vizualizovaní všichni. Naše tváře jsou teprve začátek. Pro jistotu se stále usmívejte.

Související