Rodinným firmám je ve vyspělých ekonomikách věnována velká pozornost. To však neplatí o České republice. Jedním z důvodů je bezesporu relativně krátká historie rodinného podnikání po roce 1989. Rozvoj tržního hospodářství znamenal začátek pro novou generaci českých podnikatelů. V současné době můžeme identifikovat několik typů rodinných firem. Některé firmy byly úspěšně zrestituovány či odkoupeny původní rodinou, a navázaly tak na svou rodinnou tradici. Jiné, které před 2. světovou válkou působily v českých zemích, byly převzaty "novou rodinou". Do jisté míry unikátní situaci je možné pozorovat v případě původně nerodinných firem (např. socialistických národních podniků), které se v devadesátých letech staly rodinnými firmami. V neposlední řadě pak po roce 1989 vznikly úplně nové společnosti.

Čím se rodinné firmy odlišují od ostatních typů firem? V první řadě se zdá, že je spotřebitelé vnímají pozitivněji. Často citovanou vlastností je totiž jejich "posedlost kvalitou", což je mimo jiné dáno tím, že jméno rodiny je spjaté se jménem firmy. To má za následek i vyšší opatrnost a snahu o dlouhodobou stabilitu a kontinuitu. Fluktuace vrcholových manažerů v takových firmách je minimální. Svým zaměstnancům nabízejí lepší pracovní atmosféru, dlouhodobější zaměstnanecké vztahy a vyšší jistotu zaměstnání, a to zejména v případě krize. V neposlední řadě mají lepší předpoklady k vytváření silných vazeb na své okolí, což se mimo jiné projevuje v jejich vyšší péči o životní prostředí.

Existují ale i negativní stránky rodinného podnikání. Protože se dostává do konfliktu rodina a byznys, vzniká celá škála možných sporů, které mají potenciál ohrozit jak firmu, tak i rodinu. Opatrnost a dlouhodobá orientace rodinných firem mohou vést k tomu, že nevyužívají rizikových, ale potenciálně výnosných příležitostí nebo se upínají na lokální trhy a nevyužívají možností vstupu na zahraniční trhy. Často tak přicházejí o "výhodu prvního tahu". Zároveň jsou méně ochotné využívat úvěrových prostředků a najímat profesionální (nerodinné) manažery, a mají tak nižší růstový potenciál.

Ačkoliv jsou rodinné firmy dosud přehlíženým prvkem české ekonomiky, situa­ce se v posledních dvou letech dramaticky mění. V nedávné době Asociace malých a středních podniků (AMSP) zahájila celostátní iniciativu za jejich odlišné pojetí v zákoně a stanovení jejich úlohy v národním hospodářství. O rostoucím zájmu o české rodinné firmy také svědčí nedávné události na akademické půdě. V prosinci roku 2016 uspořádala AMSP ve spolupráci s VŠE konferenci "Rodinné firmy na rozcestí", které se účastnili zástupci vlády, průmyslu a mezinárodní vědecké komunity. Na Fakultě podnikohospodářské vzniklo Centrum pro rodinné firmy a nakladatelství C. H. Beck vydalo knihu "Rodinné firmy".

Odborná zahraniční literatura se jednoznačně shoduje na tom, že má smysl tyto společnosti pochopit a podporovat. Když odhlédneme od jejich významu pro stabilitu zaměstnanosti a dlouhodobý růst, rodinné firmy podporují tradici a kvalitu, a kultivují tak podnikatelské prostředí.