Ústavní soud jako cesta k zrušení EET? Spíš ne, do politické soutěže téměř nezasahuje

V ní zaútočí na proceduru jejího schválení, protože se ve sněmovně hlasovalo, aniž mohli vystoupit všichni poslanci přihlášení do rozpravy. Věcně však ale opoziční pravice namítá, že v novém zákoně nejde ani tolik o boj se šedou ekonomikou, jako o šikanu drobných podnikatelů a snahu vlády podřídit hospodářství své kontrole.

"Pokud jsme přesvědčeni, že došlo k porušení jednacího řádu, tedy zákona, tak je to pro nás téměř povinnost," řekl Ekonomu šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Ten se přitom ještě loni na podzim holedbal, že jeho strana pomocí obstrukcí zablokuje vládou předložený zákon až do voleb. A zabrání tak spuštění elektronické evidence.

K podání ústavní stížnosti je potřeba 40 poslaneckých podpisů a těmi pravicová opozice disponuje.

Koalice v čele s ministrem financí a šéfem ANO 2011 Andrejem Babišem s ústavní stížností počítá a chce jí čelit například připomenutím, že její zástupci návrh při jednání sněmovny opakovaně vysvětlovali a zástupci opozice měli možnost se ke všemu vyjádřit. A že se debatám věnovalo velké množství času. Proto už dál není možné, aby parlamentní menšina po celé měsíce nedovolila uskutečnit vůli legitimní vlády a realizaci jejího programového prohlášení.

To je názor i řady ústavních znalců. Například právník Jan Wintr upozornil, že Ústavní soud zastává názor, že ne každé porušení jednacího řádu znamená protiústavnost výsledného zákona.

"Nechceme napadnout obsah zákona, protože Ústavní soud by neměl rozhodovat o politických záležitostech. Jde nám ale o proces, jak byl zákon přijat, o to, jak většina postupuje," tvrdí předseda ODS Petr Fiala.

Pravicová opozice ale může spoléhat jedině na to, že Ústavní soud za své více než dvacetileté existence do několika ostrých sporů mezi vládou a opozicí vstoupil a řadu důležitých zákonů zrušil, vypustil podstatné paragrafy, nebo alespoň zákonodárce vyzval, aby je sami upravili.

Největší zásahy Ústavního soudu se týkaly legislativy, u níž soudci měli pochybnosti, zda nejde za hranice demokratických zvyklostí a neslouží parlamentní většině jen k upevnění moci. V roce 2001 Ústavní soud na podnět tehdejšího prezidenta Václava Havla zrušil úpravy volebního zákona, v nichž ODS a ČSSD, tehdy dvě největší strany, odhlasovaly výrazné zmenšení volebních okrsků a zvýšení jejich počtu. A předpokládaly, že z nich se v příštích volbách dostanou do sněmovny prakticky už jen jejich kandidáti.

Do podmínek politické soutěže vstoupil Ústavní soud znovu o osm let později ještě jednou a zrušil – měsíc před plánovaným konáním – předčasné volby, na nichž se dohodla většina Poslanecké sněmovny. Ústavní soud zakročil i v řadě případů, které se týkaly ekonomiky nebo sociálních záležitostí. Vláda například na základě jeho výroku musela připravit a v parlamentu prosadit nový způsob výpočtu důchodů a více do něj promítnout zásluhovost.  A řadou svých výnosů donutil zákonodárce k dlouho odkládané deregulaci nájemného.

Na druhou stranu naděje pravice na vstřícnost Ústavního soudu nemusí vyjít s ohledem na složení této instituce. Jmenování soudců, ačkoliv do něj mluví Senát, má v rukou hlava státu.  A nyní je celý sbor v čele s Pavlem Rychetským jmenován prezidentem Milošem Zemanem, bývalým předsedou ČSSD. A ten zavedení elektronické evidence tržeb, jakož i další opatření na boj s neplatiči daní už mnohokrát veřejně podpořil.

V každém případě je o co bojovat: resort financí odhadl přínos elektronické evidence po jejím plném náběhu až na 18 miliard korun ročně.

* Co už je u elektronické evidence tržeb dáno a co budou muset ještě stanovit vyhlášky?

* Budou nějaké výjimky?

* Jaké investice bude nová povinnost pro některé podnikatele představovat?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.