Svěřenské fondy měly oživit byznys. Přinesly jen hádky

Svěřenské fondy - spočívající ve vyčleněné části majetku, která nemá žádného vlastníka - měly od začátku roku fungovat jako další a vysoce kreativní možnost pro hospodaření a investování. Institut zavedený novým občanským zákoníkem ale okamžitě narazil na tvrdou kritiku. Zejména kvůli své obecnosti a množství neznámých.

"V současnosti je to nevybuchlá puma, která brzy vybuchne," řekla před časem o svěřenských fondech v měsíčníku Právní rádce soudkyně evropského Tribunálu Irena Pelikánová, která se výrazně podílí na přípravě prvních změn občanského zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti tak nyní zasadí svěřenským fondům možná poslední ránu v podobě jejich podrobného registru.

Korupce za každým rohem

Odpůrci svěřenských fondů, mezi které patří například i bývalá první náměstkyně ministryně spravedlnosti a nyní advokátka Hana Marvanová, tvrdí, že česká obdoba zahraničních trustů nahrává šedé ekonomice. Svěřenské fondy jsou podle kritiků ideální pro schovávání majetku či praní špinavých peněz. Právě tomu by podle plánů ministerstva spravedlnosti mohl zabránit jejich registr a transparentnější pravidla pro jejich zřizování.

Že k němu musí dojít sepsáním veřejné listiny před notářem, prý nestačí. "Byť bude osoba zakladatele z listiny statutu seznatelná, kvůli faktické nedostupnosti listiny zůstane veřejnosti přesto skryta," dočteme se v důvodové zprávě. Podle ní je předpokladem pro dohledání listiny identifikace notáře, který listinu sepsal a u něhož je uložena. Přísnější pravidla pro zřizování ostatně požadují i resorty financí a vnitra či pražské vrchní státní zastupitelství.

Podle hlavního autora občanského zákoníku Karla Eliáše se ale chystanými opatřeními celý institut prakticky zlikviduje. Lidé i firmy podle něho začnou raději využívat zahraniční trusty. Námitky týkající se možného bujení korupčního prostředí odmítá s tím, že zneužitelné je úplně všechno včetně kupní smlouvy.

To je pravda. Ale to, že můžete zneužít všechno, neznamená, že umístíte do právního řádu něco, co se ke zneužití přímo nabízí," reagovala na tento postoj Irena Pelikánová. K pověsti českých svěřenským fondům a jejich atraktivitě přitom nepřispívá ani fakt, že jsou daňově nevýhodné. I přesto se ale podle informací z advokátního prostředí v současnosti zakládají.

Pryč se soukromím

Na svěřenské fondy přitom mohou podle kritiků za stávajících a velmi stručných pravidel doplácet i věřitelé. Dlužníci se totiž mohou tvářit, že nemají žádný majetek, i když ho před tím "ukryli" do svěřenského fondu. "Povinná registrace snad opravdu může lépe přispět k větší ochraně věřitelů a zamezení zneužívání. Bojím se však, že může i celou řadu osob od zřízení svěřenského fondu úplně odradit," hodnotí tak současné záměry ministerstva Stanislav Servus, partner Dvořák Hager & Partners, který se zabývá rodinnými firmami.

Ministerstvem chystané novinky se přitom nemají týkat jen evidence, jejíž podrobnější pravila bude obsahovat rejstříkový zákon, ale například i postavení svěřenských správců či těch, kteří z fondů čerpají prostředky. I tito lidé se mají co možná nejvíce odanonymizovat. Pravidla by se přitom mohla dostat i do rozporu s požadavky na ochranu soukromí.

"Podle mých zkušeností řada klientů volí či zvažuje svěřenský fond i s ohledem na doposud silnou stránku ochrany soukromí, která by zřejmě padla," říká Stanislav Servus. "Řada lidí si určitě rozmyslí zřízení svěřenského fondu ohledně velké peněžní částky, když by byla tato zveřejněna a uvedeny osoby, které jí budou pobírat," dodává.

"Považuji za nutnou neveřejnou centrální evidenci a za vhodnou možnost dobrovolného zveřejnění. Povinné zveřejnění ale jde proti smyslu institutu, zvláště v případě plánování rodinného majetku," říká pak bývalý ředitel Justiční akademie Jan Petrov, který se na přípravách zákoníku podílel.

Založit si v současnosti svěřenský fond je každopádně riskantní. Je totiž pravděpodobné, že minimálně někteří poslanci budou během projednávání zmíněné novely požadovat i absolutní vyškrtnutí svěřenských fondů z českého práva. Právě kvůli jejich špatné pověsti. Tuto možnost ostatně už připustila i přímo ministryně spravedlnosti Helena Válková.