Pád Berlínské zdi je určitým symbolem proměny Evropy. V neděli uplyne přesně 25 let ode dne, kdy tuhle bariéru uprostřed města začali ve velkém překonávat obyvatelé východního Německa, až pohraniční stráž před proudy deseti tisíců lidí kapitulovala.

Časopis Nature nyní vzal výročí pádu Berlínské zdi jako příležitost k bilancování. Porovnal kvalitu vědy v postkomunistických státech střední a východní Evropy, konkrétně v nových členských zemích EU. Čeští vědci nevycházejí z tohoto srovnání špatně, premianty se však nestali.

Jako jedno z měřítek posloužily granty získané od Evropské výzkumné rady (ERC). Tato nedávno založená evropská grantová agentura má na uchazeče o peníze vcelku velké požadavky a uspět u ní není vůbec snadné.

Tvrdý výběr je zřejmě smysluplný - mnozí z držitelů ERC grantů získávají Nobelovy ceny. Letos se to povedlo například manželům May Britt a Edvardu Moserovým (laureátům prestižního ocenění za fyziologii a medicínu) nebo Jeanu Tirolemu, jenž letos získal Nobelovku za ekonomii, konkrétně za studium monopolů.

Nevíce ERC grantů z nových zemí EU má Maďarsko. Vědci z této země uspěli v 39 případech. Pomyslnou stříbrnou příčku drží Polsko s 15 granty, Česko má s desítkou grantů bronz. Pozici tuzemských vědců ovšem vylepšuje zohlednění počtu obyvatel státu, v Polsku přece jen žije zhruba čtyřikrát více lidí než u nás. Logicky tedy bude v Polsku i více vědců, což zvyšuje jejich šance na úspěch. Další státy, jako například Bulharsko, Estonsko, ale třeba i Slovinsko, navíc získaly maximálně tři ERC granty, sousední Slovensko jeden.

Jako další kritérium pro srovnávání vědy vybral časopis Nature počet citací v databázi SCOPUS. Když je totiž článek o určitém výzkumu zajímavý i pro další vědce, většinou ho ve svých pracích citují. Tedy velmi zjednodušeně řečeno platí – čím více citací, tím lepší věda. Vědci působící v Česku mají v databázi za rok 2013 zhruba 13 500 zmínek, což jim opět stačilo na bronzovou příčku. První skončili Poláci s 29 tisíci citací a pomyslný bronz si možná trochu překvapivě odnáší Rumunsko se zhruba 10 tisíci citací.

Obě kritéria pro srovnávání vědy v různých zemích by se samozřejmě dala napadnout, ale lepší metoda poměřování vědeckého potenciálu zatím neexistuje. Souboj středo- a východoevropanů přesto může ve srovnání se západoevropskými státy působit směšně. Jen pro zajímavost – vědci působící ve Velké Británii mají za loňský rok v databázi SCOPUS 130 tisíc a jejich kolegové v Německu více než 150 tisíc citací.

Kdyby vás zajímalo, v čem jsou čeští vědci dobří, nejen v Akademii věd ČR právě probíhá Týden vědy a techniky. V rámci akce, která ve skutečnosti trvá 14 dnů, se mohou zájemci podívat do mnoha laboratoří, vyslechnout si přednášky a navštívit interaktivní expozice.

Související