Jezme hezky česky

Kdo by měl o existenci takového podivína povědomí, nechť o něm laskavě informuje naši redakci, rádi jeho výskyt zaznamenáme.

Každý jedinec naplňuje svoji představu o nákupu vhodných potravin po svém, logicky. Někdo jde po ceně, jiný po značce, většina z nás bere, co mu/jí přijde do ruky. Osvícení jedinci občas koupí i něco původem z Česka, aby pak měsíc obtěžovali své známé řečmi o společenské odpovědnosti.

Prý existují i experti – jejich výskyt není vědecky doložen – kteří studují názvy chemických sloučenin na obalech a předstírají, že jim rozumějí.

Nabídka jídla je tak obří – což lze tvrdit do okamžiku, než navštívíte nějaký francouzský či portugalský supermarket –, že si každý určitě najde to své.

Neštěstím potravin, nebo spíše naším, je, že je potřebuje každý z nás, a stávají se proto „potravou“ pro politiky. Rozumějte lidi, kteří jsou z neznámých důvodů přesvědčeni, že vědí lépe než ostatní, co a jak mají druzí dělat. V jejich pojetí jsou potraviny „případem“, který je třeba „vyřešit“. Ty „správné“ zadotovat (peníze se líhnou v rozpočtu), „nesprávné“ pronásledovat, nejlépe vyhnat z trhu. Také jejich prodejce náležitě zregulovat.

Někoho by možná napadlo, že aktuální politické nadšení pro otázky výživy nějak souvisí s faktem, že jejich produkcí se živí lídr jedné koaliční partaje. Ať si o takové tezi myslíme cokoli, v aktuálním vydání týdeníku Ekonom představujeme nápady, které se možná brzy budou týkat každého z nás.

Hezké čtení přeje

Dalibor Martínek, šéfredaktor