Leckdo by řekl, je to zázrak. Příběh houževnaté ostravské firmy, která před osmi lety vstala z mrtvých a dnes patří k nejziskovějším domácím průmyslovým podnikům. Ale tento ekonomický zázrak má čistě materiální podstatu.

»Po 155 letech máme poprvé vážné obavy, jestli bude podnik dále existovat,« prohlásil v dubnu 2002 Rudolf Šuška, ekonomický ředitel Ostravských opraven a strojíren, který firmu tehdy už čtvrtým rokem řídil a spoluvlastnil se svým bratrem Peterem.

Dnes je situace firmy zaměřené na modernizaci a opravy nákladních železničních vozů diametrálně odlišná. Za poslední dva roky investovala do nového vybavení v rozsáhlém ostravském areálu téměř půl miliardy korun. Vykazuje stamilionové zisky. Poslední zveřejněná výroční zpráva za hospodářský rok 2006/2007 hovoří o hrubém zisku 510 milionů korun, podnikový právník Karel Ležatka pro týdeník Ekonom uvedl, že aktuálně se pohybuje kolem miliardy korun ročně. Důkazem profitability mohou být i obří vily bratrů Šuškových, které dominují ostravské čtvrti Lhotka.

Jak se Šuškovým povedlo utéci před bankrotem a z firmy vytvořit stroj chrlící peníze? Advokát Ležatka to přičítá hlavně jejich nesmírné pracovitosti.

»Obvykle bývají ve fabrice jako první a jako poslední odcházejí,« říká.

Leč je otázkou, zda dlouhá pracovní doba postačí. Šuškové by asi nikdy neslavili úspěchy, kdyby nezískali obrovské veřejné zakázky. A velké zakázky by v současném podnikatelském prostředí sotva dostali bez politických vazeb. Ze zjištění týdeníku Ekonom vyplývá, že v tomto případě jde o kontakty na politiky KDU-ČSL a nové strany TOP 09.

Šimonovský zařídil obrat

Šuškové měli štěstí, že v kritickém roce 2002 se konaly volby do poslanecké sněmovny. Do nové vlády nastoupili i lidovci a jejich zástupce Milan Šimonovský se stal ministrem dopravy. České dráhy (ČD), Šimonovskému podléhající, byly pro ostravské opravny hlavním neuralgickým bodem. Dlužily jim přes 200 milionů korun. Právě kvůli ČD nebyla fabrika schopná řádně platit dodavatelům i zaměstnancům.

Šimonovský po svém nástupu po dlouhých diskusích definitivně prosadil, aby stamilionové pohledávky železničních opraven (nejen ostravských, ale i dalších) za Českými drahami odkoupila státní Česká konsolidační agentura.

Ministr tehdy všem opravnám doporučil, aby se více zaměřily i na ostatní zákazníky, nejen na České dráhy.

»Příkladem mohou být ostravské opravny, které 40 procent zakázek dělají pro jiné společnosti než ČD,« uvedl.

S majiteli ostravské firmy Šimonovského pojila shodná politická orientace. Ředitel firmy Peter Šuška je též členem KDU-ČSL (v roce 2008 kandidoval za lidovce do krajského zastupitelstva Moravskoslezského kraje).

V červnu 2004 Šimonovský opravny osobně navštívil. Tři měsíce poté získala firma bratrů Šuškových od Českých drah tři velké zakázky v celkové hodnotě přesahující miliardu korun. Továrna v ostravské čtvrti Přívoz mohla začít opět nabírat zaměstnance. Peter Šuška tehdy prohlásil, že podpisu klíčového kontraktu »předcházely roky práce«.

Hovořil sice hlavně o práci ve vývoji, ale mohl mít na mysli i práci politickou. Bylo to v době, kdy Českým drahám už druhým rokem šéfoval Petr Kousal, člen KDU-ČSL a taktéž dlouholetý sponzor této partaje.

Týdeník Ekonom zjistil v parlamentní knihovně, že i firma bratrů Šuškových lidovcům poslala peníze. Z výroční zprávy za rok 2003 plyne, že KDU-ČSL v tomto roce věnovala 50 tisíc korun.

Lesu zdar!

Nebyl to ale Milan Šimonovský, kdo z lidoveckých bratrů a sester měl k bratrům Šuškovým nejblíže. Více zdrojů hovoří o tom, že klíčovou osobou, na niž byli Šuškové od počátku napojeni, byl Pavol Lukša, starosta beskydské Čeladné, svého času šéf krajské organizace KDU-ČSL v Moravskoslezském kraji a později i místopředseda partaje.

Se sourozenci Šuškovými ho mohl pojit třeba slovenský původ, taktéž i láska k přírodě. Šuškové jsou totiž známí jako vášniví nimrodi, kteří si v regionu pronajali několik honiteb, Lukša je původně lesník.

»S Lukšou jsou určitě dlouholetí kamarádi,« hodnotí vzájemné vztahy poslanec Jiří Carbol, lídr lidovců v Moravskoslezském kraji. Na přátelství podle všeho nezměnil nic ani fakt, že Lukša a Kalouskovo křídlo lidovců se loni přesunulo do nové strany TOP 09.

Pavol Lukša, nyní místopředseda strany TOP 09, nezastírá, že se s bratry Šuškovými přátelí, ale odmítá, že by jim s jejich byznysem někdy pomáhal. »Nikdy jsem nebyl tak vlivný politik, abych mohl ovlivnit jakoukoli veřejnou zakázku, natož na české železnici,« tvrdí.

Tak jako přátelským vztahům neuškodil zrod TOP 09, tak s byznysem ostravské rodinné firmy nijak nezamávalo oddělení nákladní dopravy Českých drah do samostatné dceřiné firmy ČD Cargo. Řízení této společnosti vzniklé k 1. prosinci 2007 se od počátku ujal Josef Bazala, někdejší první náměstek lidoveckého ředitele Kousala a šedá eminence českých železnic. Ten je znám tím, že s politiky vždy dokázal umně kooperovat. A podle řady zdrojů ke Kalouskovcům měl obzvlášť blízko.

Asi proto nepřekvapí, když Ostravské opravny a strojírny dnes patří ke třem klíčovým dodavatelům ČD Carga. V objemu zakázek se vyrovnají plzeňské skupině Škoda Transportation i holdingu CZ Loko z České Třebové. Ty však dodávají lokomotivy. Co se týče vagonů, Ostravané dnes de facto nemají vážnější konkurenci.

Ostravské opravny jen za loňský rok od ČD Carga získaly modernizační zakázky za 1,3 miliardy korun (Ekonom č. 12/2010). Vysoká ziskovost umožňuje podniku ucházet se nyní i o majoritu v Traťové strojní společnosti, dcery Českých drah, za níž jsou opravny ochotny zaplatit 600 milionů korun (viz Ekonom č. 12/2010).

Dělali i zpětný leasing

Není to však jediný velký obchod, který Šuškové s ČD Cargem udělali. Nedávno deník MF Dnes uveřejnil zprávu o tom, že ČD Cargo odprodalo 1145 vagonů neznámé ostravské firmě Financial Found. Ta za ně zaplatila 1,16 miliardy korun. Jde o metodu zpětného leasingu, kdy ČD Cargo vagony sice odprodá, přičemž nyní je bude mít deset let v nájmu, dokud si je ve formě leasingových splátek neodkoupí zpět.

Na celém případu by nebylo asi nic divného, kdyby bylo zřejmé, komu Financial Found patří. Týdeník Ekonom dospěl k jednoznačnému závěru, že i za touto firmou stojí Šuškové. Sídlí v domě, který patří Ostravským opravnám a strojírnám. Ve stejném objektu má domov i firma Rail Invest, která od roku 2008 opravny stoprocentně ovládá. Obě společnosti byly dokonce založeny ve stejný den a akcie upsali stejní ostravští advokáti Vít Rybář a Karel Ležatka.

»Bohužel majitelem těchto akcií už nejsem,« uvádí Ležatka. Jeho vlastnická role prý skončila zmíněným úpisem. Kdo anonymní akcie Rail Investu a Financial Foundu nyní drží, nechce říci, ačkoliv to prý ví. Potvrzuje pouze, že obě firmy patří do stejné podnikatelské skupiny. Nepřímo naznačuje, že majiteli nadále zůstávají bratři Šuškové, kteří vlastnictví před dvěma lety na jeho radu zastřeli kvůli různým tlakům, kterým byly vystaveni.

Představitelů firmy ČD Cargo se týdeník Ekonom ptal, zda zakázky na modernizaci vagonů zadané Ostravským opravnám a strojírnám se zpětným leasingem nějak souvisejí.

»Jedná se o oddělené obchodní případy,« uvádí mluvčí ČD Carga Zdeněk Větrovec. O majetkové provázanosti firem není prý ČD Cargu nic známo. »Neprověřujeme to a ani prověřovat nemůžeme. V každém tendru o vítězi rozhoduje nejvýhodnější nabídka,« tvrdí mluvčí.

Ať se obnaží všichni

Pikantní je, že to jsou právě lidovci i TOP 09, kdo teď před volbami hlasitě hovoří o potřebě transparentního vlastnictví firem ucházejících se o veřejné zakázky. Za současného stavu věcí lze ale skupinu kolem Ostravských opraven a strojíren podezírat, že z obřích zisků mohou jako skrytí majitelé profitovat i křesťansko-demokratičtí politici.

Lídr TOP 09 Pavol Lukša prohlašuje, že své spoluvlastnictví může »zcela vyloučit«. Souhlasí nadále s tím, že by firmy usilující o peníze z veřejných zdrojů měly mít dohledatelné akcionáře. Musí se to ale podle něho týkat všech, bez rozdílu.

»Když se to bude týkat opravdu všech, budeme první, kdo vlastníky zveřejní. Nemáme s tím vůbec žádný problém,« říká advokát Ležatka, zastupující ostravské opravny. Týdeník Ekonom usiloval o rozhovor i s bratry Šuškovými, nyní už s trvalým bydlištěm ve Švýcarsku. Žádost zůstala nevyslyšena.

Jiří Pšenička

510 milionů korun
je poslední zveřejněný zisk Ostravských opraven a strojíren.

Firma bratrů Šuškových stojí i za miliardovou zakázkou na leasing vagonů.

Související