reklama

Nikdy neříkej nikdy aneb Co se musí stát, aby se Zeman vrátil do politiky

Čtěte více: Zeman Miloš | politika | ČSSD
  • Bývalý premiér Miloš Zeman zformuloval tři podmínky svého návratu: přímá volba prezidenta, hlubší krize a velká koalice.

"Důchodce z Vysočiny", Miloš Zeman, který koncem září oslaví 65. narozeniny, formuloval podmínky, za kterých by se vrátil do politiky. Musela by být zavedena přímá volba prezidenta, Česko být ohrožené ještě hlubší hospodářskou krizí a lídři velkých stran by museli své voliče zradit formou velké koalice. Do předčasného důchodu odešel Zeman z premiérské funkce po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002.

"Já si myslím, že k tomu by došlo pouze tehdy, kdyby za prvé byla velká koalice, protože to by byla zrada voličů obou nejsilnějších stran, za druhé kdyby se prohloubila ekonomická krize a lidé pochopili, že ani jedna z těchto stran jim nenabízí skutečný recept na řešení této ekonomické krize, a konečně za třetí, kdyby byla přímá volba prezidenta," rozvedl jednotlivé okolnosti bývalý předseda vlády.

Přátelé Miloše Zemana

Zeman před odchodem do důchodu a ještě nějakou dobu poté ujišťoval, že se do politiky už nevrátí. Už v lednu 2003 se však s Václavem Klausem utkal o prezidentský úřad. Přestože ho tehdy nominovala sociální demokracie, velká část poslanců ČSSD pro něj nehlasovala. Zeman tehdy prohrál už v prvním kole. Tuto "zradu" jim dosud nezapomněl. Ve svých memoárech později napsal, že je Klaus lepším prezidentem, než by byl on.

Vrátit Zemana do politického života si dalo za úkol loni založené sdružení Přátelé Miloše Zemana. "Přemýšleli jsme o tom, jak Miloše Zemana vtáhnout do politického života, a tak vzniklo sdružení," vysvětloval tehdy blízký spolupracovník Zemana Miroslav Šlouf. Už tehdy řekl, že by sdružení podporovalo Zemanovu kandidaturu, kdyby občané volili hlavu státu přímo.

Podle jiného iniciátora sdružení Miroslava Grégra je Zeman ještě mladý. V rozhovoru pro ČTK uvedl, že se on stal ministrem průmyslu a obchodu v jeho vládě, když mu bylo 68 let.

Zemanova a Klausova opoziční smlouva

Pozoruhodné je, že Zeman podmiňuje svůj návrat do politiky vznikem velké koalice ČSSD a ODS. Po volbách v roce 1998 totiž právě on s tehdejším předsedou ODS Václavem Klausem uzavřel takzvanou opoziční smlouvu, která mu umožnila vytvořit jednobarevný kabinet s nímž vládl po celé volební období. Někteří politikové a pozorovatelé považují toto řešení za formu velké koalice. Zeman však rozhodně odmítá, že by tehdy šlo o velkou koalici ČSSD s ODS.

Bývalý premiér také stále kritizuje ČSSD i ODS a jejich rozpočtovou politiku. ČTK řekl, že jedna z těchgto stran - ODS - chce zničit příjmovou stránku rozpočtu populistickým snížením daní a druhá - ČSSD - populistickým zvýšením státních výdajů.

archiv HN, LR, ČTK
Přeposlat
Diskuse
reklama

Neinvestovat do Amazonu a Googlu byla chyba, řekl miliardář Buffett. Ke kryptoměnám je ale stále kritický

Rozpočet státu skončil loni s druhým nejlepším výsledkem za 20 let. Pomáhá ekonomický růst a vyšší výběr daní

Ochráníme demokracii před falešnými zprávami, prohlásil Macron. Připraví zákon, který umožní soudům trestat šíření lží

Do desetitisíců schránek nechodí předplacené noviny, roznášková firma nemá dostatek lidí

Volkswagen v lednu prodal rekordní množství aut, jejich počet přesáhl půl milionu. Silně rostl v Číně a Německu

reklama