Zlé časy jsou hned za rohem. Nadcházející evropské volby jsou testem pro pravicové populisty, ovládnout europarlament mají za cíl v roce 2024

Před nějakými dvaceti lety extrémní pravicové strany sice již existovaly, jejich vliv na společnost však byl minimální. V současnosti je už každý čtvrtý odevzdaný hlas ve volbách vhozen nějaké extremistické pravicové straně. Pro ně jsou však nadcházející evropské volby pouhou bezvýznamnou rozcvičkou.

Občané Evropské unie budou vyzváni, aby odevzdali svůj hlas a rozhodli o složení Evropského parlamentu, už za pár měsíců. To, jaký význam politici přikládají přípravě na nadcházející volby, se liší stát od státu. Ve střední a východní Evropě politické strany sestavují seznamy potenciálních kandidátů a jejich jména jsou pak předhozena veřejnosti, aby byla otestována jejich schopnost sbírat hlasy. V jiných zemích se již ti, kteří chtějí v eurovolbách v mnohem větší míře sázet na regionální uvědomění, dokázali oprostit od vnitrostranických malicherných sporů a začali budovat volební týmy. Například Maďarsko pozvalo Steva Bannona, bývalého politického poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby spolupracoval s premiérem Viktorem Orbánem při přípravě na volby. Proč právě on? Kromě jeho neocenitelných politických a strategických znalostí a sítě známostí tomu nahrává i fakt, že založil nadaci The Movement, která má pomáhat ke zvolení pravicových nacionalistů a populistů do Evropského parlamentu ve volbách v květnu 2019. Což je projekt, který Orbán přivítal velmi srdečně.

Chemie fungující mezi Bannonem a Orbánem není v Budapešti žádným tajemstvím, ostatně právě tam by ten prvně jmenovaný rád umístil centrálu svého hnutí The Movement. Alespoň to tedy tvrdí zprávy z médií. Proč Budapešť? Protože, Bannonovými slovy řečeno, příští evropské volby povedou ke střetu mezi silami vedenými klíčovými členy EU (Německo a Francie) a euroskeptickými členy, jako je Maďarsko, kteří jsou připraveni hbitě sešikovat podobně smýšlející členy EU pod Orbánovou standartou.

Pravicové strany vyhrají evropské volby v roce 2024

Bannon dělá vše, co může, aby měl jistotu, že dojde ke střetu. Nedávno ho někdo citoval, když mesiášským tónem prohlásil: "Vše, o co usiluji, je stát se infrastrukturou, a to globální, pro globální populistické hnutí." A právě o tohle se neúnavně snaží, navštěvuje vedoucí představitele francouzské krajně pravicové Národní fronty, v Curychu se setkává s vysoce postavenými zástupci německé Alternativy pro Německo (AfD), jako doma se cítí v Itálii, poté co zde volby vyhrály populistické strany, dává přednášky a veřejné projevy. Jak by tedy mohl nenavštívit a nejspíš i nepodporovat Orbána, který je v jeho očích "hrdinou" a "v současnosti nejvýznamnějším mužem na politické scéně".

Je to skutečně těžká dřina, semknout dohromady nacionalisty a populisty − všechny euroskeptiky v tom nejlepším smyslu slova − okolo snu, že mohou vyhrát většinu v Evropském parlamentu. Steve Bannon ví, že jejich hlasy jsou na starém kontinentu poněkud utlumeny, kontinentální elektorát na ně zatím tolik neslyší. Nicméně si je velmi dobře vědom toho, co všechno je potřeba pro úspěch udělat − vytvořit mediální platformu, která bude tyto hlasy schopna zesilovat a odrážet, tak jako se to děje se zvukem varhan ve středověké katedrále. A to tak, aby bitevní křik oslovil emoce voličů. Na splnění tohoto úkolu, který si Bannon dal, je jen málo času. Vše proto musí být připraveno a ustanoveno do příštích eurovoleb, tedy do roku 2024.