Dneska jsem prodal sedm miliard dluhopisů za minus 0,416 %! Jde o rekordně nejnižší výnos v historii České republiky, pochlubil se před necelými 30 měsíci na Twitteru Andrej Babiš, jak skvěle financuje státní dluh. Zájmenem "jsem" přitom nemyslel, že by tak výhodně zadlužoval sebe nebo svůj holding. Byl to výrok v duchu "ministerstvo jsem já", a šlo tedy o dluhopisy státní. Tehdy se Babiš viděl v roli superúspěšného ministra financí, který mění poměry k lepšímu. Například tím, že za všech okolností snižuje státní dluh. I tím, že "zařídí", aby investoři za privilegium půjčit českému státu koruny platili.

Dnes už je vše jinak. Stát za své nové (či refinancované) dluhy platí nezanedbatelné úroky. Ty se mění zhruba tak, jak ČNB zvedá své sazby a jak se vyvíjí očekávání, že to ještě v budoucnu udělá. Když však v souladu s uvažováním Andreje Babiše vynecháme vliv měnové politiky, logicky nám vyjde, že investoři ztrácejí důvěru ve stát, a proto požadováním vyšších úroků ministerstvo financí trestají.

Pokud placení zbytečně vysokých úroků považujeme za trest, lze tvrdit, že ministerstvo je ochotno "potrestat se" i samo. Prostě tím, že nabídlo nový protiinflační dluhopis s až příliš výhodnými podmínkami. Tak výhodnými, že stojí za to přemýšlet nad tím, proč to experti ministerstva financí své šéfce Aleně Schillerové nerozmluvili.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč "protiinflační dluhopis" v dnešní nabídce finančních produktů tak vyčnívá?
  • O kolik je pro stát nevýhodnější? A co tím ministerstvo financí sleduje?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se