Které knihy teď máte na nočním stolku?
Knih nad postelí a vedle postele, jež jsou připravené už od Vánoc, je vícero. Momentálně čtu Sedmikostelí od Miloše Urbana, pak se často vracím ke spisu Čeští jezuité objevují Nový svět (Dopisy a zprávy o plavbách, cestách a živobytí z Ameriky, Filipín a Marián 1657−1741), protože mám slabost pro jihoamerické země a jejich původní obyvatelstvo. A nechybí také několik knížek, které jsou spojeny s mou vášní − barokem. Například Mémoires du duc de Saint-Saint, které porovnávám s Paměťmi od vévody de Saint-Simon, jež se týkají intrik a vášní na dvoře Ludvíka XIV. V poslední době mě také oslovila kniha Tomáše Halíka To že byl život?.
Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?
Urbanovo Sedmikostelí čtu podruhé, geniální román. Mezi moje oblíbence patří i Franz Werfel a jeho knihy o Jeremiášovi, o arménské genocidě a podobně. Celý život se budu také vracet k literatuře, která je spjata s mým oborem, historicky poučenou interpretací staré hudby. Dobové hudební cestopisy, paměti, autobiografie skladatelů se někdy čtou jako román. Ráda se vracím i ke Stefanu Zweigovi nebo Thomasu Mannovi.
Co jste četla, když jste byl malá?
Na základní škole jsem znala všechny májovky a verneovky pozpátku, na konzervatoři jsem ale ležela spíš v poezii, básně od renesance až po současnost se mi staly průvodcem k branám dospělosti. A pak mě hodně zasáhla Píseň o Bernadettě od Franze Werfela.
Kterou knihu si v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?
Božskou komedii v originále.
Se kterou autorkou byste ráda zašla na skleničku dobrého vína?
S madame de Sévigné, protože měla přehled o dvoře Ludvíka XIV. A rozuměla i hudbě a tanci a ke konverzaci by vybrala dobré víno!
A se kterým autorem byste se nebála strávit desetihodinový let, anebo i ztroskotat?
Sama bych se neodvažovala setkat s takovými velikány, jako byli Franz Werfel, Rainer Maria Rilke nebo Thomas Mann, ale představuji si, že bych v tom letadle byla hned ve druhé řadě za nimi a naslouchala bych jejich rozhovorům. Na pustém ostrově bych však raději ztroskotala s nějakým světcem… Třeba se svatým Františkem. Ten by si tam dokázal poradit i bez lidí a ještě by mi předčítal a zpíval své písně.
