Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček povede ČSSD další dva roky. V tajné volbě na sjezdu strany v Hradci Králové v pátek získal 433 hlasů, proti bylo 57 delegátů, 11 lístků bylo neplatných. Odevzdáno bylo celkem 501 hlasovacích lístků.

Hamáček tak získal stejnou procentuální podporu jako předseda koaličního ANO Andrej Babiš na nedávném sněmu hnutí, tedy zhruba 86 procent.

Protikandidáta obhajující předseda na sjezdu neměl.

V historii ČSSD je páteční Hamáčkův výsledek druhý nejlepší. V dubnu 2001 ho předčil Vladimír Špidla, pro nějž se tehdy ve volbě předsedy strany vyslovilo 87,5 procenta delegátů. Podobný výsledek zaznamenal také v březnu 2015 Bohuslav Sobotka, jemuž dalo hlas 85 procent delegátů.

Prvním místopředsedou ČSSD byl zvolen Roman Onderka. Získal 410 ze 495 odevzdaných hlasů, neměl protikandidáta.

Podle Hamáčka delegáti zvolili do čela strany osvědčený tandem. Onderka doplnil, že zatímco Hamáčka považuje za liberálního diplomata, sám sebe má za tradicionalistu a "býka, který proráží zdi".

Onderka v kandidátském projevu řekl, že se ČSSD musí začít zabývat reálným životem lidí a říkat jim, že ví o jejich problémech. Nové vedení ČSSD, které sjezd zvolí, musí být podle Onderky týmem. Ve zjevné narážce na hnutí ANO premiéra Babiše uvedl, že jen tak bude moci strana konkurovat uskupením, která jsou podle něj řízena, případně vlastněna jedním člověkem.

V prvním kole volby místopředsedů ČSSD dostal ze zvolených kandidátů nejvíce hlasů starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, a to 392. Ministryně práce Jana Maláčová získala o dva hlasy méně, poslance Ondřeje Veselého volilo 313 delegátů stranického sjezdu a ministra zahraničí Tomáše Petříčka 256 delegátů. Celkem jich k volbě přišlo 472.

Ve druhém kole se v sobotu o poslední křeslo řadového místopředsedy utkali místopředseda sněmovny Tomáš Hanzel a zastupitelka Přibyslavi, bývalá mluvčí ČSSD a vlády Lucie Orgoníková.

Ani jeden z nich ale nedostal dost hlasů. Jedna z pěti pozic místopředsedů tak zůstala stejně jako po sjezdu v loňském roce neobsazená.

"Mrzí mě, že Moravskoslezský kraj nemá (ve vedení ČSSD) své zastoupení," uvedl Hanzel, bývalý dlouholetý starosta Karviné.

Nové stanovy ČSSD uvádějí, že v některých případech může volbu místopředsedy následně provést stranické předsednictvo.

Do volby předsedy ČSSD se přihlásil i pardubický sociální demokrat Jaromír Landsman. Jak se později ukázalo, do klání zasáhnout nemůže. Nesplňuje totiž podle informací ČTK podmínku délky členství v sociální demokracii, aby mohl kandidovat.

Landsman neměl od krajských organizací ČSSD žádnou nominaci do stranického vedení. Podle informací ČTK sesbíral podporu nejméně deseti delegátů sjezdu, a mohl se tak do volby přihlásit. Podmínku nejméně čtyřletého členství v sociální demokracii ale nenaplňuje. Do ČSSD Landsman vstoupil podle informací ČTK v prosinci 2017.

K delegátům sjezdu v pátek v 11:00 promluvil prezident a bývalý předseda strany Miloš Zeman. Na sjezd v roce 2017, kde byl do čela strany zvolen Bohuslav Sobotka, nedostal pozvánku. Se současným předsedou Janem Hamáčkem má někdejší předseda sociálních demokratů Zeman lepší vztahy. Před sjezdem Hamáčka nepřímo podpořil.

Zeman na sjezdu uvedl, že bude v květnových evropských volbách volit sociální demokraty. Prezident také řekl, že to považuje za svůj dárek straně. Doufá, že jako etablovaná strana ČSSD získá v hlasování důstojné místo a nenechá se zahanbit novými subjekty, například piráty.

Zeman také v Hradci Králové zpochybňoval současné nízké preference sociálních demokratů. Uvedl, že výzkumníky veřejného mínění považuje za obchodníky s deštěm. ČSSD může podle prezidenta spoléhat na široký okruh voličů, který vedle zaměstnanců zahrnuje také důchodce. Na tuto většinu podle něj ČSSD zapomínala, když dávala přednost liberálním voličům. "Někdy jsem měl dojem, že ČSSD je spíše spoluorganizátorem pochodu Prague Pride než stranou práce," zmínil Zeman.

Prezident v úvodu zhruba desetiminutové řeči připomenul, že před rokem sociálním demokratům doporučil vstoupit do vlády s hnutím ANO. Líbilo se mu, že sociální demokraté k této otázce uspořádali referendum, i jeho výsledek.

Ukázalo se podle něj, že rozhodnutí bylo správné a už přineslo výsledky, například zrušení prvních tří dnů neproplácené nemoci, takzvané karenční doby.

"Podobně, jako se říkalo, že největší tajemství atomové bomby spočívá v tom, že ji lze vyrobit, největší tajemství ČSSD spočívá v tom, že se umí, když chce, ze sedmiprocentní strany zdvihnout a dokáže vstoupit do Strakovy akademie hlavním vchodem," konstatoval prezident.

Nikdo podle Zemana nemá tak velký potenciál růstu jako ČSSD. Dodal, že jde o miliony zaměstnanců nebo o důchodce. "Na tyto voliče jste zapomněli a odehnali jste je od sebe," uvedl.

Po úvodním proslovu Zeman sjezd hned neopustil, sedl si na pódiu vedle předsedy Hamáčka a sledoval vystoupení vrcholných představitelů ČSSD.

Hamáček: Pokud budeme jednotní, máme šanci

Sociální demokracie se podle předsedy Hamáčka od loňského podzimu změnila: nehádá se, je jednotná a pracuje pro voliče.

Ve vládě s hnutím ANO je levicová strana pouze jedna, a to sociální demokracie, řekl vicepremiér Hamáček delegátům.

Sociální demokracie se podle Hamáčka rozhodla správně, že do vlády s ANO loni vstoupila. Zmínil například růst platů ve veřejné sféře a minimální mzdy, zvýšení důchodů a zrušení karenční doby. "Úspěchů se podařilo dosáhnout za krátkou dobu," uvedl.

Ve svém nominačním projevu ale pohrozil odchodem sociálních demokratů z menšinové vlády s ANO, pokud se hnutí vedené Babišem bude sbližovat s pravicí.

"Pokud by se ANO rozhodlo objímat s pravicí, můžeme odejít," prohlásil Hamáček a dodal, že vláda není pro ČSSD "posvátnou krávou". Mezi tím, co sociální demokraté budou hájit, jmenoval dostupné bydlení, zdravotnictví, kvalitu potravin a právo na práci.

Hamáček připomenul, že před rokem stranu vedl do jednání s ANO. Vstupem do kabinetu sociální demokraté zabránili vzestupu extremismu reprezentovaného hnutím SPD Tomia Okamury, řekl Hamáček. ČSSD podle něj ukázala, že dokáže prosazovat svoje priority. "Splnil jsem slib, zvedli jsme se z kolen, nelitujeme se, nehádáme se, neflákáme se," uvedl.

Hamáček odmítl názory, že ČSSD splnila svou historickou úlohu a je mrtvá. "To prostě není pravda. Za 140 let jsme přežili horší věci než prohrané volby," řekl.

Hamáček také varoval před poraženectvím. "Pokud budeme jednotní a budeme si věřit, šanci máme," řekl.

V posledních volbách do sněmovny ČSSD získala necelých 7,3 procenta hlasů. Nyní přisuzují výzkumné agentury sociální demokracii případný zisk hlasů zhruba od pěti do 12 procent.

Hamáček: Být ve vládě je správně, voliči ocení, že jsme nepustili do vlády extremisty

Na sjezdové pódium přicházely také sociálnědemokratické špičky a prezentovaly konkrétní kroky ČSSD. Například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová mluvila o zrušení karenční doby, místopředseda Roman Onderka o růstu důchodu, předseda sociálnědemokratických senátorů Petr Vícha o zvýšení příspěvků na péči a jeho sněmovní protějšek Jan Chvojka o růstu minimální mzdy.

Řečníci přinášeli na pódium oranžové bedny a nápisy o splněných nebo plněných bodech programu a skládali z nich domeček.

Končící místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna současnou politiku sociální demokracie ostře zkritizoval. Řekl, že ČSSD zapomněla na tradiční voliče a zamířila k neomarxismu.

Ve volbě Foldyna podpoří jen Jana Hamáčka na předsedu a Romana Onderku na prvního místopředsedu. Další kandidáti do vedení nemají podle Foldyny žádnou vizi.

Kriticky se k politice ČSSD postavil ve sjezdové diskusi také bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek, který se stejně jako Foldyna angažuje v platformě Zachraňme ČSSD. Řekl, že jen účast ve vládě sociální demokracii hlasy voličů nezajistí. Rovněž se ČSSD podle Haška musí obrátit na své tradiční voliče, které stejně jako tradiční témata podle něho opustila kvůli liberálním experimentům. "ČSSD má na to být dominantní stranou na levici," dodal Hašek.

ČSSD ruší kvóty pro ženy, schválila nové stanovy

Delegáti sjezdu schválili nové stanovy strany. ČSSD nebude mít kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Zanikne také ústřední výkonný výbor, což je nyní nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy.

Ústřední výkonný výbor nahradí nová podoba předsednictva, tedy širšího vedení ČSSD. V tom budou další zástupci stranických krajských organizací. Mělo by mít asi šest desítek členů, což je v porovnání s nynějším ústředním výkonným výborem zhruba třetina.

Ve stanovách už nebude ustanovení, podle kterého aspoň 40 procent všech kandidátů do sněmovny a do zastupitelstev krajů musí tvořit lidé opačného pohlaví, než je většina kandidátů.

Hamáček: Být ve vládě je správně, voliči ocení, že jsme nepustili do vlády extremisty