Tuzemská inflace vzrostla v lednu o 0,5 procentního bodu na 2,4 procenta, růst HDP urychlil na jedno procento mezičtvrtletně, hlásí ČSÚ. Neměla tak dvojice bývalých analytiků v ČNB, která počátkem února hlasovala za další růst sazeb, přece jenom pravdu? Nehrozí české ekonomice inflace a neměly by sazby růst podobným tempem jako v roce 2018?

Ne. Zaprvé, inflace je z 50 procent způsobena sektorem bydlení. Bojovat sazbami ČNB s růstem cen elektřiny či krotit nimi růst imputovaného nájemného, což je další viník růstu indexu bydlení, je nesmyslné a/nebo neefektivní. A to ani nemluvíme o tom, že ČSÚ i počátkem roku 2019 skrze změny ve výpočtu imputovaného nájemného zvýšil váhu cen nových nemovitostí ve spotřebním koši, čímž dále uměle zvýšil inflaci.

Zadruhé, růst HDP v posledním čtvrtletí 2018 byl silný, ale je to pohled do zpětného zrcátka. Vepředu se silnice již klikatí a jsou v ní díry. Z eurozóny fouká mrazivý vítr − průmysl v prosinci poklesl nejvíce od roku 2009, indexy nákupních manažerů či vývoj objednávek pak hlásí, že to určitě není dno. Německo se potácí na hraně recese i bez brexitu, dokonce i česká vláda hodlá začít šetřit. To vše růst ČR o notný kus oproti třem procentům z roku 2018 zpomalí. Dále tlumit takovou ekonomiku vyššími sazbami není namístě.