Se snahou zmrazit rostoucí ceny elektřiny a s bouří, kterou vyvolal návrh zákona změkčujícího tresty za domácí násilí, vstoupila do supervolebního roku polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Její podpora v průzkumech pomalu, ale jistě klesá, a i když má přes 35 procent potenciálních voličů, na vládních politicích je znát nervozita.

Poláci vstupují do roku, kdy se bude slavit třicet let od prvních svobodných voleb. Zároveň dvojí volby do domácího i Evropského parlamentu na dlouhá léta dopředu určí, kdo a jak bude zemi vládnout.

Pokud by se PiS podařilo uhájit vládní post, může to fatálně oslabit opozici, která se složitě sjednocuje.

Polsko v takovém případě nakročí ještě více k maďarskému scénáři, v němž vládní strana naprosto dominuje nejen politice, ale i celému veřejnému prostoru.

Kdyby se ale opozice sjednotila − a to ukážou už evropské volby v květnu − má šanci stranu vedenou Jaroslawem Kaczyńským od moci odstavit. Kaczyński, který v červnu oslaví sedmdesátku a o jehož nejistém zdraví se šíří řada zvěstí, by zřejmě už nebyl schopen další čtyři roky udržet pohromadě stranu, která je plná různorodých frakcí a skupin. Ty mezi sebou nyní ve vládě vedou tvrdý boj a nejvyšším arbitrem jejich sporů je právě předseda strany, který nemá jasného nástupce.

Navíc opozici může zásadně pomoci předpokládaný návrat nynějšího šéfa Evropské rady Donalda Tuska do domácí politiky. Nejpravděpodobněji jako kandidáta na prezidenta pro volby v roce 2020. Tusk, který v Bruselu oficiálně skončí v listopadu, už na 3. května svolal neoficiální shromáždění opozičních a občanských sil.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte, jak pravděpodobné jsou v Polsku předčasné volby a kdo by na nich vydělal a proč Poláci nemají rádi opozičního lídra Schetynu.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se