Ruský prezident Vladimir Putin v úvodu své čtvrteční tiskové konference tradičně zdůraznil úspěšné výsledky ruské ekonomiky.

Vyzdvihl růst hrubého domácího produktu (HDP) za deset měsíců letošního roku o 1,7 procenta (s prognózou 1,8 procenta za celý rok), zvýšení reálných příjmů obyvatelstva o 0,5 procenta, anebo to, že průměrná předpokládaná délka života v Rusku se letos "trochu" prodloužila na 72,9 roku.

Naopak inflace v posledních měsících vzrostla a zřejmě překoná roční míru ve výši čtyř procent.

"Musíme vstoupit do jiné ekonomické ligy," zdůraznil prezident v debatě s novináři o významu národních projektů, které mají urychlit rozvoj země za cenu nákladů v řádu dvou desítek bilionů rublů v příštích letech. Rusko podle hlavy státu potřebuje průlom, aby si zajistilo budoucnost.

"Je příznačné, že prezident tentokrát věnoval úvodní vystoupení právě národnímu hospodářství a domácím otázkám. Mezinárodních témat se nedotkl ani v souvislosti se (západními) sankcemi," uvedl internetový list Gazeta.ru. Zaznamenal také, že v papírech, které šéf státu držel v rukou, byly vidět i rukou psané poznámky, z čehož je patrné, že se Putin "připravoval do poslední chvíle".

Putin dále varoval před rostoucím nebezpečím jaderné války, jakož i zániku civilizace a lidstva. "Neusilujeme o převahu, ale o uchování strategické rovnováhy. Zajišťujeme svou bezpečnost a víme, jak to dělat," prohlásil současně o vývoji nových ruských zbraní, které podle něj mají být schopny proniknout jakoukoliv protiraketovou obranou.

Nebezpečí jaderného konfliktu se podle Putina zvyšuje tím, že se rozpadl mezinárodní systém, který dosud bránil závodům ve zbrojení. Ale na americkou protiraketovou obranu "jsme museli odpovědět", a to vývojem nových zbraní.

Putin připustil, že v tomto směru má Rusko nyní jistou převahu, ale celkově mu jde o udržení rovnováhy. Těžko si však představit, jak se bude situace dále vyvíjet, pokud Spojené státy odstoupí od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Situace je podle něj "na hraně" a stoupá i hrozba lidského omylu a selhání. Nebezpečí nelze podle něj podceňovat, ale nezbývá než věřit, že "lidstvo má zdravý rozum a pud sebezáchovy, aby nedošlo ke krajnostem".

Putin na tiskové konferenci odpovídal na otázku novináře, kterému nynější situace připomíná dětství v dobách Sovětského svazu, provázené obavami z jaderné války.

Putin v zásadě souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v tom, že Islámský stát (IS) byl v Sýrii poražen. Podle Putina ale existuje riziko, že IS přeskupí své síly. Putin zároveň zopakoval stanovisko Moskvy, podle níž jsou USA v Sýrii nelegálně.

Trump ve středu nečekaně oznámil, že IS je v Sýrii poražen a že USA stáhnou své jednotky z této blízkovýchodní země. Francie ani Británie, které jsou členy koalice, jež v Sýrii USA velela v boji proti IS, s Trumpovým názorem nesouhlasí a domnívají se, že boj proti IS ještě neskončil.

Ani arabsko-kurdské jednotky, které USA v boji na severu a východě Sýrie podporovaly, nesouhlasí a tvrdí, že na východě, kde hlavně Američané působí, vznikne vakuum, kterého IS využije ve svůj prospěch.

Ruský prezident na čtvrteční tiskové konferenci řekl, že neví, co přesně ohlášení stažení USA ze Sýrie znamená. Žádné známky odchodu Američanů prý zatím nejsou patrné. Putin také připomněl, že USA v minulosti ohlásily několikrát svůj odchod z Afghánistánu, ale jsou tam stále.

Moskva, která do syrské války vstoupila vojensky v roce 2015 na straně Damašku, stejně jako syrská vláda dlouhodobě tvrdí, že USA jsou v Sýrii nelegálně, protože syrská vláda je o pomoc nežádala.

Putin ve čtvrtek prohlásil, že pro politické řešení situace v Sýrii není přítomnost amerických vojáků nezbytná. Podařilo se podle něj téměř dohodnout složení výboru, který vytvoří novou syrskou ústavu, a politická fáze řešení syrské války začne příští rok.

Putin stále nechce jednat o osvobození ukrajinských námořníků

Ani na tiskové konferenci nenaznačil Putin ochotu vyslyšet výzvu ze světa k osvobození ukrajinských námořníků zajatých minulý měsíc u Kerčského průlivu, kde Rusové ostřelovali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a následně se jich zmocnili. Incident vedl k dalšímu vyhrocení vztahů s Kyjevem.

Putin připomněl, že ukrajinský podnikatel a opoziční politik Dmitrij Medvedčuk, považovaný za spřízněného s Kremlem, nedávno přijel do Moskvy a domáhal se osvobození Ukrajinců. "Ale jak jsem řekl, tyto otázky bude možné řešit po ukončení trestního případu," řekl Putin.

Ruské úřady obviňují námořníky z nezákonného překročení ruských hranic a chystají se je postavit před soud. Kerčský průliv odděluje ruskou pevninu a anektovaný ukrajinský poloostrov Krym.

Putin znovu obvinil Kyjev, že vyslání lodí do Kerčského průlivu představovalo provokaci, která měla vyostřit situaci. Tato akce se podle něj povedla jen z hlediska zvýšení popularity stávajícího prezidenta Petra Porošenka v předvolebních průzkumech.

Ruský prezident současně obvinil ukrajinské vedení, že počítalo s tím, že někteří z námořníků zahynou, ale to se naštěstí nestalo.

Rusové při ostřelování ukrajinských lodí nejméně tři členy jejich posádek zranili, včetně důstojníka ukrajinské kontrarozvědky.

Na otázky ukrajinského novináře ohledně výdajů na správu separatistického Donbasu, podmínek výměny politických vězňů a zajatců a vměšování do ukrajinských voleb, Putin odpověděl protiotázkami. Ne Rusové, ale ukrajinské úřady podle něj střílejí po vlastních občanech, zatímco Rusko poskytuje a bude poskytovat Donbasu humanitární a další pomoc. "Pokusy řešit politické problémy násilím - a kyjevské úřady to stále dělají - jsou předurčeny ke krachu," prohlásil.

"My chceme všude na Ukrajině mír a rozkvět. Máme na tom zájem, protože Ukrajina zůstává jedním z nejdůležitějších partnerů a vzájemný obchod roste přes všechno úsilí kyjevských úřadů i letos. Ale dokud v kyjevských kabinetech jsou rusofobové, nechápající zájem vlastního lidu, bude tato nenormální situace pokračovat, a to bez ohledu na to, kdo je v Kremlu," prohlásil. Kyjevské úřady podle něj jen rozeštvávají ukrajinský a ruský lid a za to jim (Západ) vše odpouští.

Putin se pozastavil i nad západními sankcemi, rozšířenými naposledy kvůli údajné otravě bývalého důstojníka ruské armádní rozvědky GRU a britského špiona Sergeje Skripala. "Skripal je naživu a sankcí je hromada, (saúdskoarabský novinář Džamál) Chášukdží byl zavražděn, ale je ticho," poznamenal. "Cíl (sankcí) je jediný: zpomalit rozvoj Ruska jako konkurenta," zdůraznil Putin.

Putin se zastal společností vysílajících ruské vojáky do světa

Putin prohlásil, že soukromé vojenské společnosti mohou působit kdekoliv na světě, pokud neporušují ruské zákony - a to je případně věc prokuratury. Ruští žoldnéři už byli podle médií nasazeni v Donbasu na východě Ukrajiny, v Sýrii a naposledy ve Středoafrické republice a Libyi.

Putin reagoval na dotaz, zda popírá existenci Vagnerovy soukromé vojenské společnosti miliardáře Jevgenije Prigožina, přezdívaného "Putinův kuchař" podle někdejšího byznysu s dodávkami stravy armádě, anebo zda se za ni stydí. "Všichni moji kuchaři jsou z federální ochranky, jiné nemám, aby bylo jasno," ohradil se Putin.

Zdůraznil, že působení Vagnerovy společnosti a dalších se musí odehrávat v rámci zákona. Jinak by se tím měla zabývat generální prokuratura. Putin dodal, že například by bylo možné zakázat soukromé bezpečnostní služby, ale je třeba mít na vědomí, že v této oblasti pracuje milion lidí.

Za velkou tragédii prezident označil červencové zabití tří novinářů ve Středoafrické republice, kam se vypravili pátrat po působení Vagnerovy společnosti. Upozornil však, že tito žurnalisté "přijeli do Afriky bez vyrozumění úřadů jako turisté" a podle dostupných údajů je zabily místní bojůvky.

Vyšetřování patrně pokračuje, ale věrohodné údaje chybějí. "Doufám, že se jednou dozvíme, co se tam stalo," řekl Putin.

Ve Středoafrické republice se od roku 2013 odehrává občanská válka mezi náboženskými i etnickými skupinami. Centrální vláda je slabá. O vliv v zemi bohaté na nerostné suroviny se přetahují Francie a Rusko. Na zemi je od roku 2013 uvaleno embargo OSN na dovoz zbraní. V prosinci 2017 ale Kreml získal výjimku a od té doby předal centrální vládě vojenské vybavení a do země poslal i své vojenské instruktory. Francii byla výjimka z embarga udělena o tři měsíce později.

V zemi podle zpravodajského serveru BBC působí také příslušníci ruské soukromé společnosti, známé též jako Vagnerova armáda. Ruská oficiální místa se od těchto jednotek oficiálně distancují, nijak ale proti nim nezasahují. Podle agentury Reuters se v případě Středoafrické republiky jedná o nejvýznamnější vojenský průnik Ruska na černý kontinent za poslední desetiletí.

Obnovit socialismus v Rusku už nepůjde

Putin se domnívá, že opětovné nastolení socialismu v Rusku už není možné, ale za "přípustné" pokládá uchování některých prvků, hlavně v sociální oblasti, jako je dostupné zdravotnictví či školství, anebo snaha vymýtit chudobu.

"Myslím, že to (nastolení socialismu) není možné. Změny ve společnosti jsou tak hluboké, že není možná restaurace socialismu," řekl prezident. Socialismus podle něj vždy vyžaduje větší výdaje, než jsou příjmy, a tak v konečném důsledku vede ekonomiku do slepé uličky.

Putin odpovídal na dotaz novináře, kterého sám vyvolal, protože jej zaujal plakátem s nápisem "KGB a děti"; Putin svou profesní dráhu začínal v řadách sovětské tajné služby KGB.

"My všichni jsme děti KGB, ale vychovali nás různě," vysvětlil žurnalista a zeptal se, zda je možné opět nastolit socialismus, po kterém ve společnosti panuje silná nostalgie; podle zjištění sociologů dvě třetiny Rusů litují zániku Sovětského svazu.

Vzápětí šéf státu dostal od dalšího novináře otázku, či spíše pozvání k účasti na vypracování "morálního kodexu budovatele kapitalismu", a to i vzhledem k tomu, že Rusku prý stále chybí státní idea. Putin ovšem dostal i osobnější otázku: zda se znovu ožení a s kým. "Sám je ženatý a mně to taky přeje," zažertoval rozvedený šéf státu na účet žurnalisty. Ale dodal, že jako "spořádaný člověk" by se oženit měl.