Měřeno zkušeností s premiéry Grossem, Topolánkem a Nečasem by se mohlo zdát, že Babiš ve funkci do jara nepřežije. Ti všichni rezignovali kvůli menším průšvihům, než je podezření z podvodu za 50 milionů, v němž se navíc právě objevilo pro Babiše staršího velmi nepříznivé svědectví.

Nové informace, které v jeho kauze Čapí hnízdo přinesli ne policisté, ale novináři, naznačují správnost konstrukce, že si Babiš účelově vytvořil malou firmu pro podvodné získání padesátimilionové dotace a jako bílé koně do ní nasadil své děti. Je to pořád jen konstrukce. Ale první veřejné "svědectví" Babišova syna jí docela hodně dodává na vážnosti.

Babišovi političtí protivníci toho chtějí (vcelku správně) využít a jeho vládu svrhnout. Argument je logický, Babiš řídí vládu, ta může mít vliv na justici a ta se, jak se nám laikům zdá, zrovinka v kauze Čapí hnízdo moc nepřetrhla, aby ji vyšetřila. Střet zájmů jako Brno. Spíš mnohem větší.

Z dvanácti dosavadních premiérů Česka museli čtyři rezignovat kvůli skandálům, v nichž hrálo roli i trestní právo. Pokud by Andrej Babiš odstoupil, byl by pátým.

Byl tu na konci devadesátých let Václav Klaus a podivní sponzoři ODS. Byl tu Stanislav Gross, jeho strýček Vik a pár milionů na byt, které pocházely bůhví odkud. Byl tu Mirek Topolánek a jeho kamarád Marek Dalík, později odsouzený k pěti letům vězení za podvod kvůli Pandurům. (U Mirka Topolánka je ale třeba říct, že mu vaz zlomilo hned několik věcí najednou. Hlavní roli hrály konflikty uvnitř jeho ODS, zejména pak mezi ním a Vlastimilem Tlustým. Klíčové bylo ale také Topolánkovo vystupování a pro mnohé aktéry jeho příliš těsné spojení s byznysem.) A byl tu nakonec i Petr Nečas, u kterého se sice dodnes neprokázalo nic protizákonného, ale zásah policie přímo na Úřadu vlády, byť podložený spíše měkkými argumenty a důkazy, bohatě stačil.

A jsou tu i další politici, kteří jsou ve srovnání s Babišovými problémy úplní břídilové. Kvůli podivnému odklánění 16 milionů rezignoval ministr Martin Kocurek. Skončil na čas předseda lidovců Jiří Čunek, protože neuměl, jemně řečeno, vysvětlit své příjmy. Podivné financování připravily o kariéru Víta Bártu... Byly to vždy zasloužené rezignace a stačilo k nim méně, než má nyní na krku Andrej Babiš.

Jenže ani velká chuť politiků, ani spravedlivý hněv občanů nad chováním premiéra nestačí. Andrej Babiš, politik se zkušeností s StB a s nekompromisním požíráním statků desítek drsných sedláků při budování Agrofertu opravdu není na kolenou.

Jeho předchůdci navíc neměli za kamaráda Miloše Zemana, prezidenta, který je pro každou špatnost.

Zeman už Babišovi kamarádsky napověděl, že nemá ztrácet nervy. Podržel ho. A veřejnosti vzkázal, že je ta kauza "nějaká divná" a že ji není třeba brát vážně. Smutné, ale nepřekvapivé.

Pomoc od prezidenta je klíčový faktor. Zeman dává dlouhodobě najevo, že mu spojenectví s Babišem vyhovuje. Teď by navíc získal v rámci tohoto partnerství trochu navrch. Za bratrskou pomoc by mohl něco chtít. To se v politice vždycky hodí. Vždyť se zase mluví o rozšiřování jaderných elektráren, stavět chce i ruský Rosatom a Zeman a jeho okolí mají ruské státní firmy moc rádi...

Druhým faktorem je uvadající vládní ČSSD. Pokud by pod vlivem nových informací v kauze Čapí hnízdo sociální demokraté vycouvali z vládní koalice a přidali se k ostatním opozičním stranám, které chtějí vládě vyslovit nedůvěru, byl by to pro současný Babišův kabinet pochopitelně konec. Oni to ale neudělají.

V aktuálních volebních modelech se ČSSD dostala pod deset procent. Některé průzkumy preferencí dávají téhle kdysi nejmocnější straně v zemi zhruba sedm procent. Není zrovna v kondici, aby si mohla jen tak střihnout další volby.

A je tu navíc znovu Miloš Zeman. Rozbitím vlády by se dostal do hry, a jestli se dnes ČSSD někoho hodně bojí, je to právě její někdejší předseda. On totiž ani po patnácti letech neztrácí chuť zničit ty, kdo ho tehdy při ještě parlamentní volbě ponížili a poslali na Vysočinu.

Opatrný postoj ČSSD krásně naznačilo už první jednání jeho poslaneckého klubu po zveřejněné reportáži. Předseda strany Jan Hamáček po něm jednoznačně a nekompromisně prohlásil: "Nevylučujeme žádné scénáře." Ano, Babiš může být v klidu.

Sněmovní počty jsou jednoduché: Babiš má s ČSSD a se spolehlivými komunisty v zádech 108 hlasů. Zbylá opozice 92. Ke svržení vlády chybí devět hlasů. A ty nikdo nenabízí.

Jediné, co by mohlo tyhle počty změnit, je nějaký pokrok ze strany policie. Za rok jsme ale žádný pokrok neviděli.