Novým předsedou Evropské komise by se mohl stát německý europoslanec Manfred Weber. Na sjezdu v Helsinkách si ho jako svého kandidáta zvolila Evropská lidová strana (EPP), tedy nejsilnější frakce v Evropském parlamentu sdružující evropské strany pravého středu. V Česku do ní patří TOP 09 a KDU-ČSL. 

"Neznám žádnou východní, západní, severní nebo jižní Evropu. Neexistují žádní dobří a špatní Evropané, existují jen Evropané," prohlásil Weber s tím, že jeho prioritou je překonání rozporů mezi západními a východními zeměmi Evropské unie ohledně migrace nebo mezi severem a jihem Evropy ohledně hospodářské politiky.
Weber teď v Evropském parlamentu vede poslanecký klub EPP. Ve volbě na kongresu strany v Helsinkách porazil bývalého finského premiéra Alexandra Stubba.

EPP podle předpokladů bude mít i po příštích volbách do Evropského parlamentu, které budou v květnu 2019, nejvíc mandátů. Weber bude v takovém případě v čele nejsilnější politické frakce.

Spitzenkandidat

Výběr tzv. "špičkových kandidátů" (obvykle se užívá německý výraz Spitzenkandidat) je neformální systém, v němž frakce Evropského parlamentu vybírají svého kandidáta na předsedu Evropské komise. Ta frakce, která volby vyhraje, by pak měla mít podle tohoto systému právo obsadit post předsedy komise svým kandidátem.

Formálně ale navrhuje předsedu komise Evropská rada (prezidenti a premiéři zemí EU) a hlasuje o něm Evropský parlament. Prvním předsedou komise, který byl zvolen systémem špičkových kandidátů, byl dosavadní předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Evropská lidová strana (EPP) je nejsilnější frakcí Evropského parlamentu a očekává se, že zvítězí i v evropských volbách v příštím roce. Právě proto je nejpravděpodobnější, že by se její špičkový kandidát, Manfred Weber, mohl stát předsedou Evropské komise.

Někteří představitelé členských států jsou proti systému špičkových kandidátů a chtějí, aby se volba předsedy komise neodvíjela od hlasování evropských občanů ve volbách, ale aby ji řídily především hlavy států. Proti systému je například i český premiér Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je součástí liberální frakce ALDE, která je čtvrtou největší frakcí Evropského parlamentu.

Velká většina delegátů za TOP 09 a KDU-ČSL hlasovala pro Webera. "Je zastáncem konzervativních hodnot, které EPP reprezentuje a zdůrazňuje sociální témata," ocenil Webera poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Podle něj je Weberovou výhodou taky fakt, že jako člověk z Bavorska má k Česku blízko a rozumí mu.

Výborný ale zároveň ocenil i Stubba s tím, že i on byl dobrým kandidátem. Podobně to vidí i europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer – ten sice hlasoval pro Stubba, podle něj by ale "Weber určitě byl skvělým šéfem Evropské komise. Teď jde o to, aby strany zastoupené v EPP uspěly ve volbách a následně Webera jako šéfa komise prosadily. A to může být dost složité".

Niedermayer tak naráží na fakt, že podle pravidel se šéfem komise automaticky nestává kandidát té frakce, která zvítězí ve volbách do Evropského parlamentu. Nového předsedu navrhuje Evropská rada, tedy summit premiérů či prezidentů států unie. Ti musí k výsledkům evropských voleb pouze přihlédnout. O jejich návrhu následně europoslanci hlasují.

Evropský parlament ale momentálně trvá na tom, že šéfem komise nezvolí nikoho, koho by jeho politická frakce už před volbami nevybrala jako svého vedoucího kandidáta, tedy politika, kterého by na pozici předsedy komise ráda viděla. Lídři členských zemí EU to ale odmítají s tím, že jde o omezení jejich pravomocí – podle evropských smluv mohou vybrat i jiného politika než toho, kterého ještě před volbami výslovně určí evropské politické strany.
Kromě Webera, reprezentujícího EPP, si své vedoucí kandidáty vybere i řada dalších evropských politických frakcí. U socialistů, k nimž patří ČSSD, to bude současný první místopředseda komise Frans Timmermans. Zelení, krajní levice nebo konzervativní frakce (ECR) svého vedoucího kandidáta teprve hledají.