Evropská unie si léta zakládala na tom, že její systém ochrany proti praní špinavých peněz patří ve světovém měřítku k těm nejvyspělejším. Nová opatření, která se objevila například v reakci na teroristické útoky v Paříži a mezi něž patřilo zpřísnění limitu pro anonymní karty, do něj evropští zákonodárci ihned zapracovávali. Zatím poslední − pátou − revizi příslušné směrnice připravili dřív, než stihly členské země převést do svých právních rámců tu předchozí.
Přesto se teď ukazuje, že evropský štít má trhliny. Varování před podezřelými aktivitami maltské Pilatus Bank nepřišlo od žádného evropského orgánu, ale z USA. Tamní státní zástupci upozornili na to, že ke zřízení banky ovládané synem jednoho z nejbohatších mužů Íránu byly použity peníze pocházející z trestné činnosti. Vlastníka banky Aliho Sadra viní z toho, že použil rozsáhlou síť firem a zahraničních bankovních účtů, aby zamaskoval obchodní jednání Íránu s Venezuelou. V rozporu s americkými sankcemi tak pro Írán získal přes 100 milionů dolarů.
První závěry z vyšetřování, které v reakci na zprávy z Ameriky na Maltě provedl Evropský orgán pro bankovnictví, ukazují na selhání maltského finančního analytického útvaru, který má vyhodnocovat upozornění na podezřelé obchody od bank a dalších povinných osob a rozplétat nitky vedoucí k potenciální trestné činnosti. "Nezachytil signály, že je tam něco špatně," popisuje dosavadní zjištění eurokomisařka Věra Jourová. Šlo zřejmě o celou sérii nedostatků včetně porušení pravidel plynoucích ze směrnice proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Pilatus Bank stojící v centru kauzy byla přitom už v roce 2016 předmětem podrobného šetření maltského analytického útvaru. Ten tehdy konstatoval, že vykazovala "zřejmé a možná záměrné nerespektování kontroly praní špinavých peněz". Teď musí Malta vysvětlovat, proč přes taková alarmující zjištění nechala bance licenci.
Evropská komise ale v reakci na to představila plán, jak takovým selháním do budoucna zabránit. Plánuje posílit roli Evropského orgánu pro bankovnictví. Ten by měl získat pravomoc nařídit národním analytickým agenturám a útvarům, aby podezřelé případy nejen vyšetřily, ale i přijaly náležitá opatření, například v podobě sankcí. A pro případ, že by národní úřady nereagovaly, má evropský orgán dostat pravomoc zasáhnout vůči finančním institucím přímo. "Evropský systém je jenom tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. V době, kdy k přesunutí peněz za hranice stačí kliknutí myší, musíme zajistit proaktivní a rychlý dozor nad celým finančním trhem," zdůvodňuje plán komise Jourová.
Jak naznačuje nedávný případ Danske Bank, analytici od povinných osob zprávu o podezřelých obchodech nemusí vždy dostat.
Zprávy, které nepřichází
Jenže ani zavedení takového posíleného dozoru nebude v evropských podmínkách snadné. Podle expertů ho komplikují propastné rozdíly v nastavení kontrolního a analytického systému mezi jednotlivými členskými zeměmi, zejména rozdíly v postavení finančních analytických agentur. Tak třeba Česko má od loňska zcela samostatný Finanční analytický úřad. Ale v sousedních zemích − na Slovensku nebo v Rakousku − spadají podobné orgány pod policii. "Najít v tak rozdílných strukturách společný základ, aby to fungovalo, aby jednotlivé složky systému spolu komunikovaly, je těžké," upozorňuje vedoucí oddělení řízení operačních rizik a AML Air Bank a předseda komise pro finanční bezpečnost České bankovní asociace Petr Barák.
Rozdíly v postavení analytických orgánů ostatně už teď podle ředitele tuzemského Finančního analytického útvaru Libora Kazdy komplikují mezinárodní spolupráci při odhalování případů legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. "Když prostě úřad podle národních zákonů nemá přístup k informacím finanční správy, tak je nemůže poskytnout do zahraničí," uvádí příklad Kazda. Nejtěžší spolupráce je přitom podle něj s útvary policejního typu. "Ty jsou přece jen víc svázané zákonem o policii a trestním pohledem," míní šéf českých analytiků.
Nejde ale jen o rozdílné národní nastavení a právo. Prvotní reakce musí vždy přijít od povinných osob − jako jsou banky, pojišťovny a nově také advokáti nebo obchodníci s virtuálními měnami −, které mají podezřelé obchody analytikům hlásit. Evropský systém ochrany je tedy jen tak silný, jak dobře fungují kontrolní mechanismy v těchto článcích.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111