Růst spotřebitelských cen ani úrokové míry se už léta nechovají podle analytických pouček. Připočtěme k tomu růst mezd v USA, rostoucí úrokové sazby i výnosy dluhopisů a výsledkem je stále vyšší pravděpodobnost, že dochází k trvalé změně ekonomického prostředí. A investoři se s ní budou muset nějak vyrovnat.

Navíc světová ekonomika už dva roky solidním tempem roste a na trzích práce je nedostatek pracovních sil. Kdy se situace zlomí? Identifikovat tento okamžik v předstihu je stále složitější.

V našem základním scénáři vyústí omezená nabídka produktů a služeb spolu s nedostatkem pracovních sil v rostoucí ceny, které se promítnou do vyšších nominálních příjmů domácností i firem. Centrální banky "normalizují" úrokové sazby na obecně vyšší úrovni, ta ale nebude působit restriktivně. Bude přetrvávat zdravý hospodářský růst, cyklický pokles by neměl nastat.

Druhý scénář je rizikovější. Inflace v něm zůstane pod kontrolou, ale promítne se negativně do reálné ekonomiky. Rozvíjejícím se zemím vzrostou náklady na půjčky, jejich hospodářský růst výrazně klesne a negativně ovlivní celý globální ekonomický cyklus včetně politické stability v Turecku, Brazílii, Argentině, či dokonce v Číně. Na rozvinutých trzích by mohlo dojít k obratu ve vývoji cen nemovitostí v nejvíce populárních světových lokalitách. A to bychom negativně pocítili jak na trzích, tak v reálné ekonomice.