Vstup hnutí Praha sobě Jana Čižinského do nové vládní koalice nad hlavním městem korunuje vzestup všemožných lokálních hnutí na radnice velkých českých měst. Od počátku 90. let měla lokální hnutí šanci na úspěch jen v malých obcích. Nad Prahou vládla dlouho ODS, nad ostatními metropolemi případně další zavedené celostátní strany. Ale to se výrazně mění. V roce 2014 se i do největších měst Brna a Ostravy dostala lokální hnutí, nyní to dostihlo i Prahu.

Týdeník Ekonom sestavil ve spolupráci s politologem z Palackého univerzity Jakubem Lyskem přehled zastoupení lokálních či výrazně regionálně ukotvených stran v radách měst od roku 1994 do roku 2018. Zatímco v roce 1994 to nebyla ani jedna, nyní mají lokální hnutí šanci domluvit koali­ci až ve 20 z 27 statutárních měst, což jsou ta největší města republiky, jež se mohou dále členit na městské obvody či městské části. "Vypadá to na dlouhodobý trend. Některá lokální hnutí už zakořenila a hrají významnou roli v místní politice," říká Lysek. "Lidé se i ve větších městech začínají o lokální dění více zajímat, možná to souvisí i se sociálními sítěmi, které místní hnutí dokážou využít a akcentovat lokální témata lépe než celostátní strany, jako je třeba ČSSD."

Podle něj jsou voliči lokálních hnutí zejména někdejšími příznivci TOP 09, Strany zelených či dnes pirátů, dříve ale třeba i ODA a dalších středopravých subjektů. Do sněmovních voleb podpoří prvně je, ale v komunálních volbách ochotně podporují místní "aktivistická" hnutí.

90. léta v režii velkých stran

V roce 1994 by si jeden mohl myslet, že není nic snazšího než v nové České republice krátce po pádu komunismu založit lokální stranu a získat místa na radnici. Nic takového se ale nekonalo. V několika velkých městech uspěly sice malé strany a dostaly se do rady, třeba zelení v Ústí nad Labem či Chomutově, Důchodci za životní jistoty v Karviné či Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků v Havířově. Vždy šlo ale o strany s celostátní ambicí.

Voliči lokálních hnutí jsou zejména někdejší voliči TOP 09, Strany zelených či dnes pirátů a dalších středopravých subjektů.

V roce 1998 už je to jiné, několik lokálních sil dokázalo obsadit radnice. Uspělo například Hnutí pro Havířov, Volba pro město v Karlových Varech či silně lokálně zaměřená Demokratická regionální strana v Liberci. Pořád to byla ale jen čtyři větší města.

V roce 2002 se mezi úspěšné lokální strany zařadil i Hradecký demokratický klub, Pravá volba pro Plzeň či regionální severočeská Unie pro sport a zdraví v Liberci a Chomutově.

Deziluze z koalic ODS a ČSSD

Velký skok přišel až na podzim v roce 2006. Lysek ho vysvětluje předchozím letním děním v celostátní politice. "Ten fenomén tu bublal pod povrchem delší dobu. Ale asi hlavní příčinu bych viděl v tom, že po komunálních volbách v roce 2006, které se konaly po vyhrocené kampani ODS a ČSSD v době souboje Paroubka a Topolánka, se ukázalo, že tyto dvě strany jsou zvyklé spolupracovat a pokračují de facto v opoziční smlouvě na lokální a po roce 2008 i na regionální úrovni. Těch koalic ODS a ČSSD bylo ve velkých městech mnoho a vládly v podstatě nepřetržitě. Občas přibraly tu KDU-ČSL, tu nějakou jinou menší stranu, ale statutární města ovládali ti stejní lidé. Kde to takto fungovalo, byla poptávka pro nová lokální hnutí."

Voliči lokálních hnutí jsou od té doby především městští liberálové, kteří se o lokální dění více zajímají a velké koalice jim vadily. Dokud nepřišlo ANO, levice nástupem těchto hnutí ohrožena nebyla, protože levicoví voliči tahle hnutí příliš nevolí. "Můžeme říci, že obecný trend je takový, že hněv voličů na levicové strany se dnes přetavil v podporu hnutí ANO, hněv na pravicové strany se již několik volebních období dříve přetavil na podporu lokálních hnutí," dovozuje do dneška politolog.

Rok 2006 je významný i proto, protože poprvé lokální hnutí dobylo radu jednoho z největších měst − bylo to uskupení Brno 2006 okolo univerzitního profesora Jiřího Zlatušky. Ale dařilo se už i nejrůznějším Volbám pro město i opětovně Pravé volbě pro Plzeň.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.