V potrhaných uniformách a rozbitých botách působí muži unaveně, přesto když vystupují z vlaků, usmívají se a mluví o jediném − o míru. Za sebou mají italské zákopy i ruské pláně a tisíce vystřílených ran. Před sebou nový život, ve který už často ani nedoufali. První světová válka skončila, rakousko-uherské císařství se rozpadá a na jeho troskách vzniká nové Československo. A necelé dva týdny po vyhlášení republiky se na Letné hraje finále fotbalového poháru, ve kterém Sparta porazí Slavii, když na hřiště nastoupí řada navrátilců z fronty. Místo ran z pušek a kulometů létají už zase přesné rány od kopaček hráčů.

Souběžně s tím, jak se začal tvořit nový stát, hledal před sto lety novou cestu i český fotbal. Navázat chtěl na předválečné úspěchy, kdy české kluby zastoupené silnou letenskou trojicí Slavia, Sparta a DFC patřily k nejužší evropské špičce. Pak ale hráči narukovali a rozjeli se na evropská bojiště.

Odmlčely se pravidelné soutěže, výrazně ubylo i přátelských zápasů. Ostatně, fanoušci přestali mít peníze na to, aby si na fotbal kupovali lístky. V zemi, kterou sevřel hlad, dal každý svoji poslední minci raději za malý kousek jídla. Na hřištích cvičili branci s bodáky, jinde se mezi brankami pěstovaly brambory a zelenina. Občas se vrátil některý z fotbalistů zpátky, postřelený a zafačovaný, jindy přišla jen zpráva, že se nevrátí vůbec.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Dále se dočtete:
  • Jak válka zasáhla Slavii a Spartu?
  • Odkud se do branky Sparty dostal komik Vlasta Burian?
  • Kde se vzalo fotbalové Brno?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se