Dobrý den, chtěl bych si u vás v restauraci rezervovat stůl na středu sedmého, hlásí mužský hlas do telefonu. "Stůl pro sedm lidí?" reaguje servírka na druhé straně linky, která mluví silným asijským přízvukem a která zjevně příliš nerozumí jinak bezchybné angličtině volajícího. "Ne, chtěl bych stůl pro čtyři na středu sedmého," vysvětluje muž trpělivě, načež se po několika dalších replikách s asijskou obsluhou na rezervaci nakonec domluví bez toho, aniž by došlo k nedorozumění. Zdánlivě banální telefonát má zajímavé pozadí: volající není člověk z masa a kostí, ale Google Duplex − robotický systém, jehož dovednosti americká firma předvedla novinářům letos v květnu.

Podobné chytré stroje, které dovedou mluvit či psát a zjednodušovat lidem každodenní úkoly, už jsou na trhu asi 10 let a neustále se zdokonalují. Říká se jim chatboti nebo virtuální asistenti a dobře je znají třeba majitelé chytrých telefonů nebo některých typů aut či televizorů, ve kterých slouží k zodpovídání jednoduchých hlasových dotazů. V call centrech velkých korporací se navíc čím dál více prosazují chatboti, kteří v nich nahrazují lidské telefonisty.

Ve vývoji chatbotů přitom nehraje prim jenom zmiňovaný Google. Za jejich vývojem stojí také další technologičtí velikáni, jako jsou Amazon, Apple, Microsoft či IBM.

Málo se přitom ví o tom, že významný podíl na vývoji těchto zařízení, která nikdo neovládá a která se dokážou učit ze svých chyb, mají také Češi.

Z Nového Strašecí do Nového Yorku

Jedním z průkopníků oboru je Jan Kleindienst. Ten už na počátku devadesátých let rozvíjel strojové rozpoznávání řeči v laboratoři IBM v New Yorku. "Tehdy jsme byli za takové hvězdy, na které se do laboratoře chodili lidi dívat. Pro mě to byl velký skok kupředu. Představte si, že jste kluk z malého českého města a najednou se v roce 1993 ocitnete v největší průmyslové laboratoři své doby," říká dnes devětačtyřicetiletý Kleindienst, který v americkém technologickém gigantu začínal během svých doktorských studií informatiky na ČVUT. V současnosti působí jako technický ředitel české pobočky IBM. V ní také řídí místní odnož výzkumné laboratoře Watson, kde další rozvoj chatbotů probíhá.

Kleindienst se jako významná persona ve svém oboru pochopitelně řadí k zastáncům umělé inteligence. Jeho pohled na ni je ovšem také kritický.

"Může hrozit, že budeme strojům věřit více než sami sobě a ony pak budou rozhodovat za nás. Modely umělé inteligence ovšem vznikají na základě dat, která mohou někdy být neúplná a chybná. Proto je čím dál důležitější, abychom se vzdělávali v kritickém myšlení a slepě nevěřili všemu, co nám někdo tvrdí," míní programátor.

K informatice Kleindiensta dovedla jeho fascinace stroji. "Vyrůstal jsem v Novém Strašecí, kde byl podnik Agrodat, ve kterém měli velké sálové počítače. Chodívali jsme tam se školou na exkurze a to místo mě nadchlo. Byl v tom nádech fantastična, procházet kolem blikajících skříní plných obvodů, kolem nichž proudil chladný klimatizovaný vzduch. Operátoři, kteří mezi stroji chodili v bílých pláštích, mi připadali jako mniši v nějakém meditačním chrámu," říká nyní Kleindienst, o jehož další kariéře elitního "ajťáka" rozhodla také šťastná souhra okolností.

"Byl jsem tehdy už na doktorátu, když jsem na chodbě školy objevil nenápadný letáček, na kterém se psalo, že IBM hledá mladé výzkumníky pro svou laboratoř Watson ve Spojených státech.

Myslel jsem si, že jde o vtip. Na letáku bylo ale přiložené číslo, tak jsem na něj zavolal, dostal se do firmy na pohovor a oni mě nakonec do New Yorku vzali," vypráví Kleindienst.

Když přišel do Spojených států, tak už první algoritmy sloužící k rozpoznávání řeči existovaly. "Naší hlavní prací bylo ale takové systémy zrychlit, aby se věta, kterou někdo říkal do mikrofonu, na displeji počítače objevila okamžitě, a ne se zpožděním," uvádí programátor.

Tuzemská laboratoř umělé inteligence IBM Watson, kterou Kleindienst vede od roku 2014, má dnes v rámci firmy reputaci nejvýznamnější výzkumné pobočky v Evropě. Podle jejího šéfa je to dáno šikovností českých programátorů. Nesporné zásluhy na tom má ovšem také sám Kleindienst, jehož jméno nese několik amerických patentů. V roce 1999 byl například spoluautorem patentu na chatbota, který umí reagovat na lidské emoce.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte, že automatizace provozu nemusí brát lidem práci a naopak může přispět k její větší kvalitě.
  • Co si počít s robotem demagogem a jak nám roboti nastavují zrcadlo?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se