Němci se přou o utlumení těžby uhlí. V Berlíně se do sporu zapojí i Zeman, který má promluvit ve prospěch Křetínského EPH

Německý energetický koncern RWE se chystá na podzim vykácet další část Hambašského lesa mezi Kolínem nad Rýnem a Cáchami, aby mohl rozšířit tamní hnědouhelný velkolom. Tomu se snaží už několik let zabránit ochránci životního prostředí a odpůrci "špinavého" uhlí.

V lese, z něhož zbylo zhruba 200 hektarů, si už před několika lety zřídili v korunách stromů (až 20 metrů vysoko) domky. Prohlásili, že nedovolí, aby stromy umíraly kvůli špinavému uhlí.

Proti ekologickým aktivistům bránícím Hambašský les zasáhlo v pondělí na dva tisíce policistů. Při střetech bylo zraněno několik desítek protestujících, z nichž mnohé museli strážci zákona z lesa vynést.

Hambach − symbol boje proti uhlí

Společnost RWE Hambašský les koupila v roce 1978, kdy zaujímal rozlohu kolem 5500 hektarů. Postupně ho skoro celý vykácela, aby se mohly do lesní půdy zakousnout obrovské bagry a zpřístupnit havířům uhelné bohatství. Jde vůbec o největší hnědouhelný lom, který RWE spravuje. Ročně z něho vytěží kolem 40 milionů tun paliva. Hnědouhelný velkolom Hambach podle RWE dodává palivo elektrárnám vyrábějícím v Severním Porýní-Vestfálsku 15 procent elektřiny.

Právě Hambašský les v Severním Porýní-Vestfálsku se podle agentury DPA stal symbolem boje ochránců ovzduší proti uhlí. Toho hnědého Německo těží nejvíce na světě a stále se z něho vyrábí více než pětina elektřiny, dalších 14 procent připadá na uhlí černé.

Uhlí není nakloněna ani spolková vláda v Berlíně. Nebude-li jeho spalování radikálně omezeno, Německo nesplní cíle ve snižování emisí oxidu uhličitého. Zvláště když se nejpozději v roce 2022 mají ze sítě odpojit poslední jaderné bloky. Pak má dojít také na uhlí, nahradit by ho měly větrné elektrárny a zemní plyn.