V květnu uvalila vláda Donalda Trumpa cla na dovoz oceli a hliníku z EU, Kanady a Mexika. Unie dlouho neotálela a oplatila stejnou kartou, plus přidala některé typické americké produkty jako whisky nebo motocykly Harley-Davidson. Obchodní spor mezi USA a Čínou probíhá velmi podobně: po Trumpově prvním "výstřelu" přišla záhy identická čínská reakce.

Komentáře to většinou vykreslují jako spor mezi nepřítelem volného obchodu Trumpem a jeho zastánci. Ale vývoj ukazuje, že nepochopení volného obchodu panuje na obou stranách Atlantiku. Když Trump zavádí cla na ocel, chrání tím domácí ocelárny, ale poškozuje ostatní americké firmy a spotřebitele, kteří produkty z oceli kupují. Zavedením cel nevítězí USA, ale pár vybraných amerických firem. O to těžší je pochopit reakci EU. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker odsoudil cla jako "čistý protekcionismus". Záhy nato je však vyhlásila i EU. Rozhodla se dát dárek několika evropským firmám a poškodit spotřebitele zdražením dováženého zboží. Jaké principy tedy před Trumpem hájí?

Unie Trumpovo jednání legitimizuje. Společně s ním vykresluje cla jako děla ve válce, kterými jedna strana úspěšně střílí na druhou. Jenže skutečnost je jiná: cla jsou dělo, jež pobije více vojáků na své straně než na straně údajného nepřítele.