Od svého vstupu do vlády po volbách v roce 2014 se Andrej Babiš snažil ukončit éru "romanovců" v nejdůležitějším státem ovládaném podniku − energetickém kolosu ČEZ.

Ale ač Babišem řízené ministerstvo financí disponovalo 70 procenty akcií, nebyl nynější premiér schopen ovládnout ani dozorčí radu. Ta totiž ve skutečnosti až dosud vypadala, jako by následovala zásady slavné utopické Šikovy ekonomické reformy ze 60. let, kdy se podniky měly řídit samosprávně.

V ČEZ to reálně vypadalo tak, že si vedení dokázalo zavázat zástupce zaměstnanců. A k tomu vždy pár politických nominandů, protože v radě se odrážela koaliční centrální vláda. Reálně tak měl Babiš k ruce celou dobu jen čtyřku věrných a podle toho taky jeho zoufalé pokusy o odvolání Beneše dopadaly.

Proto se Babiš tak moc těšil, že tuto "šikovinu" po volbách ukončí. Jenže zároveň musí sestavovat nějakou tu vládu s důvěrou a partneři si samozřejmě říkají i o lukrativní posty v ČEZ. Do rady tak měl přijít zástupce komunistů a udržet se měli jeden či dva sociální demokraté.

Pokušení ovládnout kolos kompletně bylo ale pro Babiše tak velké, že neposlechl. Nyní tam má sedm členů ministerstvo financí, které je tak jasným pánem. Éra samosprávného řízení kolosu končí.

Co bude dál? Má si generální ředitel Daniel Beneš už balit kufry? To asi ne. Beneš má mocného přímluvce v prezidentu Zemanovi, navíc ve vládě budou sociální demokraté.

Spíše už nic v gigantu nebude procházet tak hladce jako dosud. Babiš nepochybně půjde s ČEZ do války o podobu a financování dostavby jaderných bloků v Dukovanech, což je obchod za 200 miliard.

Babiš si také asi vzpomene na své byznysové zkušenosti z nepřátelských převzetí firem, kdy vždy cíleně ostřeloval podnik, aby ten se nakonec vzdal a nechal se koupit holdingem. I zde asi Babiš zacílí nikoliv hned na Beneše, ale na jeho nepostradatelný tým v současném představenstvu. A až ho pročistí, tak možná sám Beneš nazná, že po 14 letech se doba romanovců chýlí ke konci. A nastupuje tak dlouho zadržovaná éra babišovců.

Související