Pojistný trh v nejbližších letech rozhýbe nástup technologií, které umožní ušít pojistné na míru každému klientovi. Svou roli ale sehraje i příchod nových konkurentů, kteří mohou přinést různé nové obchodní modely, jako jsou například takzvané peer-to-peer pojišťovny, které jsou variantou sdílené ekonomiky v oblasti pojišťovnictví. Objeví se také nové typy pojištění, které budou klienty chránit proti rizikům vyplývajícím z digitalizace světa.

O budoucnosti pojištění debatovali zástupci z pojišťovacího sektoru v diskusi s názvem Sdílená ekonomika v pojišťovnictví a budoucnost trhu pojištění z pohledu flexibility. Pořádaly ji Hospodářské noviny v úterý 5. června.

"Trendem bude nastupující technologie zejména v oblasti nacenění rizika," zmínil v diskusi Marek Orawski, šéf a zakladatel První klubové pojišťovny. Příklady toho, jak se pojištění vlivem technologií začíná šít na míru jednotlivým klientům, můžeme vidět už dnes. V Česku je možné si sjednat pojištění vozu s takzvanou telematikou. Malé zařízení či chytrý telefon s příslušnou aplikací v autě monitoruje, jak opatrně daný řidič jezdí či kolik ujede kilometrů. Řidičům, kteří se projeví jako zodpovědní nebo naopak sváteční, může pojišťovna nabídnout nižší pojistné, protože je menší šance, že nabourají.

Technologie a chování klientů mění pojišťovny

Trend individualizovaného pojištění se postupně přesune i do dalších oblastí. Internet věcí a chytrá domácnost umožní snížit cenu pojištění majetku, nositelná zařízení, tzv. wearables, která měří například tep či intenzitu fyzického pohybu, mohou zase ovlivnit poplatky za životní pojištění. "Kdo je zdravější nebo jezdí lépe, dostane nižší cenu," konstatoval Martin Švec, produktový manažer společnosti Partners a ředitel nově vznikající životní pojišťovny.

Logicky se pak ale může stát, že ti, kteří jezdí hůře, nevedou zdravý životní styl nebo mají horší zdravotní předpoklady, naopak oproti dnešku zaplatí více. "Z pojištění tak mizí solidarita," řekl během debaty Orawski. Spolu s rozvojem technologií souvisí také větší role hodnocení produktů samotnými uživateli. "Lidé nečtou, ale dají na doporučení nejbližšího, známého či kolegy," zmínil v debatě Tomáš Macků, šéf výzkumu ve společnosti Ipsos.

V očekávání změn

Pojistný trh do budoucna ovlivní nejen nástup nových technologií, ale i nové obchodní modely, které technologický pokrok umožní. O nových trendech v pojišťovnictví debatovali u Kulatého stolu Hospodářských novin (zleva) Martin Švec, produktový ředitel Partners a šéf nové životní pojišťovny, jejíž provoz chce Partners spustit v roce 2019, ekonom Tomáš Prouza, šéfredaktor Hospodářských novin Martin Jašminský, šéf výzkumu a komunikace společnosti Ipsos Tomáš Macků a zakladatel a šéf První klubové pojišťovny Marek Orawski.

Posiluje tak role různých hodnocení produktů na internetu či vytváření komunit okolo konkrétních produktů či služeb. Inovace v pojištění podle Tomáše Macků rozdílně zafungují u různých skupin klientů. "Zejména mladá generace oceňuje zkoušení nových věcí," podotkl. Je pak podle něj ovšem otázka, nakolik se z populárních novinek stane standardní a široce rozšířený produkt.

Na technologie bude muset zareagovat i samotné zaměření pojistných produktů. Ekonom Tomáš Prouza to ukázal na případu samořídících aut. U běžných vozů je za nehody zodpovědný řidič, a je tak i jasné, kdo se má pojistit. U vozů naváděných počítačem je tato otázka složitější, zodpovědnost by padla zřejmě na výrobce softwaru nebo telekomunikační společnost, která data přenáší. Vznikne zde prostor pro nové typy pojistných produktů.

Dalším trendem je nástup nových obchodních modelů, jakým je i takzvané peer-to-peer pojištění. To je projevem sdílené ekonomiky v pojišťovnictví a jeho formou je i První klubová pojišťovna. Vznikla v roce 2015 a vydělává na tom, že si ze sjednaného pojistného bere pevně stanovené procento. Nespotřebované pojistné může klientům vracet zpět. Podle Martina Švece z Partners by se tento model mohl uchytit zejména v oblasti neživotního pojištění.

Snáze sjednat, snáze vypovědět

Vstup nových hráčů na trh a rozvoj jiných obchodních modelů by mohl pojistnému trhu přinést větší flexibilitu. Její nedostatek je totiž podle diskutujících jedním z průvodních jevů současného trhu.

Dobrým příkladem je komplikovaná změna havarijního pojištění a povinného ručení, které je standardně nutné vypovědět nejpozději šest týdnů před koncem pojistného období. "Šestitýdenní lhůta nedává procesně logický smysl," zmínil na setkání Orawski. "Má jen udržet klienty v dané pojišťovně," domnívá se.

Podle Orawského budou flexibilitu vyžadovat stále častěji samotní pojistníci. Větší sebevědomí dostanou podle něj i díky zkušenostem s bankami a operátory, kteří se tlaku klientů začali postupně přizpůsobovat. Ekonom Tomáš Prouza se domnívá, že silnější emancipace lidí se už začíná projevovat i tady: "Ti informovaní vědí, že mohou vyjednávat, tak vyjednávají."

Vedle toho ale pravděpodobně ještě dlouho zůstane konzervativnější skupina klientů, kteří se podmínkám pojišťoven bez zaváhání přizpůsobí.

Martin Švec při této příležitosti podotkl, že oproti životnímu pojištění jsou pojistky vozu ještě poměrně flexibilní. "Životní pojištění uzavíráte na desítky let dopředu," porovnal.

Je možné, že klient nalákaný novinkami, jenž by chtěl smlouvu uzavřít jinde, může být překvapen, pokud se během pěti let pojistné produkty na trhu změní. Výhodnější nabídka se ho nemusí týkat, naopak mu třeba kvůli horšímu zdravotnímu vztahu pojišťovna nabídne méně výhodné podmínky. I když obecně vzato se podmínky pro klienty na trhu zlepšují. "Automatická aktualizace smluv u většiny pojišťoven nefunguje," řekl v debatě Švec.

Životní pojištění ještě neumřelo

Právě životní pojištění je přitom typem pojistného produktu, který se dlouho netěšil příliš dobré pověsti. Alespoň jeho jedna specifická odnož, takzvané investiční životní pojištění.

Za jeho negativní publicitu mohly nejen kontroverzní praktiky prodejců, ale často i nepříliš výhodně nastavené smlouvy.

Tomáš Prouza se domnívá, že situace byla částečně způsobena selháním regulátora. "Česká národní banka se dlouho zaměřovala jen na stabilitu trhu," podotkl k malému zájmu o práva pojištěnců.

Životní pojištění samozřejmě na trhu zůstává. Zčásti je však poptávka po něm dána tím, že jej u klientů požadují banky při sjednávání hypotéky. Případná neschopnost splácet vinou úrazu by totiž skrze půjčku ovlivnila i jejich investici, a životní pojištění tak chrání i je coby věřitele.

Prouza v tomto ohledu vyjádřil názor, že nižší ochota Čechů být zákazníky pojišťoven, nadto aktivními, může vycházet i z národní povahy. "Jsme mistři v popírání negativ do budoucna," prohlásil.

Podle Švece z Partners se však Češi nijak výrazně nevymykají průměru střední Evropy. Při přípravě pojistných produktů pro maďarský a slovenský trh se ukázalo, že chování tamních spotřebitelů se od těch českých výrazně neliší.

"Lidé na Slovensku ale například stále investují přes investiční životní pojištění, tam nemá tento produkt takové šrámy jako v Česku," našel přece jednu odlišnost Švec.