Jeden student všeobecné medicíny přijde podle předsedy Asociace lékařských fakult Aleksiho Šeda z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze asi na milion korun, pokud nestuduje déle než šest let. Od státu zatím dostávaly fakulty jen dvě třetiny nákladů, zbytek vydělávaly výukou v angličtině.

Od příštího akademického roku má nastoupit o 15 procent studentů víc. Vláda slíbila na jejich výuku přidat za 10 let 6,5 miliardy korun. S penězi počítá návrh rozpočtu pro příští rok. Nižší kvality absolventů se po navýšení počtu studentů není třeba obávat, sdělil Šedo.

Lékařské fakulty studuje asi 21 tisíc lidí. Absolvuje ročně kolem dvou tisíc. Podle Šeda jsou vstupní kritéria na české lékařské fakulty velmi přísná. "My jsme si jistí, že výsledky přijímacích testů korelují s následnými výsledky studia. V tuto chvíli máme pěti- až sedminásobný převis poptávky těch, kdo by u nás chtěli studovat," vysvětlil. Zahraniční studenti platí za výuku v angličtině asi 340 tisíc korun za rok.

Počet přijatých by se měl zvyšovat o 15 procent příštích několik let. Nárůst má zastavit očekávaný úbytek lékařů kvůli odchodu silných ročníků do penze. Čerstvý absolvent ale nemůže podle odborníků rovnou nahradit lékaře s dlouholetou praxí. Po šesti letech základního studia ho čeká ještě pětiletá specializace.

Studenti si však podle něj vybírají obory, kde se stanou co nejdříve nezávislými a začnou vydělávat. Roste zájem o studium praktického lékařství, kde je už teď průměrný věk jeden z nejvyšších ze všech specializací, 54 let už lékařů pro dospělé a 56 let u dětských.

V posledním roce byl podle Šeda překvapivě malý zájem například o onkologii. Nedostatek je už teď kvalitních radiodiagnostiků, tedy lékařů, kteří pracují s nejmodernějšími zobrazovacími přístroji.

"Aby se například radiodiagnostik nebo radioterapeut dostal svými kvalitami na požadovanou úroveň, musí po studiu počítat s minimálně pěti lety dalšího vzdělávání a specializací," uvedl ředitel Onkologického centra Multiscan Pavel Pivrnec.

Podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky je průměrný věk lékařů 48 let a polovina byla starší 49 let. V roce 2020 to bude podle odhadů o další rok víc, v roce 2025 pak průměr 51 a medián 52 let. Nejlépe jsou na tom v současné době nemocniční neurologové a kardiologové (průměr 41 let), radiologové mají průměr 44 let. Průměrně starší než padesátiletí jsou kromě praktiků také internisté, gynekologové, dětští a další ambulantní specialisté nebo lékaři v následné péči.

V textu jsme upravili větu o tom, že k navýšení počtu studentů dojde v září. K navýšení o 15 procent dojde až v příštím akademickém roce, v roce 2019/2020. Z textu jsme vypustili větu "Letos má jít o 135 milionů korun". Za chyby se omlouváme.